Mezi novými mobilními telefony se najde jen několik low-endů, které jsou vybaveny černobílým, neboli monochromatickým displejem. Ten sice není tak atraktivní jako barevné displeje, ale má své nesporné výhody. Mají černobílé displeje šanci na obrození?
Vývoj mobilních telefonů a služeb úzce souvisí i s nároky na zobrazovací jednotky koncových zařízení. Ještě před pár lety byl barevný displej symbolem luxusu, nyní se z něj stal běžný standard. Otázkou však zůstává, zda si i černobílé displeje v budoucnu ukousnou svou část trhu.
Než přišly barvy
Monochromatické displeje najdeme dnes jen v nejnižších řadách mobilních telefonů, případně jsou vidět na vnější straně véček. Ačkoli nástup barev byl nezadržitelný, stále se najdou jedinci, kteří na klasický „dvoubarevný“ displej nedají dopustit. Jeho nesporné výhody jsou pro ně natolik přesvědčivé, že raději obětují některé moderní funkce jako jsou například multimediální zprávy. Ostatně jen málokdo si dovede představit prohlížení fotografií jen v paletě několika odstínů šedi či dokonce jen ve dvou barvách, ačkoli i taková snaha tu byla – vzpomeňme si například na Nokii 3510, která i přes monochromatický displej uměla pracovat s MMS.
Jistě mi dáte ale zapravdu, že prohlížet graficky náročné fotografie nelze na všech černobílých displejích. Jejich vývoj šel kupředu podobně, jako vývoj dnešních barevných zobrazovacích jednotek. Zápolilo se nejen na poli jejich grafických schopností, ale později i škály odstínů šedi, s nimiž si displej poradil. Za vrcholný produkt této éry osobně považuji velký a plně grafický displej modelu Alcatel OT 715. Původní jednoduché displeje můžeme dnes ještě vidět například na starém Siemensu C25 či stále přežívajících Alcatelech Club a spol. Displeje sloužily ryze účelově – nic jiného než znaky nebylo třeba zobrazit. Ty byly kostrbaté a na displeji byly zřetelně viditelné matice, z nichž se jednoduchým adresováním utvářely písmena, číslice či triviální symboly.
Za průkopníka ve vývoji monochromatických displejů můžeme díky modelu 5110 považovat Nokii. Ta jako první zavedla na trh plně grafické zobrazovací jednotky, které si vyžádala především v té době zcela nová služba - zasílání obrázkových zpráv. Od té doby se na tomto poli začali dít nevídané věci, výrobci se předháněli v kvalitách zobrazení textu a obrázků. Německý Siemens dokonce svými modely S10 a S25 prorokoval budoucnost, která patřila barvám – tyto modely se vyznačovaly displeji s podporou tří základních barev (zelené, modré a červené). V té době se jednalo o velký převrat (ačkoli s nevelkou odezvou) a vlastník těchto telefonů si nemohl stěžovat na obdivné pohledy ve svém okolí.
Vzpomínáte? Nokia 5110
Zásadním krokem dalšího vývoje bylo především uvedení modelu T68 švédského výrobce Ericsson. Ten jako první nabídl skutečně barevný displej s podporou 256 barev. Následoval podobně vybavený Siemens S55 a na další barevné produkty se již dlouho nečekalo. Dnes je ale i tato hodnota hodna nostalgického pousmání, jelikož například nová řada letos představených Panasoniců si poradí dokonce s šestnácti miliony barevných odstínů.
Chceme černobílého manažera
V diskuzích i ve svém okolí ale stále narážím na pochlebování na staré technologie, které mají sice svůj vrchol již dávno za sebou, ale vyznačují se osvědčenou kvalitou. Takovým případem jsou i monochromatické displeje. Mnoho lidí se i přes nesporné původní nadšení z barevnosti svého nového společníka často zasní a zapěje pár slov chvály na stařečka s černobílou paletou. Barevný displej se totiž v drtivé většině případů vyznačuje vyšší spotřebou energie a horší čitelnosti na přímém slunečním světle.
Bohužel, zarytí odpůrci barviček mají v dnešním portfoliu jen skutečně malý výběr. Budeme-li počítat jen telefony, které jsou dosud v prodeji, jedná se pouze o sedm modelů. V jejich čele nalezneme jednoduché Siemensy A70 a A57, které společně s modely Nokie označenými čísly 1100 a 2300 představují typické low-endy.
Monochromatický displej najdeme i ve starším stylovém véčku Philipsu s označením 330 a dokonce rovnou dvěma je vybaven Samsung A800, na který můžete ve výprodejích také ještě stále narazit. Do počtu nám zbývá už jen Motorola C115, vzorný příklad velice jednoduchého mobilu kladoucího důraz především na nízkou cenu.
Problém však nastává v případě, že patříte mezi náročné uživatele, kteří potřebují od mobilu více než jen telefonování. V dnešní manažerské třídě byste jen těžko hledali přístroj, který využívá výhod černobílého displeje. Právě zde se ukrývá obrovská skulina na trhu, kterou velmi zdatně vyplňuje stařičká Nokia 6310(i) či méně úspěšné Ericssony R520m a T39m. Právě jejich úspěch a stálost na trhu tiše našeptává výrobcům, že po barevných displejích netouží všichni.
Mnozí by jistě na trhu uvítali velmi dobře vybavený telefon, který by se mohl pochlubit velkým grafickým displejem s výborným kontrastem, jemným rozlišením a grafickým ztvárněním ve stupních šedi. Použití takové zobrazovací jednotky totiž zajistí nejen perfektní čitelnost za všech podmínek, ale zpravidla také mnohem delší výdrž baterie – a to je pro mnohé z nás jedna z nejdůležitějších vlastností mobilního telefonu. A kdyby k tomu byl ještě pořádný adresář, e-mailový klient, organizační funkce, Bluetooth, rychlé datové přenosy a elegantní reprezentativní design spolu s prvotřídním konstrukčním zpracováním, dali byste si říct?
Není všem dnům konec
Ačkoli nejrůznější statistiky tvrdí, že s černobílou se v mobilních telefonech za pár let nadobro rozloučíme, nemusí tomu tak skutečně být. Však uznejte sami, že i takový mobil jako Nokia 6230i, by si našla své zákazníky i s kvalitním monochromatickým displejem – a troufnu si říci, že by jich nebylo málo.
