Zajímalo nás, jak si síť UMTS Eurotelu poradí s předáváním hovorů a dat, a také, co se stane, když se z území pokrytého sítí třetí generace dostaneme zpět do 2G. Sedli jsme proto do auta a vyrazili se třemi testovacími telefony na výlet. Naše závěry lze shrnout do tří bodů:
Běžný hlasový hovor: Hovor, který začnete v 3G sítí, se bez problémů předává mezi buňkami a přežije dokonce i handover do sítě GSM. To je samozřejmě vítané, protože u současného pokrytí sítí třetí generace, které zdaleka není homogenní, by nebylo příjemné, kdyby hovory při průjezdu městem padaly. Subjektivně se nám napřed zdálo, že v 3G síti má hovor o něco vyšší kvalitu, je kulatější a basovější. Tuto domněnku se nám ale později nepodařilo potvrdit.
Videohovor: Videotelefonování je doménou sítí třetí generace a v 2G tuto službu nelze používat. Jakmile se proto vzdálíte z dosahu buňky, videohovor se ukončí. Díky menší datové náročnosti byla kvalita videa stále stejná, ať už jsme byli na území s dobrým pokrytím, nebo v místech, kde byla síť UMTS velmi zadýchaná.
Přehrávání videa a dat: Zde se na rozdíl od videohovorů využívá celá dostupná kapacita, na jakou jen telefon dokáže sáhnout. V centru města, kde si s UMTS zřejmě zrovna hrálo víc lidí, proto živé vysílání TV Óčko trochu „nestíhalo“. Napřed se začal rušit obraz, posléze vypadával i zvuk. Na kvalitu přenosu má vliv i rychlost, jakou se pohybujete. Po vyjetí z území pokrytého UMTS se streamované video ani stahování dat nepřeruší, rychlost ale spadne na úroveň GPRS. Např. TV Óčko je potom nesledovatelné, na telefonu v podstatě vidíte stále plnění vyrovnávací paměti.