K čemu může být navigační přístroj GPS při turistice? Možná si říkáte, že oproti papírovým mapám vám nic nemůže nabídnout. Zkusíme vás přesvědčit, že GPS má smysl i s batohem na zádech nebo nad řídítky.
Mnohý turista, který se dosud s přístroji na bázi GPS dosud neseznámil, si možná řekne, na co by mi to bylo? Vždyť dosud mi stačila mapa, případně k ní ještě kompas nebo buzola, nebo dokonce jen znalost, jak určovat světové strany podle různých přírodních znaků.
Jakmile má ale jednoho dne možnost seznámit se s možnostmi turistických navigačních přístrojů na bázi GPS, většinou změní názor. GPS totiž přináší řadu výhod. Zdaleka to není jen určení přesné zeměpisné polohy místa, ale také řada dalších informací. Jmenujme například záznam prošlé trasy, přípravu trasy předem a následnou navigaci podle ní.
GPS patří do ruky turisty i na řídítka
Ten, kdo si dosud neměl možnost navigaci s GPS ověřit na vlastní kůži, se často mylně domnívá, že GPS pouze ukáže zeměpisné souřadnice, načež je nutné toto místo vyhledat na papírové mapě. Řada dnešních turistických GPS ale umožňuje instalaci map různých typů přímo do přístroje. Takže pohled na obrazovku dává jasný přehled o tom, kde se v kterémkoli okamžiku nacházíme.
Dva směry vývoje přístrojů
Přenosné přístroje na bázi GPS lze dělit podle různých kritérií. Jedna z možností členění přenosných navigačních přístrojů spočívá v tom, zda jde o jednoúčelový přístroj, nebo o zařízení slučující více funkcí. Jako u většiny možností volby nelze říci, které z těchto řešení je výhodnější. Vždy jde o kompromis a je třeba si vybrat, kde bude těžiště využití přístroje.
Turistické přístroje jsou obvykle robustní, snesou drsnější zacházení, často jsou odolné proti stříkající vodě. Některé snesou dokonce ponoření do vody, v metrové hloubce bez poškození vydrží až třicet minut. Jsou ale do značné míry jednoúčelové. Samozřejmě je lze kromě pěší turistiky použít na kole, na lodi, v letadle i v autě.
GPS navigátory na bázi kapesních počítačů (PDA) mají výhodu víceúčelovosti, některé i funkci telefonu (například HP iPaq hw6515 Mobile Messenger). Pro pěší turistiku, cykloturistiku a další outdoorové aktivity se ale příliš nehodí, obvykle totiž nejsou dostatečně odolné: ani mechanicky, ani proti vodě. Navíc jsou občas náchylné k chování, jaké známe u počítačů, kdy se z neznámé příčiny zakousnou a je třeba je resetovat.
Jejich nespornou výhodou je ale možnost nainstalovat mapu z programů, jakým je například Touratech Quo Vadis. O něm se dozvíte víc v další části tohoto článku. Jiným produktem umožňujícím instalaci map do PDA je Planstudio.
Tip: o navigaci pomocí kapesních počítačů si můžete přečíst samostatný článek.
Konstrukční provedení přístrojů
Přístroje na bázi PDA mohou mít anténu a přijímací díl signálu GPS vestavěné, nebo může být anténa připojena externě. Externí anténu je pak možné připojit kablíkem nebo bezdrátově, obvykle technologií Bluetooth.
Bezdrátové připojení má ovšem jak výhody, tak nevýhody. Výhodou je absence obtěžujícího kablíku a možnost větší vzdálenosti mezi vlastním přístrojem a anténou, nevýhodou je nezbytnost samostatného napájení anténního dílu. Řešení s vestavěnou anténou může mít také úskalí, například při použití v autě s vyhřívaným nebo pokoveným čelním sklem. V tomto případě je signál GPS velmi zeslabený, případně jej nelze přijímat vůbec.
Jednoúčelové turistické přístroje jsou robustnější a snesou drsnější zacházení, je ale třeba počítat s tím, že nabídka map, které lze v přístroji používat, je omezena na mapy dodávané výrobcem přístroje nebo jeho licenčními partnery. Některé z těchto turistických přístrojů umožňují i automatickou navigaci, ovšem s určitým omezením – postrádají hlasové vedení, na blížící se odbočku upozorňují pouze akustickým signálem.
Rozdělení turistických přístrojů
Turistické přístroje lze dělit na mapové a nemapové. Nemapové přístroje umožňují na displeji zobrazit pouze aktuální polohu a některé mohou v grafické formě zaznamenávat dosud prošlou trasu. Obvykle také umožňují z vhodného softwaru, k němuž se blíže vrátíme v další části článku, přenést předem vytvořenou trasu.
Podle takto vytvořené trasy je potom možné se v terénu pohybovat, přičemž je na obrazovce vidět, zda se skutečně prošlá trasa shoduje s trasou předem vytvořenou. Pro plné využití možností, které systém GPS poskytuje, je ale rozhodně lepší mapový přístroj. Investice do něj se vyplatí.
Mapové přístroje mají možnost na displeji zobrazovat polohu přímo v mapě. Mapy jsou buď v přístroji pevně nainstalované, nebo je možné je nahrávat, což samozřejmě poskytuje daleko větší variabilitu. Podrobnost map je přímo úměrná kapacitě paměti, která je v přístroji k dispozici. Malá kapacita umožňuje nainstalovat buď mapu většího území, ale s málo podrobnostmi, nebo mapu území menšího, ale zato s nejmenšími detaily. Před koupí mapového přístroje je dobré ověřit, jaké mapové podklady jsou k dispozici. Pojedete-li například do albánských hor, nečekejte, že pro toto území budete mít v turistickém přístroji podrobnou mapu.
U mapových přístrojů přichází v úvahu další rozhodování – přístroj s černobílým (přesněji monochromatickým), nebo s barevným displejem? Samozřejmě je to otázka ceny. Lze určitě doporučit barevný displej, protože řada mapových podkladů barvy využívá a mapa je tak přehlednější.
Co umí turistický navigátor?
Navigační přístroj poskytuje velké množství údajů. V prvé řadě jsou to samozřejmě zeměpisné souřadnice, u mapových navíc zobrazení aktuální polohy v mapě. Vedle záznamu trasy v grafické podobě může být v závislosti na vybavení přístroje možné zaznamenat také její výškový profil (rovněž graficky).
V textové podobě je také k dispozici celá řada údajů. Patří sem třeba prošlá vzdálenost, celková doba pobytu v terénu, čistá doba pohybu, doba zastávek, okamžitá rychlost, průměrná rychlost, čistá nebo průměrná rychlost včetně zastávek, nejvyšší dosažená rychlost, nadmořská výška, při navigaci podle předem připravené trasy vzdálenost do nejbližšího bodu a vzdálenost do cíle, čas do cíle a čas do nejbližšího bodu, ale i údaje východu a západu slunce. Systém GPS poskytuje také údaj přesného času. To, jaké veličiny přístroj nabízí, se samozřejmě u jednotlivých typů liší.
Jakou přesnost je možné očekávat
Běžná přesnost určení polohy je kolem deseti metrů, závisí ale na počtu přijímaných satelitů. Se vzrůstajícím počtem se přesnost zvyšuje. S horší přesností je třeba počítat tam, kde je špatný výhled na oblohu, například v hlubokém údolí nebo velmi hustém lese.
Pro turistické účely taková přesnost naprosto vyhovuje. Některé přístroje umožňují zpřesnění díky příjmu doplňkového signálu WAAS, přesnost se pak zvýší až na 2–3 metry, což je ale pro turistiku zbytečné.
Systém GPS poskytuje i údaj nadmořské výšky, zde je ale přesnost citelně menší a odchylky až v desítkách metrů nejsou ničím neobvyklým. Výhodnější jsou proto přístroje vybavené barometrickým výškoměrem. Ten využívá informaci získanou z GPS k nastavení základní výšky, vlastní měření je pak barometrické a není zatíženo chybou určení polohy signálem GPS. Barometrickým výškoměrem ale disponuje pouze menší počet navigátorů, samozřejmě to zvyšuje jejich cenu.
Napájení: mimo civilizaci raději s bateriemi
Specifickým problémem turistických navigačních přístrojů jsou napájecí zdroje. Na rozdíl od navigace v automobilu, kde je napájecí napětí trvale k dispozici, jsme u přenosných přístrojů odkázáni vždy na napájení bateriemi nebo akumulátory.
Jednou z možností je akumulátor pevně vestavěný v přístroji. Toto řešení je použito například u přístrojů Garmin Quest a iQue. V tomto případě řešení je zaručeno, že nemůže dojít k samovolnému odpojení zdroje napájení například vlivem otřesů; a tím k výpadku záznamu trasy. Doba provozu je ale limitována kapacitou akumulátoru. Po vybití je nutné jej nabít, což znamená nezbytnost mít přístup k napájecímu zdroji, zpravidla síťovému. Je třeba počítat s tím, že k nabití bude zapotřebí několika hodin.
Garmin iQue je příklad navigace na pomezí turistiky a použití v automobilu
Další možností je napájení z výměnných článků, jimiž mohou být jak baterie, tak akumulátory. Obvykle se jedná o články velikosti AA (tužkové). V tomto případě je možné si na cestu vzít další sadu případně sady baterií, což umožňuje i několikadenní nebo několikatýdenní pobyt mimo civilizaci. Obvyklá výdrž s jednou sadou článků nebo jedno nabití vestavěného akumulátoru bývá v rozmezí od 8 do 18 hodin.
Článek pokračuje v další kapitole: GPS a mapy, Touratech, elektronické mapy, jak vybírat
