Policisté vyžadují po občanech sdělení čísla IMEI mobilního telefonu. Neděje se to poprvé, proto jsme pátrali po dalších informacích. Mohou vás příslušníci Policie vůbec žádat o sdělení kódu IMEI, aby ho zařadili do své databáze?
Do redakce se nám dostala zajímavá informace – policisté kontrolují čísla IMEI mobilních telefonů. Informoval nás o tom jeden z našich čtenářů a diskuzi na toto téma si můžete přečíst ve fóru. O tom, že policisté kontrolují „rodná čísla“ mobilů jsme se mohli dočíst již před čtyřmi lety. Jenže teď se stalo něco nového.
Definice IMEI z našeho slovníčku – Patnáctimístné číslo stanovené výrobcem pro každý mobilní telefon (je unikátní pro každý kus). IMEI je obdobou výrobního čísla automobilu a v případě krádeže je jediným způsobem, jak telefon identifikovat. Kromě toho, že IMEI je zaznamenán v elektronické části přístroje, je také uveden na štítku pod baterií a bývá i na krabici.
Jak se věci měly
Podívejme se nejprve podrobně na vzniklou situaci našeho čtenáře: Dotyčného stavěla v brzkých ranních hodinách soboty 20. 8. v Brně-Králově Poli dopravní hlídka Policie České republiky. Proběhla dechová zkouška a kontrola dokladů, načež byl řidič osloven jedním z policistů: „Pane, viděl jsem ten mobil, takže si opíšu IMEI a zaevidujeme si vás. To kvůli krádežím.“ Policista vypsal formulář, který podle čtenáře nesl hlavičku „Žádost o registraci čísla IMEI mobilního telefonu“, popřípadě podobnou. Jisté ale je, že slovo „žádost“ bylo v nadpisu obsaženo. Samozřejmě, že po vyplnění archu potřeboval příslušník policie řidičův podpis.
Z faktů situace je tedy jasné, že existuje formulář pro registrování IMEI. Samotný policista navíc mluvil o zaevidování. Mají ale na tuto velmi osobní prohlídku policisté vůbec právo a může být k něčemu užitečná? Pojďme dále.
Ochotní, ale až na výjimku bez výsledku
Při získávání dalších informací jsme mluvili s tiskovými odděleními Policie pro celou ČR, pro Jihomoravský kraj, pro Brno samotné, navíc i s Městskou policií. A to často hned s několika osobami z jednoho odboru. Nikdo o podobných praktikách nic nevěděl, netušil, byli jsme odkazováni na stále nová telefonní čísla. Nemohu říci, že bychom se na některém z dotazovaných míst setkali s neochotou, to ne. Jenže vše trvalo velmi dlouho a prakticky vždy s nulovým výsledkem, bez žádaných informací. Už to bylo velmi divné - že by opravdu nikdo nevěděl, co policisté v terénu dělají?
Jediný, kdo byl schopen k dané záležitosti něco zjistit a zodpovědět otázky, byl mjr. Zdeněk Lubas z tiskového oddělení pro Brno-město. Jenže i on popřel, že by existovala jakákoli evidence čísel IMEI mobilních telefonů. Proč tedy ale ona policistova žádost o zaevidování?
Předkládáme vám nyní přesné odpovědi na naše otázky:
- Jaký je smysl této akce?
Jedná se o rutinní způsob pátrání po odcizených věcech.
- Spolupracuje na ní Policie ČR s mobilními operátory?
Ne, je to jeden z úkonů policie při odhalování trestné činnosti a zajišťování jejich pachatelů.
- Je tato registrace na výzvu policie pro občana povinná?
Policista plní úkoly uložené mu zákonem a každý je povinen uposlechnout.
- Jaká data a údaje se o osobě zadávají?
Základní data.
- Je databáze přístupná online policistům v terénu?
Za určitých podmínek ano.
- Je databáze přístupná volně i občanům? Pokud ano, jakým způsobem (online, k nahlédnutí na stanici atd.). Pokud ne, plánuje se její zveřejnění podobně, jako tomu bylo u databáze kradených vozidel?
Není, zatím se její zveřejnění neplánuje, neboť obsahuje veškeré odcizené věci.
- Když občan prodá svůj stávající telefon, jak změnit záznam v databázi a čím tuto změnu doložit?
Pokud se nejedná o odcizený přístroj nebo jakoukoli jinou odcizenou věc způsobilou k identifikaci, která byla odcizena, není v žádné databázi obsažena.
Některé odpovědi jsou velmi sporé. Těžko vymezovat pojem „základní data“ u osobních údajů. Vyložit po svém si zřejmě můžeme i odpověď „za určitých podmínek ano“ u jiné otázky. Rozhodně ale nebyla potvrzena existence evidence čísel IMEI, což je podivné vzhledem k postupu policistů. Pokud by šlo jen o porovnání IMEI s nahlášenými čísly odcizených mobilních telefonů, proč by se musela vypisovat žádost?
Ať již tedy nějaký registr fakticky je anebo není, je tu stále otázka, zda měli policisté na takovou kontrolu právo. U tohoto konkrétního případu byli k prohlídce i osobních věcí policisté oprávněni podle ustanovení § 18 zákona č. 283/1991 Sb. o Policii ČR. Je ale nutné, aby měli důvodné podezření, že mobilní telefon je kradený. A to je kámen úrazu, protože v případném sporu se díky tomu velmi těžko dokazuje pravda jedné i druhé strany.
Evidence by stála za to
Policejní evidence IMEI by ale jistě nebyla od věci. V současné době sice můžete třeba na internetu najít čísla odcizených telefonů, jenže ta jsou zadávána bez patřičné kontroly. Kdokoli tak může zapsat cizí IMEI a vy pak budete v podezření, že vlastníte kradený telefon.
Podle IMEI se dá zablokovat přístup mobilního telefonu do sítě. Stále to ale nabízí jen Eurotel. Když pak do telefonu vložíte SIM jiného operátora, můžete s ním volat bez problémů dál. Při žádosti o zablokování IMEI po vás Eurotel bude vyžadovat potvrzení od policie o odcizení telefonu. Z vlastních zkušeností ale můžeme uvést, že u policie v takovém případě nikterak nezjišťovali, zda k odcizení telefonu skutečně došlo. V důsledku by tak poměrně snadno šlo zablokovat IMEI jiné osobě.
Oficiální policejní registr by tak byl užitečný i tady a mohl by řešit podobně neprůhledné situace, kdy není jistý vlastník telefonu. Je ale na druhou stranu fakt, že ani ochrana IMEI není stoprocentní. Namátkou vzpomeňme docela snadný způsob přepsání tohoto čísla u mobilních telefonů Siemens. Blokace ze strany operátora je pak neúčinná.
Kontrolovala už Policie České republiky číslo IMEI vašeho telefonu?
