Fotografie a první pohled na nejnovější finský mobilní šperk. Má závratnou cenu, temný skleněný háv a kovové tělo.
Luna je pokračovatelem finského ušlechtilého rodu. Její předkové vyzkoušeli titan, ocel, leštěný i lakovaný povrch, Nokia 8600 se však vydává cestou ještě většího lesku (a více otisků prstů), když je její přední strana zahalena do kouřového skla. Konstrukce je kovová, což je znát jednak na hmotnosti, ale naštěstí i na robustnosti přístroje. Působí solidním a bytelným dojmem.
Technické parametry jsou u tohoto telefonu až na druhém místě, ale pokud máte zájem, nahlédněte do našeho staršího článku: Nokia 8600 Luna: s atmosférou měsíce.
To je ona, Nokia 8600 Luna.
Podsvícení obvykle necháváme až na konec článků, ale u Luny dostává zcela nový význam a v souvislosti se skleněným krytem vytváří kolem telefonu tajemnou auru. Při představení novinky nám Nokia popisovala slabé pulsování podsvícení, v reálu jsme však nic podobného nepozorovali. Na poslední ze šestice fotografií si všimněte spodní řady kláves, která je schována pod skleněným krytem. Po úplném zavření telefonu klávesnice bohužel okamžitě zhasne. Škoda, mohlo být o efekt navíc.
Tvary Luny jsou ladné a elegantní, dílenské zpracování naprosto precizní.
Klávesnice Nokia umí a na Luně si dala záležet. Chválu zaslouží hrbolek nad hlavní navigační klávesou, který napomáhá pohodlnému otevření telefonu alespoň částečně ochrání displej od otisků.
Lesklá kovová linka se táhne po celém obvodu telefonu a není přerušena ani po jeho otevření
Mřížky reproduktorů jsou po obou stranách displeje, při odkryté klávesnici je přes ně vidět skrz celým telefonem. Všimněte si také jediného (dvoj)tlačítka na boku přístroje - slouží k regulaci hlasitosti. Čistou linii narušuje už jen jediný univerzální konektor pro dobíjení, sluchátka i spojení s počítačem.
Nenápadný oblý obdélníček je tlačítko, které slouží k otevření krytu baterie. Ten je z nerezové oceli a neskrývá žádné zásadní překvapení. Snad jen jediné: Luna se vyrábí v Německu.
Kvalita balení odpovídá prestiži telefonu samotného. Příslušenství je bohaté, myslelo se jak na konektivitu, tak na parádu. Líbilo se nám jednoduché šité kožené pouzdro s magnetickým páskem, ocenili jsme přibalenou jelenici, která si s věčnými šmouhami poradila mnohem rychleji než obyčejný hadřík. Jak už bylo řečeno výše, konektor je pouze jediný. Jde o jakési tenčí (tedy nestandardní) miniUSB. Sluchátka mají 2,5mm jack (proč ne 3,5mm?) a připojují se přes redukci. Vyšší liga je znát i na USB kabelu, který je lisovaný ze dvou barevných plastů.
Luna není žádný drobeček
Důkaz lesku: poznáte, jaký v redakci používáme fotoaparát?