Ono je těžko odhadnout, co je horší. Určitě to závisí i na jednotlivci. Ženský obecně jsou od přírody schopný soustředit se na víc věcí najednou, chlapi se víc zakousnou. (Samozřejmě JSOU vyjímky, úplně obecně to neplatí!)
Možná proto zase ženský obecně jezdí... řekněme technicky méně dokonale... Protože se nesoustředí tak naplno jako chlapi... nevím...
Každopádně někdo může hovor (nebo i psaní SMS, což si teda osobně vážně neumím představit, ale nešť...) při řízení zvládnout líp a někdo hůř.
Bez ohledu na to ale U KAŽDÝHO ovládání čehokoliv za jízdy zhorší koncentraci na řízení a tím i zvýší riziko. Jen je to otázka jak moc a jak u koho. To by zase řekli psychologové a nemá cenu se o tom dohadovat.
Nicméně hovor rozptýlí vždycky, i přes HF který třeba ten hovor samo přijme, takže řidič se na telefon ani nepodívá.
Problém je v tom, že třeba spolujezdec v autě vnímá okolí a odhadne složitost situace v okolí, takže v opravdu vypjatých chvílích třeba vypráví pomaleji nebo se třeba sám odmlčí úplně, dokud není kolem auta zase klidněji.
Druhý telefonista to ale neudělá - nemá jak vnímat řidičovu situaci a tak mluví pořád stejně a vyžaduje pořád stejně řidičovu pozornost. Předpokládá, že řidič je stejně v klidu jako on sám. A řidič se mu podvědomě snaží přizpůsobit, protože samozřejmě - byť i podvědomně - nechce, aby to vypadalo že se "neumí vymáčknout"...
Takže telefonát i přes HF je horší, než hovor s lidma v autě.
O SMSkách ani nemluvím. Docela by mě zajímalo jak velký procento "početního výkonu" mozku psaní SMS spotřebuje. Jsou lidi, co se v SMSce nedokážou kloudně vyjádřit, přestože mluví i píšou perfektně. Můj soused si dokonce psával SMS napřed na papír a pak teprve do telefonu - Byl to velice chytrej chlap, ale přecejen už starší a psaní na mobilu pro něj nebyla tak úplně automatická činnost.
A ať si říká kdo chce co chce, i na hodně automatický a podvědomý činnosti mozek nějakou část svého výkonu i soustředění potřebuje. Jen si to často neuvědomujeme - asi se nám zdá že reagujeme pořád stejně, ale to je proto, že se na to plně nesoustředíme a tak to nemůžeme objektivně posoudit.