Elektronické hračky a výdrž baterie. Všichni cítíme, že by chtělo něco nového a radikálně lepšího... Ano, slyším vás, jak říkáte, že článků na téma lepší zítřky baterií už čtete několik let a výsledek žádný, ale (nano)chemie, materiálová chemie a vůbec věda se neustále posouvá kupředu, tak proč by kvalitativní posun nemohl přijít třeba právě teď?
Navíc, pokud stejně jako já narazíte na vědecký článek, který říká, že nová látka na bázi komplexní sloučeniny sodíku a bóru by mohla změnit celý svět dobíjecích akumulátorů, jednoduše nadskočíte na židli.
Vědci z amerického Národního institutu standardů a technologie (NIST) ji popisují jako velmi slibnou technologii. Ve zkratce: levnější, bezpečnější, ohleduplnější k životnímu prostředí, ale hlavně 20× výkonnější, než současná technologie. Pro zdatnější jedince jde o sloučeninu se vzorcem Na2B10H10.
Není ta věda úžasná? (obr.: nist.gov)
Pokud se do onoho článku začtete, budete fascinováni. Zhruba v půlce ale zjistíte, že to má jeden malý háček, aby to celé fungovalo. Při nabíjení by totiž bylo třeba takový akumulátor zahřát, aby se atomy přeskupily a vytvořily koridory, kterými budou procházet sodíkové ioty nesoucí elektrický náboj. Teplota, při které to funguje se bohužel blíží teplotě varu vody, čili necelých 100 stupňů celsia...
Čím nižší teplota, tím méně efektivní celý proces bude (teoreticky). Vědci každopádně neházejí flintu do žita a chtějí se s problémem nějak vypořádat, zda to není opravdu jen zbožné přání, ukáže až čas.