To je fakt. Fungovalo to nasledovne: Cimrman v te dobe v Liptakove pracoval na sve nejnovejsi hre (ktera dosud pres veskerou snahu nebyla objevena). Pronajal si za tim ucelem mistni hospodu pro dopoledni hodiny, kdy standardne mela zavreno. Ocitl se ve stavu tvurciho vytrzeni, a proto se v hostinci i ubytoval a psal a zkousel s mistnimi ochotniky. V odpolednich a vecernich hodinach potom sbiral inspiraci k tvorbe - opet v tomto hostinci.
Protoze ale nejvetsi Cech v te dobe rovnez komunikoval s velkymi svetovymi vynalezci, musel obcas uskutecnit telefonicke hovory. Domluvil se proto s panem Netusilem z mistni vojenske posadky, ze mu kazdy den v 16:00 spojari pritahnou telefon a on si bude moci vyridit sve hovory. Pan Netusil si ale za tuto nestandardni sluzbu, ktera nejspis porusovala i platne vojenske rady, nechal tucne platit. Aby Cimrman mohl tyto nekrestanske sumy platit, uzavrel dohodu s hostinskym, ze mu bude "napomocen" pri vecernich kartach - budto formou vhodne zamichaneho balicku, nebo oznacenych karet. Za to slibil hostinskemu urcity podil z vyhry. Ostatni hoste ale tento system zahy objevili a zacali se trumfovat v tom, kdo hostinskemu nabidne vic.
A tak se ze snahy nabidnout co nejvic ze vsech uchazecu, ale jinak co nejmene (cimz mimochodem Cimrman opet dokazal, ze nejefektivnejsim zpusobem stanoveni ceny je drazba), vyvinul termin "predplacena karta". Cimrman, kteremu mezinarodni hovory pres vojenske spojare opravdu lezly do penez a nezbylo mu nez na ne vydelavat prave hrou v karty, se zahy stal odbornikem na vyjednavani s hostinskym o cene (tarifu) - nabizel napr. sice o trochu mene, ale treba na cely tyden dopredu, takze se hostinsky zajistil proti nahlemu nezajmu v dalsich dnech apod. Cimrman si vedl peclive zaznamy o tom, na co hostinsky jeste pristoupil a na co uz ne - temto zapisum pak rikal "nejlevnejsi predplacena karta".