Tak se fotí Nokií N73: nové prostředí fotoaparátu

Michal Sedlák 9. srpna 2006

Další
článek Nokia 5500 Sport: dovede vás k lepším výkonům (velký test) SDÍLET NA FACEBOOKU TWEETNOUT

Ještě před recenzí vám přiblížíme prostředí hlavní multimediální funkce vybavené Nokie N73, a sice její vestavěný fotoaparát, respektive jeho uživatelské prostředí. Oproti Nokii N80 doznalo několika změn, ovládá se rychleji a je přehlednější.

Kapitoly článku

Úvod, krytka, optika, ovládací prvky, nabídka
Správce fotografií, všechny ukázkové snímky v plném rozlišení

Nečekat a jít

Když nám před víkendem do redakce dorazila na test velmi očekávaná Nokia N73, hned jsme využili příležitosti a vyrazili jsme do ulic s dalšími dvěma fotomobily, které se chlubí fotoaparátem s rozlišením tří megapixelů a automatickým zaostřováním – Samsungem D900 a Sony Ericssonem K800i.

Výsledkem je sobotní velké srovnání fotografií pořízených těmito třemi nejlepšími fotomobily, které se budou prodávat na našem trhu. Rozhodnutí, který z telefonů dělá nejkvalitnější fotky, jsme tentokrát nechali plně na vás. Hlasování prostřednictvím ankety se již zúčastnilo přes 2 100 čtenářů a výsledky jsou zajímavé – Samsung D900 jednoznačně zaostává, ale Nokia N73 a Sony Ericsson K800i mají zatím těsné skóre, 47 % ku 49 %. Připojte se do ankety také.

Nokia N73

Samotné fotografie proto nebudeme hodnotit, nepřeberně jich najdete právě ve zmiňovaném článku se srovnáním, všechny potom pohromadě i na konci článku ve druhé kapitole. Zajímá nás teď prostředí samotného fotoaparátu, jak se s ním pracuje z hlediska uživatele. Je velmi podobné tomu, které jsme používali na Nokii N80, doznalo ovšem několika změn v grafice a pracuje se s ním nepatrně rychleji.

Tip: pokud chcete vidět Nokii N73 detailněji, navštivte naši rozsáhlou obrázkovou galerii

Rozsvítíme jedno za druhým

Nokia N73 se při focení drží jako klasický digitál, na šířku. Krytka fotoaparátu pěkně zapadne do celkové vizáže telefonu. V její spodní části je deset vystouplých teček, to aby se měly prsty při odsouvání o co zachytit. Mechanismus posunutí je příjemný, k dorazům obou poloh po krátkém pokynu prstem pomohou pružiny. Nepotěší ovšem, že ač používám telefon jen pár dní, krytka už vykazuje vůli a při dotyku „ťuká“ o svou základnu. Krytka je aktivní, po jejím odsunutí se automaticky spustí aplikace fotoaparátu, při vrácení zpět se zavře.

Krytka fotoaparátu je pěkná, ale vykazuje vůli

Po odsunutí mě čekalo efektní rozsvícení bočních ovládacích tlačítek. Přesně ve směru posunutí krytky se postupně modře podsvítí kolébka hlasitosti (zde pro ovládání zoomu), rychlý vstup do správce snímků a konečně spoušť. To stejné platí pro opačný směr při zasouvání krytky zpět. Pěkné.

Boční tlačítka pro ovládání fotoaparátu

Po odsunutí krytky se jedno po druhém rozsvítí

Znovu ale čeká drobná ranka do hnidopichova srdce: když nechám krytku objektivu otevřenou a chvíli s telefonem nepracuji, přejde aplikace fotoaparátu do úsporného režimu. Všechna tři tlačítka pohasnou. Pak můžu mačkat spoušť nebo kolébku přiblížení kolikrát a jak chci, tlačítka se znovu nerozsvítí. Všechno se dá do pořádku až po vstupu do správce snímků.

Posuvná krytka odhalila objektiv renomované značky Carl Zeiss s automatickým zaostřováním a u fotomobilů výjimečnou mechanickou závěrkou. Byla použita optika Tessar se světelností F/2.8. Součástí „komplexu“ fotoaparátu je ještě diodový blesk s funkcí pro redukci červených očí.

Optika Carl Zeiss Tessar

Ikonky si rozumějí s joystickem

Dívám se na displej při focení. Vlevo nahoře je symbol aktivního režimu – focení, nebo záznam videa. Levý spodní kraj patří počtu zbývajících snímků v aktuálním nastavení a velikost snímaných fotografií. Pravou kontextovou klávesou (nyní horní) se s aplikací fotoaparátu rozloučíte, levou (spodní) vstoupíte do základního nastavení. V něm zvolíte třeba úložiště snímků či to, zda se mají ukládat do alba apod. Vstoupíte do něj nejspíše jednou a pak po dlouhou dobu ne.

Prostředí fotoaparátu • základní nabídka

Výběr velikosti snímku • je možné aktivovat i přední VGA kamerku

Všechno důležité totiž skrývají ikonky po pravé straně displeje. I když jsou malinkaté, na displeji s QVGA rozlišením (320 × 240 bodů) výborně čitelné a povedly se i symboly znázorňující jednotlivá nastavení. Podle vybraných položek se vzhled ikon mění, abyste poznali třeba míru kompenzace expozice či zvolený barevný tón bez opětovného vstupu do jejich nabídek.

Celý pruh ikon je možné natrvalo schovat, vysune se jen při pohybu joystickem a pak zase zmizí za pravý okraj. Když vyberete jednu z ikon a počkáte na ní asi sekundu, vysune se krátký popisný text. Tuto funkci není možné vypnout, nikterak ovšem při focení nepřekáží.

Když počkáte, objeví se popiska funkce ikonky

Používáte-li zoom, na místě ikonek se objeví svislý ukazatel přiblížení. Digitální zoom zvládá dvacetinásobné přiblížení, od hodnoty 16× už ale pracuje pouze s výřezy. Tato poslední část přiblížení je v ukazateli vyznačena červeně, takže ji dobře poznáte. Kromě toho je možné rozšířený zoom v nabídce vypnout úplně a pracovat „pouze“ s šestnáctinásobným v plném rozlišení.

Ukazatel přiblížení s červeným polem rozšířeného zoomu

Zkusím přehledněji vypsat jednotlivé možnosti nastavení v bodech postupně podle jednotlivých ikon, ať máte dobrou představu o možnostech bohaté nabídky: