Proti tomuhle se dá těžko bránit.
Nikdy se ti nestalo, že ti přišel do kanceláře šéf (pokud hraješ v práci), že ti někdo zavolal, žes koukala jako opařená na tah protihráče a než ses vzpamatovala, uběhl ti čas, že sis pustila Word a než se Windows vzpamatovaly, hra byla pryč? Mě ano.
Nechci se obhajovat, včera už jsem to při dalších (samozřejmě neuúspěšných) pokusech dělal taky; ono když člověk potřicátýosmý udělá výherní pozici a potřicátý osmý mu nechá protihráč projet čas, nemůže (a na tom trvám) ani dělat nic jinýho. Inu - já ta pravidla nevymyslel, já ve svým příspěvku hlavně brojím proti tomu, že autor hry prostě nemyslel na tuhle eventualitu; kdyby na ní myslel, všichni - tedy i já - bychom se chovali jinak. Rozpumpovala mě hlavně odpověď gamemastera, který není schopen přiznat, že se (pohříchu po minulých letech) zase něco nepovedlo.
Ale hrát si na Pavlíka Morozova nebudu. Kdo chce s vlky býti, musí umět výti.
Resumé: pokud jsem ti tebou popisovanou situaci provedl, omlouvám se ti; nejsem si to vážně schopen vybavit. Ale kdybych já měl propírat všechny, kdož mi totéž provedli, musel bych tu vypsat asi sto padesát lidí...