Technologie 5G měla, nejen do mobilů, přinést doslova technologickou revoluci. Někteří přínos 5G sítí dokonce přirovnávali k objevu elektřiny. 5G sítě navázané na 5G IoT senzory měly zajistit bezpečnou komunikaci samořídících vozidel v chytrých městech, ale také dálkové ovládání a správu robotů v továrnách nebo univerzitních kampusech či dokonce vzdálené operace. To všechno však byly jen ukázky, které potřebovaly návaznost i v daných technologických odvětvích, a nejednalo se o nic, co by mohlo vzniknout jen za přispění umělé inteligence. Zhruba pět let po ostrém startu těchto sítě se ukazuje, že některé z úvodních myšlenek byly dokonce úplně zcestné.
5G jako „kritická mise“, technologická revoluce nebo to, že zcela změní pravidla hry. Už ze startu se z 5G sítí stal spíše nástroj marketingu
Idea autonomních vozidel spravovaných 5G sítěmi vypadala zajímavě, jenže v praxi musí mít vozidla představu o okolních objektech i tehdy, když jsou offline. Podobně tomu bylo i u vzdálených operací. Co když operatérovi najednou vypadne mobilní 5G signál? Není bezpečnější i při spojení na dálku využít stabilnější kabelové spojení? Mobilní značky a výrobci čipsetů si pečlivě budovali hype a lákali na něco, co dodnes vlastně neexistuje. 5G měla být skvělá technologie, která změní naši budoucnost, ale reálně to byly spíše jen prázdná slova.
Rozdíl mezi NSA 5G sítí (vlevo), která se spoléhá na hardware LTE sítě, a mezi SA sítí (vpravo). Aby se na displeji telefonu rozsvítila ikona 5G, stačí použít první přístup
Technologie 5G skutečně do mobilů papírově přinesla vyšší přenosové rychlosti a nižší latenci (důležitá vlastnost pro určité specifické využití), jenže v praxi to běžní uživatelé nemají moc šanci poznat. A to jednak proto, že už rychlosti LTE sítí většině bohatě stačily, a také proto, že spousta současných „5G“ sítí vznikla jen nepatrným upravením LTE sítí. V tomto případě se bavíme o tzv. „non-standalone 5G“ (NSA), která je z větší části postavená na síťovém hardwaru LTE sítí, jenže uživatelům v mobilu svítí ikona 5G, takže je úkol splněný.
A právě to je i případ českých sítí. Veřejně žádná z nich neběží v režimu Standalone (SA). Plány na přechod sice existují, ale bude nutné vyměnit, nejen jádro sítě, ale také BTS. A to zabere čas i peníze, a je otázkou, zda se to operátorům v Česku vůbec vyplatí.
A to se nebavíme o tom, že samotná ikona 5G v horní liště telefonu nemusí znamenat, že je telefon k těmto sítím aktuálně připojený. Americký operátor AT&T potvrdil, že to skutečně znamená jen blízkou dostupnost této služby, a už dříve jsme si to sami potvrdili.
Velké investice kvůli 5G
Zřejmě i vy si vzpomenete na to, že několik let nazpět bylo označení 5G vidět úplně všude, kde to jen šlo. A úplně to stejné je dnes vidět s označením „AI“. Firmy mezi sebou závodily o to, kdo bude s 5G v telefonech jako první. Z dnešního pohledu je to však úplný nesmysl. V mobilních sítích už dáno není problémem rychlost, ale spíše pokrytí. Ale ne všem mapám pokrytí se dá věřit. Konkrétně americký operátor T-Mobile uvedl, že jeho mapa pokrytí vychází z očekávaného pokrytí, které není bezchybné.
5G sítě však využitím vyšších frekvencí k většímu pokrytí nijak nepřispívají, dokáží sice přenést více dat, ale na kratší vzdálenost. Kvůli 5G tak bylo nutné instalovat více antén blíže u sebe či přidat nové základnicové stanice. A to stálo operátory nemalé finanční prostředky (síťové vybavení + síťové frekvence), které budou postupem času vybírat z platících uživatelů. A úplně mimo jsou i tzv. milimetrové vlny, které nejsou z globálního pohledu dostupné všude, a své uplatnění najdou jen ve specifických místech, např. na stadionech nebo letištích.
Zdraví a cesta špatným směrem
A pak je tu ještě otázka zdraví. Technologie 5G se dostala v roce 2011 do kategorie nebezpečí 2B, ovšem ve stejné kategorii jsou i zplodiny z aut nebo extrakt z rostliny Aloe vera. Kvůli nedostatečně kvalitním studiím neexistuje přímá vazba mezi vyzařováním 5G sítí a lidským zdravím. Řada z nich ještě stále probíhá. Navíc, při stejném objemu přenesených dat v LTE a 5G sítích mají 5G sítě prokazatelně nižší míru vyzařování. A protože se přes mobilní datové sítě přenáší stále více dat (mezi roky 2014 a 2021 objem přenesených dat vzrostl 18×), dá se říci, že se míra vyzařování 5G sítí nijak zásadně neliší od dříve používaných sítí 4. generace.
Na venkově může být expozice elektromagnetickému poli 5G sítí paradoxně vyšší, než ve městech. Přesto je stále hluboko pod stanovenými limity
Podle některých odborníků se ale 5G už při svém vývoji vydalo špatným směrem, který se nepodařilo nijak zvrátit. A za zmínku stojí i to, že byl vývoj 5G sítí uspíšen o dva roky. Původně měly první významné sítě globálně vznikat od roku 2022, jenže kvůli OH v Tokiu se na světě objevily o dva roky dříve. Ať už je to jak chce, běžný uživatel nemá šanci vidět výhody 5G sítí v praxi. Pokud jsou postaveny na slušných LTE sítích, je přínos 5G zanedbatelný. A kdy už, rozhodně to není nic revolučního, co nám všichni před lety tvrdili.
A vypadá to, že sítě 6G budou pokračovat v podobných šlépějích. Podle oslovených expertů budou zřejmě i připravované sítě šesté generace opakovat stejné chyby jako sítě 5G. I tentokrát se hovoří o (zcela nesmyslném) 6G závodu v tom, kdo tyto sítě dostane na trh jako první. Je to ale závod, který sice bude mít nějakého vítěze, ale většině bude vlastně úplně jedno, kdo vyhraje. Samotný závod už totiž z principu nemá smysl.
5G je zkratka pro bezdrátové sítě páté generace. Mají kratší odezvu, vyšší přenosové rychlosti, kapacitu a variabilitu. Jsou vyvíjené tak, aby zvládaly širokopásmové připojení miliónů lidí a strojů v metropolích, energeticky nenáročné senzory, které s jedinou baterií vydrží roky, a cokoliv mezi tím.
Ve světě začalo hromadné spouštění 5G sítí v roce 2019, start 5G v Česku byl opožděný. Nejvýznamnějšími vývojáři 5G technologií a výrobci síťových komponent jsou Huawei, Nokia, Ericsson a Samsung.