Americký regulační úřad, obdoba českého ČTÚ, vydal rozhodnutí, které americkému uživateli mobilu umožňuje přenositelnost čísla. Pokud chce Američan změnit operátora, může si s sebou vzít i své telefonní číslo.
Číslo s sebou!
Americký regulační úřad pro oblast komunikací (FCC, Federal Communications Commision, obdoba českého ČTÚ) vydal rozhodnutí, které čte český uživatel jako zprávu z jiné galaxie. FCC rozhodl, že pokud chce americký uživatel mobilu změnit operátora, má právo na to, aby si s sebou vzal i své číslo.
Šéf FCC nejenomže přikázal, aby tato funkce byla technicky a smluvně umožněna, ale dokonce nařídil, že operátoři tomu nesmějí bránit například zpoplatněním tohoto procesu (!) nebo vynucováním další smlouvy. (Projevy šéfa FCC Johna Mulety jsou v kompletním znění na webové adrese úřadu).
Většina velkých amerických operátorů následně oznámila, že se výroku úřadu podřídí a přenositelnost čísel zavedou; zatím se nevyjádřila silná firma Verizon, která právě chtěla hrát na trhu silovou roli a nechtěla pouštět své zákazníky jiným operátorům (s ponecháním čísla). Reakce FCC byla okamžitá a razantní: když nemáte rozum sami, tak to nařídíme a bude to horší.
Bude i u nás?
Americká bouře ve sklenici vody by nás nemusela příliš zajímat, pokud bychom ovšem rovněž nežili v zemi s podobně uspořádaným systémem: operátoři coby nezávislé privátní firmy, kteří podnikají v rámci určitých pravidel, platných pouze pro ně, a úřad, který obecně dohlíží na to, aby práva spotřebitelů nebyla zkrácena – tedy aby pružně a rychle reagoval, když se nějaký takový případ, na který zrovna zákon nepamatoval, vyskytne. Přenositelnost čísla mezi mobilními operátory – tedy věc, kterou velká většina našich uživatelů považuje za technicky nemožnou, což jenom dokazuje, jak skvěle si nás operátoři vycvičili k naprosté poslušnosti – je dokonalá ilustrace případu, ve kterém operátoři skutečně vystupují proti zájmům svých zákazníků a ve svůj prospěch. Jakkoli si konkurují, činí tak v dokonalé shodě a tento kruh nebude porušen, pokud jim to nebude nařízeno: žádný operátor nemůže zavést přenositelnost čísla sám o sobě, protože se jedná o vztah mezi nimi, vždy by k tomu muselo dojít pouze jejich vzájemnou dohodou.
Zbořme bariéry
Umožnění přenositelnosti čísla, pokud by byla regulačním úřadem nařízena, samozřejmě znamená podstatné snížení bariéry přechodu uživatele od jednoho operátora k druhému a tedy skutečné ztížení podnikání pro operátora – ten utrácí nemalé marketingové peníze (včetně poskytnutí dotovaného telefonu) a považuje pak zákazníka za svého: investoval jsem do tebe a tudíž jsi můj, nikomu tě nedám. Neustále přebíhající zákazníci nejsou příliš dobrým jevem ani pro rozvoj trhu, protože to znamená, že operátoři se budou zaměřovat jen na jednorázové, krátkodobé výhody a budou pomíjet dlouhodobý rozvoj. To by ale při přenositelnosti čísla ještě nehrozilo, protože operátoři mají mnohem více možností, jak si zákazníka udržet, zejména dlouhodobými smlouvami – upiš se na dlouho, dostaneš výhodu, nechceš-li se upsat, budeš mít dražší telefonování.
Neumožnění přenositelnosti čísla zhoršuje podmínky pro život i podnikání. Člověk (ať živnostník nebo soukromá osoba) se přestěhuje do místa, kde daný operátor má horší nebo žádný signál. Nejenže zaplatí za změnu operátora, ale je potrestán daleko více tím, že bude muset u všech svých známých, příbuzných a je-li podnikatel, pak i zákazníků prosazovat své nové číslo – pracný a nikdy ne stoprocentně úspěšný proces, změnou čísla definitivně vymizíte z adresářů řady lidí, ať se snažíte jim to sdělit jak usilovně chcete.
Amerika = inspirace?
Jistě nemusíme mít za spoustu věcí Ameriku zrovna ve velké lásce, ale jsou přinejmenším dvě věci, ve kterých je pro okolní svět inspirující: v důraz na právo volby člověka, které je nedotknutelné a ve „svátost“ podnikání a byznysu, kterému se nesmí bránit a musí se usnadňovat, jak to jde. Rozhodnutí šéfa FCC pak vychází z těchto jednoduchých principů, které jsou ovšem tak logické a přirozené, že by nemusely platit s takovouto silou pouze v USA, a jistě se mu jej podaří prosadit. I šéf českého telekomunikačního úřadu má jistě formální, zákonné pravomoce podobné jako jeho americký kolega, v prosazení podobného opatření ale v dohledné době nelze ani doufat.
