Mobilní platformy Android a iOS se za poslední roky vzájemně podobají více, než kdy dříve. Výběrem ani jedné neuděláte chybu, a preference záleží na individuálních potřebách uživatele. Někteří by nikdy nepřešli na iPhone, jiní jsou naopak rádi za to, že používají právě iPhone. Jedním systémem by se mobilní výrobci nezavděčili všem, existence dvou je dobrá i v tom, že přímá konkurence nutí Google i Apple k tomu, aby neusnuli na vavřínech, a i nadále pokračovali s vývojem svého systému.
Jenže, i přes „sbližování“, mají obě firmy diametrálně rozdílný pohled na věc i v základních otázkách a možnostech svých systémů, resp. platforem. V tomto článku se zaměříme právě na základní rozdíly, ale zhodnocení necháme na vás. Neexistuje totiž správná odpověď - záleží jen na tom, který přístup je vám bližší. Co tedy dělají Androidy a iPhony jinak?
Čtyři základní modely nebo větší výběr?
Když přejdete z iOS na Android, zjistíte, že se vám podstatně rozšířilo spektrum zařízení. Nemáte k dispozici jen omezený počet podobných modelů, ale takřka neomezené možnosti při výběru zařízení, a to hned rozličných konstrukcí.
U Applu vypadají iPhony prakticky stále stejně. A to má své kladné i stinné stránky
U Applu je nabídka prakticky rok od roku stejná. Přibude nová řada, která je „ve všem nejlepší“, zatímco Apple z obchodu odstraní nejstarší generace, a jede se dál. iPhony posledních řad najdete v základní verzi, Mini nebo Plus variantě, a také ve verzi Pro, která má ještě zvětšenou podobu Pro Max. K nim ještě můžete připočíst poslední generaci iPhone SE, což je ale vlastně jen cenově dostupnější ořezaný model. Jinak je ale cenová politika jasná. Mimo „eséčka“ máte k dispozici drahé, dražší a nejdražší modely, a to ještě nemluvíme o tom, že by měl letošní iPhone 15 výrazně zdražit.
U Androidů je širší výběr telefonů v různých cenových relacích i konstrukcích
Android má podstatně širší nabídku, ale musíme do toho zahrnout i OEM výrobce. Dvojice Pixelů od Googlu se oficiálně nabízí jen ve vybraných státech, a jsou to právě další značky, díky nimž má Android opravdu široký záběr. Systém u těch nejlevnější telefonů „za pár kaček“ má i ořezanou podobu Go, není ale problém narazit na Androidy s cenou přes 30 tisíc. Mimo klasické konstrukce máte k dispozici i skládací hybridy a skládací véčka, na druhé straně barikády se nic takového (zatím) neobjevuje.
Je pro vás důležitější jednoduchost bez jakéhokoliv laborování, nebo si potřebujete v systému vše nastavit i do těch nejmenších detailů?
Pokračování 2 / 10
Jednoduchost a použitelnost nebo funkce a užitečnost?
Systém iOS je ceněný pro svou jednoduchost. I absolutně nezkušený člověk se po pár minutách dovtípí, jak systém funguje, a začne se v něm rychle orientovat. Možná i proto dostal systém iOS nálepku „jednoduchého a použitelného“ systému. iOS vypadá několik posledních let stejně, nebo minimálně hodně podobně. Pokud jste používali pár let starý iPhone, u toho nového budete jako doma.
V čase jsou rozdíly minimální - prostě iPhonu vypadá stále stejně (jednoduše)
U Androidu to paušálně rozhodně neplatí. Každý z výrobců má svou vlastní nadstavbu, která promění čistý Android v nepoznání. Přechod mezi jinými značkami se může téměř rovnat změně operačního systému. A pokud si oblíbíte některou z nadstaveb, může vám čistý Android připadat zcela „vybydleně“. Jenže už na tom je vidět, že si výrobci Androidů mohou se systémem „pohrát“, jak potřebují. Android je tedy brán spíše jako „funkční a užitečný“ systém, který má díky nadstavbám spoustu doplňků a možností.
A jak je to u vás. Oceníte raději větší bezpečnost aplikací na dané platformě, nebo jsou pro vás důležitější alternativní obchody a instalace stažených aplikací z internetu?
Pokračování 3 / 10
Alternativní obchody a malware
Apple má jenom App Store. Toto železné pravidlo možná už dlouho platit nebude, v době vydání článku však i nadále platí, že si do iOS nainstalujete jen to, co si stáhnete z App Storu. Apple má nad aplikacemi výhradní kontrolu, takže mu jen zřídkakdy do obchodu proklouzne něco škodlivého. Samozřejmě je to ale dvousečná zbraň, protože svým přístupem může Apple odradit některé vývojáře, kterým se nechce Applu odvádět třetinu všech příjmů.
Google je naopak „pokoutným“ instalacím otevřený již od první generace systému, byť instalaci velmi starých aplikací systém už brzy zablokuje. Mimo Google Play má snad každý větší OEM výrobce svůj vlastní obchod, navíc existují i obchody třetích stran, které jsou někdy na hranici legálnosti. U Androidu existuje i obchod s čistě open source aplikacemi, ale také různá semeniště malwaru, např. APKPure.
Takový APKpure operuje hodně daleko v šedé zóně...
I tento přístup je ale dvousečná zbraň. Není prakticky nijak náročné upravit APKčka, která se povalují na internetu, a infikovat je škodlivými kódy. Nic netušící uživatelé si tak do telefonu mohou zanést malware. Jenže, ani Google Play na tom není nijak růžově. Snad každých 14 dní se vyrojí seznam podezřelých aplikací, které proklouzly kolem kontrolních mechanismů od Googlu. Skoro to vypadá, že jsou vývojáři malwaru vždy o krok kupředu.
Na druhou stranu, instalace stažených instalátoru z internetu znamená, že si do telefonu nainstalujete i ty aplikace, které už na Google Play neseženete. A nebo mohou existovat, ale kvůli regionálnímu omezení vám je Google v Česku nenabídne. Právě pro tyto účely slouží např. APKmirror.
Je pro vás důležité to, jaké aplikace v telefonu najdete? A jak moc jste vlastně odolní a tolerantní vůči reklamám?
Pokračování 4 / 10
Reklamy a bloatware
S trochou nadsázky se dá říci, že „reklamy a bloatware“ jsou skoro synonymem Androidu. Systém pochází od Googlu, který má svou existenci postavenou na reklamách. A samotný bloatware, tj. nevyžádaný předinstalovaný software, má zase finanční stránku v pozadí. Asi nečekáte, že by se si výrobci sámi od sebe rozhodli, že do základní ROM systému přidali aplikaci jen tak „pro dobrou věc“, a rovnou zadarmo...
Některé značky se drží zkrátka, jiné se však u bloatwaru a reklam dokáží pěkně odvázat. Nejvíce reklam mají v průměru uživatelé nadstaveb od Xiaomi, byť se většina dá deaktivoat nebo alespoň částečně omezit. Musíte tomu ale věnovat čas. U Samsungů střední třídy musíte odmítat nabídky na „zaručeně skvělé“ aplikace, i u nejvyšší řady je pak víceméně „stálicí“ klient Netflixu, Spotify či Disney+. V některých případech sice tyto aplikace lze odinstalovat, pokud jsou však přímo součástí ROM, jdou mnohdy nahradit jen za tovární verzi aplikace.
A co Apple? Při rozbalení iPhonu máte v telefonu necelých 50 aplikací, ty však pocházejí od Applu, a nejedná o bloatware. Počet předinstalovaných aplikací třetích stran? Nula.
Jsou pro vás důležitější rychlé aktualizace nebo vás několikaměsíční čekání vůbec nezvedne ze židle?
Pokračování 5 / 10
Aktualizace hned nebo až za několik měsíců?
Přistála vám na iPhonu aktualizace systému? Do pár hodin svítí v liště uživatelů po celém světě. A když si ji do několika týdnů nainstaluje „jen“ 70 procent uživatelů, v očích Applu to je velké zklamání. Apple dokonce pravidelně vydává i menší updaty systému, které vylepšují bugy a bezpečnost. A pak tu ještě máme pěti až šestiletou softwarovou podporu, která je na dnešním mobilním trhu unikátní.
Aktualizace Androidů, to je kapitola sama pro sebe. Google vydá novou verzi pro vývojáře v únoru, do července ji v rámci betaverze ladí, a v den 1 ji vydá pro všechny způsobilé Pixely. V té chvíli na systému začínají pracovat i další OEM výrobci, kteří systém upravují a testují s vlastní nadstavbou. Poté následuje testování u operátorů, a až poté se systém dostává do koncových zařízení. Pokud se to stihne do listopadu, je to úspěch, většina značek však stihne aktualizovat většinu portfolia až následující rok, kdy se už čile pracuje na další generaci Androidu.
Je tak pravidlem, že i nová verze systému Android má po půl roce své existence třeba jen 15% podíl na trhu všech Androidů. Nejpoužívanější jsou tradičně dva až tři roky staré verze Androidu, nehledě na to, že spousta zařízení až donedávna nabízela udpaty jen po dobu dvou let. V poslední době v aktualizacích kraluje Samsung, který slibuje čtyři generace Androidu a pět lez bezpečnostních záplat. K Samsungu se pomalu přidávají i další, ale než se nová pravidla dostanou i do levnějších zařízení, nějakou dobu to potrvá.
Potřebujete si telefon co nejvíce upravit k obrazu svému, nebo si vystačíte jen s vlastní tapetou, a to vám bohatě stačí?
Pokračování 6 / 10
Personalizace dvakrát jinak
U iPhonu si můžete nastavit tapetu na zamykací a domovské obrazovce, dále pak umístění widgetů nebo font hodin. Alikace už vám nemusí zabírat plochy, ale všechny se vám setřídí v knihovně, na plochy si přidáte widgety i různé zkratky či vlastní ikony pro některé aplikace. A pak jsou tu ještě režimy Soustředění, tím to ale končí.
Samsung v Androidu nabízí schémata, balíky ikon nebo třeba i vzhledy Always On režimu
U Androidů máte přímo v systému možnost pohrát si s barevnou paletou, kterou si systém vezme z tapety na pohotovostní obrazovce. Tapety mohou být dynamické, animované, nebo se místo nich zobrazí různý speciální obsah. U některých značek dostanete navíc i podporu schémat, balíků ikon i vzhledů režimu Always On. Samozřejmostí je pak volba fontu (písma si stáhnete z Google Play) a jeho velikosti. V nastavení volíte i zvětšení uživatelského rozhraní, či hustotu matice na displeji. Android si tak vyladíte do sytosti.
RCS nebo iMessage? To je souboj, který nikdy nikdo nemůže vyhrát.
Pokračování 7 / 10
RCS nebo raději iMessage?
Google má RCS a přesvědčuje Apple, aby podporoval stejnou službu, Apple má zase iMessage. Podle mnohých jeden „z držáků“, který uživatelům může bránit v přechodu na Android. Nikdo totiž ve skupinových konverzacích nechce mít zelené bubliny znázorňující uživatele Androidu, protože se kvůli němu celé vlákno přepíná do režimu zastaralých textovek.
Apple na podporu RCS neslyší, a tak čekáme na to, až na Android dorazí aplikace třetí strany slibující podporu iMessage. Jenže, u Googlu funguje RCS jen v nativní aplikaci. Spousta výrobců pro psaní a čtení zpráv používá svou vlastní aplikaci, takže je na Androidu textová komunikace nekonzistentní. A přesto, pokud používáte základní aplikaci Zprávy, zapne vám u ní Google RCS automaticky, a bez ptaní.
A, i když si funkci vypnete, čas od času vám aplikace oznámí, že se funkce „sama“ zapnula. Někteří uživatelé se tak mohou divit, proč jim telefon najednou přestává posílat zprávy...
Tato aplikace přinese podporu iMessage na Android:
Na slovo „ekosystém“ můžete být alergičtí, ovšem Apple jej má zvládnutý dokonale.
Pokračování 8 / 10
Spojený nebo rozdělený ekosystém
Na slovo „ekosystém“ jste už možná trochu hákliví, přesto je to něco, v čem má navrch Apple. Navrhuje si vlastní hardware a na míru i software, a protože má více různých produktů, fungují nejlépe právě mezi sebou. Koupí iPhonu to většinou nekončí, ale teprve začíná.
U Applu to pořízením jednoho produktu zpravidla nekončí...
Apple má ještě sluchátka AirPods, hodinky Apple Watch, lokalizátor AirTag, tablet iPad, Apple TV, MacBook,... jakmile do toho jednou „spadnete“, už není cesty zpět. Záhy zjistíte, že prostě „potřebujete“ další produkty od Applu, které mají „staré známé“ uživatelské rozhraní, logiku i jednoduchost. Ale také často vysokou cenu.
Android dojíždí na to, že je rozdrobený mezi spoustu značek. Každý z výrobců si sice vyrábí vlastní hardware, jenže jej musí uzpůsobit systému od Googlu. A protože ten toho sám od sebe mnoho nenabídne, musí výrobci do telefonů přidávat své vlastní nadstavby. Ty mají často nestandardní funkce, které nejlépe fungují s doplňky či produkty stejné značky.
Třeba hodinky od Samsungu fungují nejlépe právě u Samsungů. Pokud ale máte telefon od Honoru, hodinky od Amazfitu, sluchátka od Samsungu a počítač s Windows, slovo „ekosystém“ vlastně ani neznáte. Nejblíže Applu je snad jen Samsung, který však třeba v Česku dlouhodobě trestuhodně opomíjí kategorii notebooků, přestože se jedná o zajímavé produkty, které by u nás vytvořili zajímavou konkurenční nabídku.
Tradiční bolístka iPhonů je správa paměti a připojení k počítači.
Pokračování 9 / 10
Správa souborů a propojení s Windows
Vložítepaměťovou kartu, a máte v telefonu fotky z foťáku. A nebo třeba připojit telefon kabelem k počítači, a máte jej ve Windows jako připojené zařízení. Rázem tak můžete spravovat jeho obsah, do paměti telefonu můžete nakopírovat a vykopírovat prakticky cokoliv. Režim Mass Storage se sice nekoná, ale MTP pro základní obsluhu bohatě postačuje. A ano, bavíme se o Androidu, u něhož ukládání souborů libovolného typu není žádný problém.
Co by za takovou přehlednou správu souborů uživatelé iPhonů dali...
Soubory můžete v telefonu rychle zálohovat na Google Disk, přesouvat mezi složkami ve správci souborů, a mnoho dalšího. A pak je tu iPhone... Apple evidentně chce, abyste si správu souborů řešili primárně na iCloudu, nikoliv v telefonu. Jenže synchronizace si občas vybere slabší chvilku. Na iOS sice existuje správce souborů přímo od Applu, je to ale ale jen rychle „spíchnutá“ aplikace, která má často problémy i se základním během a chybí ji i obyčejné funkce pro práci se soubory.
A co se děje, když iPhone připojíte k počítači? Můžete si jenom přenést fotky, s žádnými dalšími soubory se nepočítá. Na druhou stranu, při komunikaci s MacOS je to úplně jiná písnička.
Pokračování 10 / 10
Jistější nebo rychlejší nabíjení?
U iPhonů se rychlost nabíjení nikdy příliš neřešila. Kabelem telefony dobijete maximálně 20 Watty, bezdrátově 7,5 Watty (standard Qi). Apple však má poslední tři generace k dispozici magnetické bezdrátové dobíjení MagSafe, které má maximální výkon 15 Wattů. IPhone 14 Pro tak dobijete přes kabel za hodinu a půl, a bezdrátově za dvě a čtvrt hodiny.
Magnety MagSafe jsou určeny, nejen pro bezdrátové nabíjení, ale také pro přídavné příslušenství
A zatímco iPhone počítá na hodiny, některé Androidy dokonce na minuty! Na opačné straně barikády není problém nabíjet přes kabel 50 nebo třeba 180 Watty. Dobíjecí čas se tak smrskne na zlomek dobíjecího času iPhonů.
Rychlé bezdrátové nabíjení je také v kurzu, ale, stejně jako u Applu, funguje jen se speciální nabíječkou. Ukazuje se však, že výrobci nejsou příliš konzistentní. Honor Magic4 Pro se bezdrátově dokázal dobít 100 Watty, nová generace Honor Magic5 Pro má strop pouze u polovičního výkonu. U Applu se zase můžete spolehnout na to, že se všechny telefony nabíjejí stejně rychle/pomalu. A nehrozí, že by Apple u budoucích generací dobíjení nějak zpomalil.
[********************]
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně