Kromě iracionálního, leč obvyklého boje o to, který operátor je „nej...“ asi nejčastěji zaznívá slovo „bojkot“. Bojkotovat by rozhořčení klienti měli leccos - zpoplatněnou SMS bránu, celé T-zones, volaní i příjem hovorů v určité datum, zavádění MMS... Objevila se však i petice vyzývající k antibojkotu. V diskusích často zaznívá i názor hraničící s nezákonností - použít Twist kartu k odebrání zboží či služeb hluboko do minusu a tím způsobit „zlému“ operátorovi co největší škodu.
Antibojkot - sice ne zcela souhlasím s autorčinými tezemi, ale rozhodně jde o svobodné vyjádření slušnou formou publikovaného názoru. Nechápu autorčiny cíle a vzhledem k počtu „signatářů“ asi nejsem ojedinělý, ale přesto její snahu nehaním. Zato některé z reakcí, jenž zazněly na její adresu, svědčí o nízké duševní úrovni pisatelů a jejich psychické nevyrovnanosti projevující se brutální syrovostí.
Možnost navrácení nepoužitého kreditu z Twist karet - pokud by T-Mobile umožnil tuto formu odchodu plošně, získal by můj obdiv za prozíravou marketingovou akci. Myslím, že mnozí váhající by nepřestali jeho služeb používat už proto, že jim byla dána průkazná možnost toto udělat. Bohužel, zatím nic podobného oznámeno nebylo a poukazování na možnost zneužití na mne působí, mírně řečeno, nepřesvědčivě. Není přece problém navrácení omezit na kredit dobitý kupříkladu před 15. 1. 2003.
Obavy, aby náhodou kredit neoprávněně nezískal někdo, kdo kartu nabyl nelegálně (jinak řečeno ji ukradl), rovněž, od operátora, který nepodporuje provoz tzv. BlackListu, nejsou právě věrohodné.
Vyčerpání kreditu „do minusu“ - tento krok bezesporu zvolí mnoho lidí s chováním T-Mobile nespokojených, zejména lidí impulzivních a neuvažujících nad možnými následky. Tím, že vědomě „zakoupí“ službu či zboží bez ochoty toto uhradit, se totiž dopouštějí trestného činu krádeže nebo podvodu. Navíc platby neprobíhají on-line a tak jejich protest ne vždy postihne zvolený cíl, ale třeba provozovatele nebo prodejce dané služby.
A pokud si někdo myslí, že „anonymní“ Twist karta je nevysledovatelná při případném vyšetřování trestního oznámení, je na omylu. Mechanismů, jak zjistit majitele karty, z níž byla provedena podvodná transakce, je několik.
Zásah státní moci - jako zřejmě nejkurióznější mi připadala výzva adresovaná Ministerstvu informatiky a jeho vrcholnému představiteli, ministru Mlynářovi, k omezení práv T-Mobile v podnikání nespadajícího pod státní regulaci.
Na můj vkus navíc tato touha příliš zavání praktikami obvyklými v nedávných dobách...
Podání žaloby - možná, leč podle mého mínění naprosto neúčinná forma protestu. Osobně se domnívám, že společnost, jako T-Mobile má Všeobecné podmínky vypilovány tak, aby žaloba pro nedodržení smlouvy nemohla být účinná a zatím mi žádný právník nebyl schopen dodat jednoznačné argumenty, proč by měla.
Jsem velice zvědav, jak se celá situace bude dále vyvíjet a jaký bude konečný výsledek tahanic o zpoplatnění SMS z internetu, neboť o to tady jde především…