Český telekomunikační úřad zveřejnil výroční zprávu za rok 2022, která detailně mapuje dění na českém mobilním trhu. V oběhu bylo v loňském roce celkem 15,2 milionů aktivních SIM karet, z nichž však spadá pod tzv. virtuální operátory jen 7,2 % z nich. Pokud se však zaměříme na virtuální operátory, kteří nejsou propojení a majetkově závislí na „velké trojce“, dostáváme se jen na 3,6 procenta trhu. Tato velmi malá část „koláče“ se podepsala jen pod 2% tržní podíl. Největším nezávislým virtuálem byl v loňském roce Sazkamobil s 1,4% podílem na trhu.
Tržní podíly na českém mobilní trhu si rozebrali velcí operátoři a přidružení virtuálové, kteří jsou s nimi majetkově propojení. Samostatní virtuálové mají na trhu podíl jen 3,6 procenta
Mezi řádky je tedy situace jasná. Aby se mobilní trh navenek tvářil jako zdravé konkurenční prostředí, máme zde spoustu virtuálů „na oko“, kteří ve skutečnosti patří T-Mobilu, O2 nebo Vodafonu, a nebo prakticky vůbec nevydělávají. Jenže, pak je otázkou, proč vůbec tento mobilní byznys vlastně dělají.
Ze zmíněných 15,2 milionů SIM karet používá tarify tři čtvrtina karet. Podle ČTÚ to odráží vyšší atraktivitu paušálních tarifů, které obsahují „neomezená“ data, minuty volání a SMS zprávy, my to vidíme úplně naopak. Stačí se podívat třeba na ceny volání u předplacených karet (často přes 5 Kč za minutu!) nebo na cenu textovky (dokonce i 3 Kč za jednu SMS), a jasné, že uživatelé volí tarify, protože prakticky nemají na výběr.
Vývoj průměrné ceny volání (modrá, bez DPH) a průměrné ceny SMS (oranžová, bez DPH). Cena za textovku se meziročně zvýšila, cena za minutu hovoru poklesla o 0,6 %, což se s přehledem „schová“ do statistické chyby
ČTÚ si podle své metodiky chválí vývoj průměrné minutové ceny a za mobilní volání a SMS, jedná se však jen o odhady. Navíc, i podle nich došlo u ceny za minutu volání (pozor, bez DPH) k poklesu o 0,6 procentního bodu. A stěžejní údaj, o něhož se analýza opírá, lze směle zahrnout do statistické chyby. U průměrné ceny za textovou zprávu je vidět meziroční vzestup ceny z 0,55 na 0,56 Kč (bez DPH). Zajímavostí je, že průměrná cena za jednu odeslanou textovku od roku 2019 každý rok stoupá.
Neomezené tarify uváděné údaje zkreslují
ČTÚ to přičítá menšímu využívání služby, kterou nahrazují komunikační aplikace. Jenže, už tato metodika je celá špatně. Do průměrné ceny by neměly zasahovat balíčky s neomezenými SMS zprávami, u nichž je samozřejmě jasné, čím více textovek za cenu daného balíčku pošlete, tím je každá zpráva „papírově“ levnější. Stačilo by v grafech zohlednit cenu za samostené odeslání textovky či za volání mimo různých speciálních balíčků, a myslíme si, že bychom se výsledným částkám v grafu snad ani nedivili...
Cena za 1 MB skutečně přenesných dát zdánlivě klesá, jenže, když do výpočtu zahrnete i uživatele s neomezenými tarify, kteří „mají zaplaceno, takže ždímají data, co to jde“, klesá cena za 1 MB jen na papíře. Ostatně, i úřad uvádí, že ceny tarifů ani datové objemy se vloni nezvyšovaly
ČTÚ do srovnání zohledně i ceny, které operátoři účtují právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které se k uživatelům dostávají prostřednictvím firemních tarifů. Jenže, právě tyto firemní tarify s extrémně nízkými cenami za data a volání celý graf, z pohledu běžného mobilního uživatele, velmi zkreslují.
Prakticky úplně stejné je to s klesající průměrnou cenou za 1 MB přenesených dat, což je pro nás opět nic neříkající údaj. ČTÚ konstatuje, že se meziročně částka snížila z 0,0324 Kč na 0,0251 Kč bez DPH, a to přesto, že na trhu nedošlo k žádným poklesům nominálních cen tarifů či ke zvýšení datových limitů. Jinými slovy, částka za 1 MB skutečně přenesených dat klesá proto, že uživatelé neomezených tarifů nehledí na objem přenesených dat, zatímco ti ostatní si FUP musí i nadále úzkostlivě hlídat.
Každá SIM karta vloni v průměru měsíčně spotřebovala 7 GB mobilních dat
Ostatně, dokládá to i průměrná měsíční spotřeba dat na jednu SIM kartu, která v roce 2022 činila 7 GB. V grafu to tedy vypadá skvěle, k žádnému zlevnění rozhodně nedošlo.
Srovnání pomocí spotřebních košů
Ba, spíše naopak. Zpráva ČTÚ se jen letmo zmiňuje o loňském zdražení mobilních služeb, které se už v minulém roce týkalo v různých segmentech všech tří operátorů (O2 zdražilo firmám, Vodafone předplacenkářům, T-Mobile všem). Plošné zdražení potom Vodafone dokončil začátkem letošního roku.
Aktualizováno o pasáž s cenovými koši
Ve výroční analýze pak zcela chybí tradiční „Meziroční vývoj cen u spotřebních košů“. Data od úřadu jsme si zvlášť vyžádali a zde je předkládáme. Výsledky použité ve srovnání tarifů jsou za 4. čtvrtletí let 2022 a 2021 a zahrnují jak předplacenky, tak paušální tarify. Je patrné, že k poklesu cen došlo pouze u nižších košů s objemem dat do 2 GB, což je zřejmě zásluha hlavně virtuálních operátorů.
Naopak hodnotnější koše, kde je zahrnutých 5, 10 nebo 20 GB dat meziročně cenu téměř nemění, nebo v případě koše s 5 GB dokonce o 3,3 % zdražuje. Za takovýto podprůměrný objem dat (typický průměr spotřeby je dle ČTÚ 7 GB), 300 hovorů a 40 SMS platí český zákazník 620 Kč. V mnoha zahraničních zemích by cena takového tarifu byla maximálně poloviční.
Ceny vybraných spotřebních košů v roce 2021 a 2022. Zlevňovaly jen koše s malými objemy dat. Koš s 5 GB naopak zdražil
O zdražení tarifů je ve zprávě pouze strohá zmínka, a tak musíme sami připomenout zdražení T-Mobilu, který v loňském roce chytře ukryl zdražení cen do nové nabídky 5G tarifů, na které převedl všechny své uživatele. Zdražil také Vodafone, který nejprve u dvou předplacených balíčků upravil ceny směrem nahoru. Devítiprocentní zdražení tarifů však platí až od letošního roku, takže pro loňskou výroční zprávu není relevantní.
Mezinárodní srovnání – jen to, co se hodí
U mezinárodního srovnání cen ČTÚ využil analýzu Tech Insights společnosti Strategy Analytics, ve které srovnává ceny tarifů s neomezeným voláním, SMSkami a neomezeným objemem dat. Do tabulky úřad vybral neomezený tarif O2. Vodafone má sice levnější tarif s neomezeným objemem dat za 600 Kč, ale ten má poměrně výrazné rychlostní omezení na 2 Mbit/s, a je proto logické, že ve srovnání „skutečně neomezených“ tarifů nemá co dělat.
Mezinárodní srovnání, kde je Česko zdánlivě v „klidném středu“. Srovnává se ovšem jen tarif s neomezenými daty, zdaleka nikoli typická služba pro českého zákazníka s průměrnou spotřebou 7 GB měsíčně
Co je ale naprosto nepochopitelné, proč úřad srovnává pouze datově neomezené tarify? Přece jemu samotnému z vlastních výpočtů vyšlo, že „průměrný český zákazník přenese 7 GB měsíčně“. Každého normálního statistika by tedy napadlo srovnat nějaký tarif, který se blíží tomuto objemu, tzn. například 6 až 10 GB dat a k tomu neomezené minuty a data. Jenže ouha, právě tyto „paušály střední třídy“ jsou u českých operátorů nemravně předražené a ve srovnání s ostatními zeměmi bychom dopadli tristně.
Příjmy a výdaje ČTÚ v loňském roce, 6,75 miliardy spolkla Česká pošta
Na závěr už přidáme jen několik málo statistik. V mobilních sítích došlo vloni k přenosu 530 tisíc mobilních čísel, což je meziročně jednoprocentní nárůst. Příjmy ČTÚ činily v loňském roce 2 913 568 831,59 Kč, přičemž výdaje úřadu činily 7 453 056 163,95 Kč. 6,75 miliardy však padly na „výdaje na úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž České pošty“. Rozpočet na platy 556 zaměstnanců činil 298 033 628 Kč, průměrná hrubá mzda zaměstnance úřadu činila 44 608 Kč. Výdaje na zajištění chodu Úřadu vyšly v loňském roce na 645 703 290,28 Kč, prostým vydělením tak ČTÚ na své fungování potřeboval každý měsíc neuvěřitelných 53,8 milionů Kč.
Úřad v loňském roce dále v Česku z 26 identifikovaných oblastí potvrdil 14 oblastí s dostatečným pokrytím a 12 oblastí, které jsou nově označena jako „bílá místa“ pro případné směřování veřejných dotací na jejich dokrytí mobilním signálem. ČTÚ vloni v prosinci na Androidu zveřejnil aplikaci NetTest pro testování kvality mobilního internetu, kteoru využilo 500 tisíc zájemců, aplikace vyjde na iOS v průběhu letošního roku.
Kompletní Výroční zprávu ČTÚ za rok 2022 si můžete přečíst zde.