V pondělí se vláda usnesla, že se Český Telecom stane naším národním operátorem. Stalo se tak bez jakéhokoliv výběrového řízení a bez toho, aniž by o projednávání této otázky byli informování ostatní fixní operátoři. Co je vlastně ten národní operátor? A je Český Telecom opravdu tím jednoznačně nejlepším fixním operátorem na tento post?
Národní operátor aneb Krizové řízení na pevných linkách
Problematika národního operátora se zabývá především tím, co se bude dít v případě, že nastane nějaká krizová situace a státní správa, především pak Integrovaný záchranný systém, policie, armáda a ostatní silové složky, bude potřebovat mezi sebou komunikovat pomocí pevné telefonní sítě. V případě použití mobilních telefonů je to jasné – proběhlo výběrové řízení, ve kterém nakonec vyhrál Eurotel, který státu nabídl poměrně výhodné podmínky. V případě pevné sítě je to ale také jasné – je to Český Telecom. A proč? Protože to tak je. Alespoň takové bylo rozhodnutí vlády z pohledu ostatních fixních operátorů.
Národní operátor by měl, podle nám dostupných informací, být operátorem, který musí být schopen v případě válečného stavu, přírodní katastrofy či za jiných extrémních situacích, garantovat to, že mezi sebou budou moci dané složky vždy a za každých okolností komunikovat. V případě zničení telefonní ústředny pak bude muset mít daný operátor pravděpodobně k dispozici ústřednu náhradní a nebo bude muset přesměrovat provoz tak, aby spojení nebylo přerušeno. Národní operátor by také měl garantovat nepřetržité spojení, což ovšem musí dělat operátor každý (pokud tedy zrovna nechce přijít o svoji licenci). A konečně, národní operátor, musí také být oprávněn nakládat s utajenými skutečnostmi do daného stupně utajení.
Vzhledem k výše uvedeným faktům by tedy měl národní operátor mít co nejkvalitnější síť, pokud možno s kruhovou topologií a s několikanásobně zálohovanými spoji mezi ústřednami. Vláda tedy usoudila, že to může být pouze a jedině Český Telecom, a tak mu tento statut v pondělí svým rozhodnutím přisoudila. Český Telecom má pravděpodobně nejrozsáhlejší telefonní síť a mimo jiné je také již oprávněn za určitých podmínek nakládat s utajovanými skutečnostmi. Kromě toho poskytuje služby zhruba 75% státní správy. Z tohoto pohledu by se to tedy zdálo i logické, ale co ostatní?
A co je vlastně národní operátor?
Tato otázka se zdá býti více než na místě. Včera jsme se zkoušeli zjistit o novém pojmu: „národní operátor,“ co nejvíce podrobností, ale zatím marně. Národní operátor od vlády získá pravděpodobně nějakou finanční kompenzaci za to, že je kdykoliv schopen zabezpečit spojení pro klíčové složky tzv. Krizového řízení ČR. Dosti pravděpodobně si také bude muset na připravit určitá schémata a pracovní postupy pro nejrůznější krizové situace, a to včetně patřičných školení pracovníků a včetně pravidelných tréninků.
To vše jsou ale pouze domněnky, které vycházejí z poněkud neurčitých informací od Českého Telecomu. Jak to tak totiž vypadá, tak vláda sice rozhodla, že Český Telecom bude národním operátorem, ale ještě nestanovila přesné podmínky. O to více je zarážející fakt, že informace o volbě národního operátora se vůbec nedostala mezi ostatní fixní operátory a podle našich zdrojů navíc ani původně řešení této otázky nebylo v programu jednání vlády.
Možná si teď říkáte, že národní operátor může být v podstatě jen Český Telecom, ale zkusme se teď nad celým tímto problémem zamyslet hlouběji. Představme si, že vypukne nějaká obrovská povodeň. Voda zatopí tři ústředny v dané oblasti a ty budou nepoužitelné. Za jak dlouho bude Český Telecom schopen do této oblasti zajistit spojení? Minimálně to budou asi hodiny. No a co, tak použijí mobil, ty mívají vysílače přeci na kopcích a kromě toho Eurotel má právě zajišťovat Krizové řízení v mobilních sítích. Ale co když by bylo z nějakého důvodu nutné použít právě druhou alternativu – fixního operátora? Nebyl by třeba v tomto případě dobrý RadioMobil, který sice svoji fixní síť vůbec nepropaguje, ale má na její provoz licenci a kromě páteřní datové sítě, kterou má roztaženu téměř po celé republice, je schopen zajistit spojení také pomocí své mobilní sítě? To, jestli by byl RadioMobil nebo jiný alternativní fixní operátor pro tento úkol lepší než Český Telecom, bych si bez předchozího prozkoumání celé problematiky a seznámení se s možnostmi jednotlivých operátorů asi nedovolil odhadnout. Já to ale naštěstí zkoumat nemusím, neboť vláda rozhodla, že Český Telecom je jako národní operátor nejlepší a tak to prostě bude. Není přeci třeba vyžádat si nabídky ostatních, nebo ano?
Že by za tím bylo něco jiného?
Postavení Českého Telecomu na post národního operátora, který má zajišťovat nepřetržité spojení, obzvláště pak v krizových situacích se mi zdá spíše jako snaha o další zvýšení lukrativnosti Českého Telecomu před jeho prodejem. Mimochodem, k té spolehlivosti – možná si vzpomínáte na více než půldenní výpadek sítě Oskar v celých Čechách. Mohl za to tehdy jeden jediný překopnutý kabel od datového spoje, který nezajišťoval nikdo jiný než Český Telecom. A záložní spoj? Ten byl od Českého Telecomu a byl také nefunkční. Na to, že Český Mobil bezpochyby patří mezi jedny z největších zákazníků Českého Telecomu, se mi zdá celá „spolehlivost“ při zabezpečování nepřetržitého spojení a „rychlost“ při jeho obnovování více než žalostná. A co teprve "podivuhodné" požáry telefonních ústředen. O rychlosti jejich nápravy by pravděpodobně mohly desítky tisíc postižených zákazníků vyprávět.
Poznámka: Během dnešního dne se pokusíme získat k celé této kauze co nejvíce dalších informací, které vám pravděpodobně přineseme ve čtvrtečním článku.