Proč chtít ve smartphonu dostatečně velkou operační paměť, jsme si rozebrali v tomto článku. Co by se ale stalo, pokud bychom chtěli operační paměť telefonu skutečně zaplnit na maximum? Pravděpodobně byste čekali, že při plné operační paměti přestanou aplikace reagovat, systém zamrzne nebo se výrazně zpomalí. Testování serveru Android Authority však ukázalo, že i v takovém případě mají smartphony vyšší třídy dostatečné rezervy, takže teoretický paměťový strop je u těchto telefonů prakticky nedosažitelný.
Důkaz, že RAM Plus u Samsungu nijak nevyužívá interní paměť (byť výrobce tvrdí opak) a konkurenční řešení od Xiaomi
Samotná operační paměť (anglicky „Random Access Memory“, zkráceně RAM) je klíčová pro plynulý běh aplikací, hraní her, úpravu multimédií nebo například pro umělou inteligenci. RAM je možné teoreticky zaplnit spuštěním velkého množství aplikací najednou a tím se dostat na určitý strop, který by ovlivnil stabilitu systému. Operační systém Android však používá několik mechanismů pro optimalizaci operační paměti, které zaručují, že systém bude maximálně plynulý za všech podmínek.
Virtuální a rozšířená operační paměť
Tím hlavním mechanismem je zRAM, tedy komprese dat přímo v RAM. Do operační paměti tak uložíte více dat, aniž by bylo nutné (v případě nedostatečné RAM) ukončovat aplikace. Typicky se počítá s kompresí dat v poměru 2:1 – pokud aplikace v RAM zabírá 100 MB, v rámci zRAM je to 50 MB. Systém může v případě potřeby využít i takzvané swapování, kdy jsou méně důležitá data z RAM přesunutá na paměťové úložiště telefonu. Swap však není součástí standardního Androidu, ale pouze doplňkovým řešením u custom ROM nebo u některých implementací takzvané „virtuální paměti“.
Pokud ani to nezabere, jsou v případě nutnosti systémem ukončovány neaktivní aplikace, aby se uvolnilo místo v paměti pro ty na popředí. Někdy jsou telefony velkorysejší a aplikace v paměti drží déle, jindy mají agresivní „Garbage collector“ a třeba při zapnutí určitých aplikací automaticky ukončují datově náročné aplikace nebo hry na pozadí. Jako uživatel telefonu prakticky nemáte šanci narazit na mantinely operační paměti telefonu, ať se snažíte sebevíc.
RAM Plus od Samsungu a Rozšíření paměti od Xiaomi
Správa RAM se však liší i mezi jednotlivými značkami. Například telefony od Samsungu mají funkci RAM Plus, ve které nastavíte, kolik komprimované paměti má být určeno pro uchování aplikací na pozadí. Když zvolíte nejvyšší hodnoty, může dojít ke zpomalení kvůli větší míře komprese. Samsung sice uvádí, že RAM Plus využívá část interní paměti, ale konkrétně u Galaxy S25 Ultra je to jen marketing. RAM Plus umožňuje do operační paměti uložit více dat (z části RAM vytvoří zRAM), jenže pro kompresi a dekompresi je nutný určitý výpočetní výkon procesoru. Zajímavé je to, že i když funkci RAM Plus vypnete, část RAM stále funguje v režimu zRAM.
Xiaomi má v telefonech zase funkci Rozšíření paměti, která kombinuje zRAM a swapování. Kombinace umožňuje u Xiaomi 15 Ultra udržet více aplikací otevřených na pozadí, ale jejich obnovení na popředí je o něco pomalejší. Přesto je to na systémové zdroje efektivnější, než kdybyste aplikaci spouštěli úplně znovu.
Přístupy obou systému jsou rozdílné, mají ale společný výsledek – u telefonů nedojde při zaplnění RAM k ničemu zásadnímu. Plynulost systému je zcela zásadní, takže telefon začne ukončovat ty největší „žrouty“ na pozadí. Zatímco swapování by mohlo být důležité pro levné Androidy nebo pro zařízení, která ve velkém využívají umělou inteligenci, v mnohém bohatě stačí zRAM. I když to mobilní výrobci neříkají napřímo, můžete si v telefonu s virtuální RAM zvolit, že chcete aplikace držet na pozadí déle (větší zRAM) nebo můžete chtít zase co nejrychlejší odezvu (menší zRAM), aniž byste museli něco složitě nastavovat v systému. Stačí vám jen změna jedné hodnoty v nastavení.