Co umí iPhone, ale Android ne? iOS má spoustu věcí v základu, Androidy potřebují aplikace

Když dva dělají totéž, není to totéž. iOS a Android jsou dva nesmiřitelní rivalové mezi mobilními operačními systémy, kteří některé záležitosti řeší velmi podobně. Jindy se však funkce a možnosti systému diametrálně rozcházejí. Funkce mohou být v podstatně velmi podobné, jenže u iPhonů je dostanete v základu, zatímco u Androidů musíte spoléhat na instalaci aplikace třetí strany.

Víte, co znamená „i“ ve slově iPhone? Svůj název dostal už deset let před uvedením první generace

V tomto článku se tak zaměříme primárně na Apple, a to, co ve svém mobilním systému umí lépe. Aneb, ukážeme Googlu, kde by bylo vhodné se trochu inspirovat... 

Detailní statistiky baterie

Pokud si koupíte telefon z druhé ruky nebo jej používáte delší dobu, rádi byste věděli, jak je na tom kapacita vaší baterie. Ta se s přibývajícími nabíjecími cykly po velmi malých krůčcích zmenšuje, ale to nemění nic na tom, že jako uživatel Android zařízení byste tuto informaci měli mít běžně k dispozici. Jako u iPhonu.

Přímo v systému iOS se dozvíte, jak na tom je vaše baterie. U Androidů se přímo ze systému nedozvíte. A aplikace vám naservírují jen odhady...

Jenže, Apple na to nepřišel sám. Donutily ho okolnosti šest let staré kauzy týkající se zpomalování iPhonů. Apple jej svalil na kondici baterie a od iOS 11.3 začal přímo v systému zdraví baterie hlídat. V nastavení se u kondice baterie dočtete relativní kapacitu vzhledem k výchozímu stavu. Pokud je stoprocentní, od prvního vybalení z krabice k poklesu její kapacity nedošlo. Apple na svých stránkách uvádí, že „zdravá“ baterie má po 500 nabíjecích cyklech minimálně 80 % původní kapacity.

A jak je na tom Android? Hodně bídně. V systému se dozvíte jen obvyklou a jmenovitou kapacitu baterie. A tím to končí. Ano, baterii vám hlídají různé aplikace třetích stran, jenže aby fungovaly, musíte je mít dlouhodobě nainstalované. Aplikace navíc nemají přístup k systémovým informacím o baterii, pouze na základě trvání dobíjení a aktuální kapacity při dobíjení odhadují možnou maximální kapacitu baterie. A to je hodně slabá náplast. Google určitě musí mít povědomí o tom, jak je na tom baterie, tak proč o tom nedat vědět i uživatelům Androidů?

Aktualizace systému hned první den

Tentokrát se nebudeme alibisticky vymlouvat na to, že Apple k této „funkci“ dohnaly nějaké problémy. Když se objeví nová verze iOS, je k dispozici hned a pro všechna podporovaná zařízení. Možná updaty u svého Androidu neinstalujete tak často a je vám prakticky jedno, kdy do telefonu dorazí nová verze Androidu nebo nové záplaty zabezpečení, když se však objeví nějaká velká chyba, může záležet na každém dni prodlevy. A to se nebavíme o tom, že má Apple až šestiletou softwarovou podporu. Udpaty i nové verze iOS tak dostávají i velmi stará zařízení.

Apple představí novou verzi iOS a hned jivydá na všechna podporovaná zařízení. Toto je výčet zařízení, která dostala aktualizaci na iOS 16 hned po jeho oznámení

U Androidu je to diametrálně jinak. Google představí novou verzi systému a ještě ten den je dostane do Pixelů. Ostatní OEM výrobci však svou podobu systému dostanou do mobilů až za několik měsíců. Nová verze systému dostává nadstavby jednotlivých značek a intenzitně se ladí a testuje, nejdříve interně, poté v betaverzi, a také s operátory. Ti mohou mít připomínky, které se do firmwaru zapracují, což celé vydání softwaru ještě zpožďuje.

Nejbližším konkurentem Applu je mezi Androidy Samsung, který nabízí čtyři nástupnické generace Androidu a pět let bezpečnostních aktualizací. Někteří další se k těmto intervalům pomalu dostávají, ale ještě to nějakou dobu potrvá. Většina ostatních značek se spokojí s dvouletou, maximálně s tříletou softwarovou podporou. A to je málo.

iMessage a FaceTime

iMessage a FaceTime jsou nativní aplikace přímo od Applu, které přímo v iOS umožňují textovou a video komunikaci s vašimi kontakty. Google se až v poslední době snaží dostat do systému RCS komunikaci, kterou ve své aplikaci Zprávy zapíná automaticky. Jenže, s tím se pojí spousta problémů. A to zejména u méně zkušených uživatelů, kteří skutečně nepotřebují vědět, že uživatel na druhé straně „zrovna teď píše“.

FaceTime asi není třeba blíže představovat. Funguje u všech zařízení od Applu

iMessage má navíc užitečnou synchronizaci zpráv mezi zařízeními, a to bez instalace další aplikace. Můžete filtrovat a připínat zprávy, vytvářet skupinové chaty, posílat ručně psané poznámky, sdílet svou lokaci, posílat peníze (ve vybraných státech světa) nebo hrát hry. A u videokomunikace vlastně ani nevíme, jak se aplikace od Googlu právě teď jmenuje. Funguje stále hodně podobně a dříve se ji říkalo Hangouts, Google Meet, Google Duo či Google Chat.

„Hejt“ na Google Zprávy. Funkce chatu nechceme, jsou matoucí a nakonec zprávy z telefonu stejně neodejdou

iMessage a FaceTime jsou natolik oblíbené, že na Androidu je uživatelé marně hledají. Jenže, u iMessage zatím čekáme na to, až se na světě objeví patřičná aplikace pro Android. Pokud se nyní uživatel Androidu dostane do skupiny s iPhony, jeho příspěvky „zdobí“ zelená bublina. A co říci k FaceTime? Třeba to, že se pro videovolání prakticky vžilo označení „facetimovat“. K tomu asi není co dodat. FaceTime funguje dokonce i na Androidu, ale jen v prohlížeči Google Chrome a Microsoft Edge, a samotný hovor musí být vytočen z iPhonu. A to má od ideálu pěkně daleko.

Základní textovou a obrazovou komunikaci má Apple přímo v rámci systému bez aplikací třetích stran dlouhodobě vyřešenou daleko lépe. 

Propojený ekosystém produktů

Ani toto srovnání není úplně férové, Apple si vyvíjí vlastní hardware i software, a tak má logicky daleko lépe propojený ekosystém produktů, než Android. Asi není úplná náhoda, že si uživatelé iPhonů a iPadů pořizují i MacBook, Apple Watch, AirPody či Apple TV. Přidání zařízení do vašeho soukromého ekosystému je velmi jednoduché, a přepínání a spolupráce všech vašich zařízení „prostě funguje“. Ale také možná proto, že třeba k Androidům si hodinky Apple Watch prostě nepřipojíte. Některé produkty jsou tak „rukojmím“ systému.

Apple Watch Ultra jsou hodinky pro sváteční dobrodruhy. Nabízí toho hodně, ale brzdí je výdrž baterie

U Androidu si každý výrobce hospodaří „na vlastním písečku“. Jistě, produkty jedné značky, např. hodinky nebo sluchátka, spárujete s telefonem druhé značky, ale často se stává, že nemáte dostupné všechny funkce. Obecně platí, že doplňkové produkty fungují nejlépe se smartphony stejné značky. Největší ekosystém produktů, který chce konkurovat Applu, má zřejmě Samsung. Jenže i ten naráží třeba na to, že v Evropě nenabízí, jinak dosti povedené, notebooky. Pokud by je u nás Samsung začal nabízet, byla by to pro Apple přímá konkurence, v současnosti má americký gigant stále navrch. 

Větší bezpečnost

Bezpečnost mobilních zařízení je zandá zejména tím, co do smartphonů stahujete, a jaké aplikace instalujete. Na jedné straně se mobilní giganti rozčilují nad nedostupností Fortnite a streamovaných her z Xboxu na App Storu, ale Apple má svá vlastní pravidla. Ta sice bude muset brzy změnit a na iOS pustit alternativní obchody, současný monopol však má své výhody i nevýhody. Nevýhody jsme již zmínili, výhodou je však větší bezpečnost platformy iOS. Na tu si tak nainstalujete obsah jen z jediného oficiálního obchodu. A navíc tu máme i další ochranné mechanismy jako iCloud Private Relay nebo App Tracking Transparency.

U iPhonů můžete aplikacím explicitně zakázat sledování, u Androidu to přímo v systému udělat nelze. Musíte si nainstalovat aplikaci, např. DuckDuckGo

Na Androidu číhá větší nebezpečí. Pokud pomineme malware, který proklouzne spáry Googlu a zůstane k dispozici ke stažení na Google Play, jsou tu ještě alternativní obchody. Některé z nich působí věrohodně, u APKpure a Aptoide bychom však za bezpečnost aplikací ruku do ohně rozhodně nedali. Nehledě na možný sideloading, který přímo vybízí k pokoutnému stažení instalačních balíčků z internetových úložišť. A to třeba pod lákadlem odemknutých či modifikovaných verzí jinak placených her.

Proč mám iPhone a proč nikdy nepřejdu na Android

Lákadlo je prostě strašně velké, a není nic jednoduššího, než ke hře přibalit virus nebo malware. Nic takového se u Applu (zatím) stát nemůže. A jak to bude vypadat poté, až Apple do světa iOS pustí další obchody? To zatím není jasné, ale něco nám říká, že si Apple svou platformu iOS stejně nějak ohlídá.