Na základě úspěchu minulého crash testu jsme se rozhodli vyzkoušet výdrž takzvaných odolných telefonů. Opatřili jsme si tedy Nokii 5140, Siemens M65 a přidali k nim Alcatel One Touch 331, který v minulém testu projevil obdivuhodnou odolnost. Opustili jsme laboratorní podmínky redakce a vypravili se na výlet do divoké přírody.
Tento článek vyšel v srpnovém čísle časopisu Mobility
Model od Nokie a Siemensu je telefon se zvýšenou odolností. Výrobci se chlubí gumovými rohy, kovovými rámy, speciálními krytkami čočky fotoaparátu a podobným vylepšením na ochranu telefonu. Tyto telefony se označují jako outdoorové – prý se o ně nemusíte bát, až polezete na skálu, budete sjíždět řeku nebo skákat z letadla.
Popis testů v článku někdy úplně přesně neodpovídá jejich pořadí. Připravili jsme proto také samostatnou fotogalerii pro snadné prohlížení obrázků, kde jsou fotografie seřazeny přísně chronologicky.
Když jsme se ale ptali, jestli telefony skutečně vydrží pád z jedoucího kola nebo namočení do vody, nikdo přesně nevěděl. Pojali jsme podezření, že jde pouze o marketingový trik, a rozhodli jsme se zjistit, jak na tom tyto telefony skutečně jsou. Spíše pro zajímavost jsme k nim přidali vítěze minulého testu – Alcatel One Touch 331. Původně jsme nepředpokládali, že s nimi bude moci soupeřit, ale nakonec nás v některých částech testu překvapil.
Tři zbrusu nové telefony se chystají ke crash testu
Guma, kov a plast
Alcatel je celý vyroben z plastu, i když obdélník okolo klávesnice se snaží budit dojem kovu. Má malý displej, který je poměrně odolný, samotný telefon je zalit do jednoho bloku. Bohužel nemá výměnné kryty, takže případné poškození povrchu nelze řešit jednoduchou výměnou. Oproti předchozímu testu jsme zvolili tmavou variantu telefonu, která by měla být odolnější proti zašpinění. Přístroj je však černý jen zepředu, zadní strana je vždy světlá.
Nokia 5140 je mnohem těžší. Klávesy jsou tvořeny jedním blokem gumy, který je vložen do výměnného plastového krytu. Zvláštní ochrany se dočkaly boky telefonu, které jsou pokryty gumovou vrstvou. Pryžová zátka chrání také systémový konektor. Poměrně nechráněná zůstává čočka fotoaparátu, na první pohled nás také překvapily otvory v horní části krytu. Později se ukázalo, že jimi sice pronikne dovnitř voda i písek, ale k důležitým částem telefonu se nečistota nedostane. Také baterie Nokie je chráněna zvláštním ochranným plátem.
Siemens měl v testu nevýhodu velkého displeje – je zhruba tak velký jako displeje obou zbývajících telefonů dohromady. Tak velká plocha se jen těžko chrání proti nárazu. Pochválit ale musíme prvky zvyšující odolnost. Čočka fotoaparátu i systémový konektor jsou chráněny gumovými zátkami, guma je vložena i mezi přední a zadní díl telefonu. Rohy přístroje ale zůstaly zcela obnaženy. Celý telefon navíc svírá masivní kovový rám, který částečně chrání boky mobilu a měl by zvyšovat jeho pevnost při nárazech.
Mučení začíná
Jistě si dovedete představit, jaká teplota je v automobilu, který stojí zaparkovaný hodinu na letním poledním slunci. Přesně v tomto prostředí jsme nechali testované telefony a první test přežily bez úhony. Projevil se však jeden zásadní nedostatek Nokie – její displej je na přímém slunci velmi špatně čitelný.
Zatím nuda: pečení mobilů za sklem auta
Při běžné chůzi se toho mnoho stát nemůže, hrozí snad jen pád mobilu na zem. Simulovali jsme tedy pády z výšky asi jednoho metru (kapsa kalhot) na travnatý povrch a podle našeho očekávání se telefonům vůbec nic nestalo. Trošku jsme přitvrdili, zavzpomínali na školní hod granátem na cíl a mrštili telefony do několik metrů vzdálené trávy. Ani v tomto případě nebylo možno pozorovat žádné známky poškození.
Házení do trávy s mobily vůbec nic nedělá
Ještě než jsme se s trávou rozloučili, snažili jsme se způsobit zezelenání krytů zběsilým třením o trávník. Mírně se samozřejmě zašpinil světlý zadní kryt Alcatelu, Siemensu se lehce odřel displej (tření bylo opravdu intenzivní) a několik stébel trávy se zachytilo za rám. Nejlépe dopadla Nokia, která si odnesla jen velmi lehké stopy.
Škodí chlorofyl mobilům?
Na řadu přišel písek. Zajímalo nás, co se s telefonem stane, když vám vypadne z kapsy při hraní plážového volejbalu. Nejprve telefony absolvovaly několik poměrně neškodných volných pádů. Ani když se vám podaří telefon upustit tak nešťastně, že ještě nějakou dobu jede po písku, nic moc se mu nestane. Všem třem se sice tu a tam dostalo nějaké zrníčko písku mezi klávesy, ale po chvilce čištění je zase všechno v pořádku. Telefony stejně úspěšně přečkaly i zahrabání do písku. V pískovém hrobečku dokonce poslušně vyzváněly a hromádka písku se třásla, jak statečně vibrovaly.
Co když spadnou na tvrdou zem?
Házení žabek na písku
Hrobeček: zahrabat až po krk
Článek pokračuje v další kapitole
