V posledních letech lze na trhu mobilních zařízení vidět snahy o prodloužení softwarové podpory. Zatímco ještě před několika lety byla maximem dvouletá aktualizace zabezpečení a jedna či dvě verze Androidu, dnes jsou na tom uživatelé lépe. Záleží však na značce smartphonu.
Mezi Androidy dominuje Samsung, který u nových telefonů slibuje čtyři roky systémových aktualizací a pět let bezpečnostních záplat. Hned v závěsu je Google, který od řady Pixel 6 nabízí tři nástupnické generace Androidu a až pět let bezpečnostních záplat. Ostatní výrobci u obou položek typicky nabízejí dva až tři roky softwarové podpory, jenže jsou i takové značky, které žádný globální plán nemají. U Honoru, Huawei, Poco, Vivo či Redmi závisí na konkrétních modelech a jejich ceně. Jenže, softwarová podpora je jen polovina celého „problému“...
Baterie zestárne dříve než software
Zatímco výrobci vcelku pružně protáhli softwarovou podporu, na baterie se úplně zapomnělo. Mimo rozbitého displeje, jehož výměna stojí po čase neúměrně množství peněž, je to právě baterie, tj. krátká výdrž telefonu na jedno nabití, která uživatele nutí k pořízení nového modelu. Zatímco dříve jste si mohl do telefonu jednoduše koupit novou baterii, odcvaknout kryt, vyměnit akumulátor za nový, a pokračovat dále, dnes jste rukojmí „unibody“ designu.
Průkopníkem zabudovaných baterií byl Apple, který už takto navrhl první generaci iPhonu. Ve své době se však spíše řešila nemožnost výměny baterie za druhou nabitou, což bylo populární po překlopení milénia. Jenže, záhy se ukázal daleko palčivější problém, a to postupně klesající kapacitu baterie. Jenže, trh se tomu po letech vhodně adaptoval.
FairPhone 4 je jedním z mála telefonů, který má dnes ještě vyměnitelnou baterii
Drtivá většina dnešních smartphonů má pevně zabudované baterie. Telefon je možná jednodušší na výrobu, místo uvnitř může být využito lépe, popř. může být baterie kvůli rychlonabíjení rozdělena na více částí. Výrobci dříve slibovali i jednoduší zajištění zvýšené odolnosti, ovšem normu IPXX na trhu rozhodně nemá ani každý druhý telefon. Ostatně, unibody s přilepenými kryty není pro zvýšenou odolnost absolutní nutnost, jde to i s vyměnitelnou baterií.
Z nedávné doby si s vyjímatelnou baterií vybavíme prakticky jen odolné modely řady Galaxy Xcover od Samsungu či „férový“ FairPhone 4. Těmto telefonům ještě zůstala vyměnitelná baterie, u všech ostatních už je baterie napevno v telefonu, a pro její výměnu už je třeba navštívit servis, nejlépe autorizovaný. V extrémních případech nových Samsungů třeba i dvakrát za celý životní cyklus telefonu.
Přirozené stárnutí baterie
Vlivem chemických procesů a kvůli nabíjení a vybíjení dochází i u moderních akumulátorů k přirozenému stárnutí. Jinými slovy, s počtem nabíjecích cyklů maximální kapacita baterie postupně klesá. Za zcela normální se přitom považuje maximální kapacita na úrovní 80 procent původní stavu po 800 nabíjecích cyklech. Zhruba po dvou letech používání telefonu tak můžete počítat s úbytkem kapacity cca o pětinu. Telefony, které vydržely dva dny, už zvládnou „bezpečně“ jen jeden. U jednodenních telefonů je situace ještě horší.
Jenže, tento stav není nový, trvá již řadu let, protože nutné inovace ve světě baterií stále nepřicházejí. Nejčastěji používané baterie typu Li-Ion už pamatují nějaký ten pátek, jejich prototyp spatřil světlo světa už v roce 1985! Neustále probíhající výzkum průběžně vylepšoval kapacitu baterií, energetickou hustotu, bezpečnost či možnosti rychlého dobíjení, ale i samotná technologie má své fyzikální hranice, které nelze překonat.
Pokud chtějí výrobci přijít s bateriemi, které vydrží déle, musí na stávající technologie přidat své vlastní algoritmy a podpůrné režimy. Právě tak se značkám Oppo a OnePlus podařilo, i přes rychlé 150W dobíjení, zachovat minimálně 80% kapacitu baterie i po 1 600 nabíjecích cyklech. Baterie tedy u těchto značek stárnou pomaleji, zbytek startovního pole však zůstává na poloviční metě. A to dlouhodobě.
Nelze se tedy divit aktivitám Evropské Komise, která od výrobců elektroniky požaduje vyměnitelné nebo alespoň kvalitnější baterie s pomalejším úbytkem kapacity. V Evropě by se měly brzy povinně používat baterie, které budou mít po 1 000 nabíjecích cyklech alespoň 80 % původní kapacity. A z tohoto úhlu pohledu budou muset na trhu v oblasti baterií „přidat“ úplně všichni. Tedy, pokud nezvolí cestu vyměnitelných baterií. Jenže oba směry mají své pro a proti, a rozhodně nebude ani jeden z nich levnou záležitostí.
Možná to tak na první pohled nevypadá, ale na pevně integrovanou baterii můžeme nahlížet jako na „kurvítko“, které omezuje životní cyklus telefonu. Jistě, dá se po letech vyměnit za novou, ale, ruku na srdce, kolikrát jste u svého telefonu nechali v servisním centru vyměnit baterii? Hádáme, že jste zřejmě raději sáhli po novém telefonu s dvouletou zárukou.
Není to nic složitého, ale jedná se o časově náročnější operaci. Pokud stačí telefon jen zanést do blízkého servisu (byť neoficiálního), může to být ještě v pořádku, pokud už však musíte telefon někam posílat, čekat na jeho „opravu“ a opětovné doručení, už to zase až tak ideální není.
Ekologie na kvadrát
Jaký je další trend, který v poslední době spojuje všechny výrobce? Ekologie. Z balení zmizela sluchátka a nabíječky, a to s ekologickým podtextem zbytečného plýtvání zdrojů na doplňky, které skončí na skládkách. Z krabiček zmizely plastové obaly, zůstal jen papír, který je jen recyklovaný. A dokonce z něj po vybalení složíte další věci do domácnosti. Plastové součástky telefonů jsou vyráběny ze stále většího poměru recyklovaného plastu či materiálů posbíraných v moři, a tak bychom mohli pokračovat do nekonečna.
Jenže důvod číslo jedna, proč končí telefony ve šrotu, jsou právě baterie s nedostatečnou kapacitou. Některé mohou kompletně po letech „odejít“, popř. vydrží jen pár hodin na jedno nabití. A tento směr mobilní výrobci, kteří se hrdě hlásí ekologii, kompletně přehlíží.
Jak nejrychleji vyřešit situaci se současnými unibody telefony s pevně integrovanými bateriemi? Pro začátek by stačilo podstatně zlevnit jejich výměnu za novou. Jenže jsou v tom peníze, a nikomu z výrobců se do toho chtít nebude.
Snahy EU jsou tak rozhodně vítané, pokud máme u telefonů slušnou softwarovou podporu, je třeba nutně zapracovat na bateriích. Snahy EU se opírají zejména o ekologii, a baterie byly až dosud, dost nečekaně, přehlíženy. Nová pravidla by měla být finalizována koncem letošního roku, závazně by měla za 24 měsíců od schválení. A my se těšíme na to, že se v oblasti mobilních baterií začne konečně něco dít. Už bylo na čase.