Dnešní produkce mobilních telefonů je cílena na zájmy většiny. Telefony jsou barevné, fotící a blikající, na Bluetooth a další podobné záležitosti se nebere ohled. Mají si ovšem techničtí fajnšmekři z čeho vybrat?
Minulý víkend jsme zveřejnili úvahu z pera Jiřího Hudce na téma Palmu a jeho šancích v chytrých mobilech, článek se zabýval platformami Palm OS, Symbian, Windows Mobile a jejich šancích na společném konkurenčním poli. Počin to byl opravdu zajímavý, minimálně stejně plodná byla ovšem diskuse pod ním. Čtenáři debatu rozmnělnili na obecnější téma: "Mobily budou masově pro všechny, ale náročný uživatel si nevybere." Právě o tom bychom dnes chtěli diskutovat.
Chce to většina
"Hmmm, jak to tak pozoruju, za chvili si clovek nebude moci ani PDA ci Smartphone koupit, protoze budou delany tak, aby vyhovovaly vice ci mene TUPE MASE," odstartoval pomyslný diskusní závod čtenář pod přezdíkou zz. Marek Lutonský na to zereagoval velmi briskně: Vzpomínám na doby, kdy se operátoři velkých sálových počítačů zlobili, že díky PC má k počítači přístup naprosto každý. Teď se pravověrní uživatelé kapesních počítačů z dob, kdy byly jen pro vyvolené, křižují nad tím, jak je možné, že si je dnes může v samoobsluze koupit a používat kdokoli. A považte! Nemusí při tom dlouho a složitě shánět a konfigurovat programy, nemusí sledovat dění v uživatelských komunitách ... prostě si PDA koupí a používá. Kam ten svět spěje!" Ironická reakce mluví za vše, vývoj jde dopředu, výrobci se snaží oslovit co největší skupinu zákazníků. Za rozšíření svých produktů mezi veřejnost jsou do nich schopni namontovat i vodotrysk.
Další reakce se nesly v duchu tvrzení, že už je v dnešní době problém sehnat přístroj výhradně pro technicky zdatnější a náročnější uživatele. Někteří čtenáři by za takové zařízení dokonce byli schopni připlatit. Tito fajnšmekři netouží po animovaných spořičích, tapetách, foťáčcích do mlhy, flašinetových melodiích či různě uspořádaných klávesnicích. Nároční uživatelé nechtějí podléhat výrobcům, svůj chytrý telefon či PDA si chtěji přizpůsobit sami - bez výraznější podpory - tu podle nich potřebuje uživatel, kterého smyšleně pojmenovali Franta Vomáčka (majitelé podobného jména prominou, shoda je opravdu náhodná). Jedná se o člověka, který je většinou ovlivněn reklamou, vyžaduje snadnou obsluhu a respektuje názor většiny.
Marketing vpředu, kvalita v tahu
"Ale dnes se většinou investuje zejména do marketingu a kvalita výroby a technická vyspělost jsou záležitosti zcela druhořadé. Agresivní kampaní se natlačí do hlavy slabomyslnému Frantovi Vomáčkovi umělá potřeba něčeho a Franta, ten vůl, si to koupí. Bohužel, vzhledem k značnému počtu takových Frantů Vomáčků takový postup funguje a je tudíž vyhodnocen jako úspěšný," zde vidíte příklad takového názoru. A další: "Byl jsem několikrát účasten prezentaci Nokie, a byla to naprostá tragédie. I další zůčastnění (jednalo se vesměs o lidi znalé) měli z prezentovaných výrobků legraci - 6600, 3100, NOC, N-GAGE... Přesto Franta Vomáčka půjde a koupí si "tu nokyji, protože jí mají všichní". Že existují kvalitnější/vybavenější/spolehlivější telefony za stejnou či nižší cenu, ho nezajímá, protože je namasírovanej."
Další příspěvek je zajímavý z hlediska ignorace nových přístrojů, a to z důvodu jejich cílení na masový trh. Jeden z diskutérů upozorňoval na fakt, že nikdo z výrobců své produkty nevnucuje, každý má právo koupit či nekoupit. Zde je reakce druhého z nich: "Ano, a proto jsem si už skoro 4 roky nekoupil nový telefon. 11/99 jsem jako jeden z úplně prvních si koupil Nokii 7110, protože na svou dobu měla obrovský revoluční vícepoložkový telefonní seznam, paměť na spoustu SMS, poměrně slušný kalendář a velký přehledný displej. Nemaje notebook, GPRS mi nechybí a Wap operátoři úspěšně zabili už v době CSD, takže "obyčejné" telefony pro mě nic revolučního nepřináší. Čekám na pořádný komunikátor."
Jak nároční jste?
Jisté je to, že v dnešní době se těžko setkáme s nadšeneckým projektem plným technických fines a lahůdek, ekonomické faktory jsou příliš silné a ty marketingové zase přesvědčivé. Trh si "bohužel" žádá své, cílem je většinu mobilů, smartphonů a kapesních počítačů dostat do rukou převážné části potenciálních uživatelů, proto se přístroje zjednodušují - co programátor složitě naťuká, tak běžný uživatel dosáhne jedním stiskem tlačítka. Proč některé firmy ignorují například Bluetooth? Raději implementují vestavěné rádio, které má větší možnost využití. Důležitou roli ovšem hrají i operátoři a na to se zapomíná, služby a technologie závislé na chodu sítě musí samozřejmě podporovat, jinak je výrobci nemají jak uplatnit.
Otázka do diskuse: Dokáže dnešní nabídka telefonů a komunikátorů uspokojit i náročného uživatele rádoby fajnšmekra? Jak si takové zařízení představujete?
