Mobilní výrobci jsou doslova posedlí displejovými rámečky. V minulosti vypadaly opravdu „hrozivě“, postupně se však zmenšovaly, a to do podoby, kdy už je mnozí uživatelé ani neřeší. Pro výrobce je však často důležitější o setinu milimetru zmenšit rámeček, než do telefonu dostat nějaké nové klíčové funkce nebo vylepšit specifikace. Proč jsou mobilní značky doslova posedlé co nejmenšími rámečky? A s jakou tloušťkou rámečků se konečně spokojí?

Essential Phone je jedním příkladem za všechny. Už před lety měl relativně tenké rámečky okolo displeje. Jenže displejová „brada“ u smartphonů zůstala relativně dlouho. Kompletně eliminovat se ji podařilo až v posledních letech
V mobilní minulosti, kdy rámečky ještě nikdo neřešil, měly smartphony displeje, které zabíraly 60 až 70 procent přední plochy. Na ní byla ještě často fyzická tlačítka, reproduktory a typická „brada“ – tedy tlustý spodní rámeček, který se stal jakýmsi symbolem smartphonů. S nástupem éry postupného ztenčování displejů přišli mobilní výrobci s vidinou „bezrámečkového“ displeje. Na papíře to znělo skvěle, ale telefony měly stále rámečky, jen se začaly postupně ztenčovat. Jinými slovy, displeje začaly vyplňovat stále větší část přední strany.
Setiny milimetru přece nehrají roli
V roce 2017 se na trhu objevily telefony, u nichž displej překonal magickou hranici 80 procent přední strany. V následujících letech se přehouply přes 85 a 88 procent. V současné době je rekordmanem iPhone 16 Pro Max, jehož displej zabírá 91,4 % čelní plochy. Jenže, proč se výrobci stále snaží o to, aby jejich telefony měly ještě tenčí rámečky, než dříve?

iPhone 16 Pro Max (vpravo) má rekordně tenké rámečky. Jeho displej zabírá 91,4 % čelní plochy. Je ale jasné, že tímto to nekončí. Výrobci chtějí stále tenčí a tenčí rámečky, a my vůbec netušíme proč, ani to, kdy se tento trend zastaví
Můžeme za tím vidět dvě roviny. Tou první je určitá forma technologického pokroku, protože ztenčovat rámečky nejde kvůli komponentám uvnitř telefonu do nekonečna. A pak tu máme desiginovou stránku. Pokud jsou dva telefony uvedeny ve stejném roce, a jeden z nich má tlustší rámečky, máme za to, jako by byl několik let starý. Výrobci nás naučili očekávat stále tenčí rámečky, a tak nám ty, které byly ještě před rokem či dvěma „v normě“, naznačují, že nový telefon musí být také podobného data. Ostatně právě tak byly přijaty i Pixely 9, které mnohým na první pohled připomínaly několik let staré telefony.
Posedlost mobilních výrobců tenkými rámečky však už nedává smysl. iPhone 16 Pro Max má rámečky s tloušťkou 1,36 mm, Vivo X200 Pro zase dostalo displej, jenž je ohraničen 1,63mm rámečky. Na papíře to vypadá na velký rozdíl, jenže jsou to jen necelé tři desetiny milimetru (!), což jako uživatel nemáte šanci poznat. A pak je tu ještě jeden detail – telefony totiž rámečky potřebují. Estetika je jedna věc, ale jsou u telefonů proto, aby displej neregistroval dotyky, když telefon jen držíte v ruce. K tomu samozřejmě pomáhají i různé algoritmy. Jenže, mít alespoň nějaký rámeček, o který se dá opřít prst, je nutností.
Možná se budeme opakovat, ale byli bychom raději, kdyby výrobci věnovali vývojové úsilí něčemu skutečně podstatnému. Z praktického hlediska je daleko důležitější výdrž na jedno nabití, optimalizace čipsetu a systému než to, zda má rámeček 1,4 nebo 1,5 milimetru...