Dxomark je brán primárně jako fotografický benchmark, který však v posledních letech začal hodnotit i kvalitu zvuku, výdrž baterie nebo zobrazovací kvality. Právě na ně si posvítil v posledním díle tematických článků „Dxomark Decodes“, v nichž si konkrétně posvítil na filtr modrého světla u mobilních displejů.
Relativní energie barevného spektra slunečního záření ráno (vlevo) a večer
Samotné filtry se pojí s nástupcem displejů využívající LED diody, přičemž samotné světlo jakožto záření se skládá s několika komponent. V rámci viditelného spektra (vlnové délky 380 – 780 nm) je nejproblematičtější právě vysoce energetické modré světlo. A to proto, že se lidské tělo barevnému spektru přizpůsobuje během dne. Ráno je ve slunečním světle více modré, což ovlivňuje biologické funkce rostlin, živočichů a lidí. Prakticky vzato má za cíl nastartovat organismus, zatímco večerní spíše oranžové světlo podporuje tvorbu melatoninu (alias hormonu spánku), a má organismus spíše uvolnit.
Podle expertů stačí jen několik minut používání smartphonu v noci, kdy jste vystaveni modrému světlu, aby to ovlivnilo kvalitu vašeho spánku. Už dříve byla zavedena omezení pro maximální míru vystavení modrému světlu, aby nedošlo k poškození tkání. Smartphony se však k této maximální hranici ani zdaleka nepřibližují, přesto různé studie ukázaly, že LED osvětlení a displeje, s nimiž jsme v kontaktu, mohou za celý rok přidat až 43 % dodatečného fototoxického modrého světla ve srovnání s přirozeným světlem.
Modrý filtr má svůj účel
U smartphonů se pro filtraci modrého světla používají tři základní přístupy. Existuje manuální a programované zapnutí filtru nebo jeho adaptace v průběhu dne podle okolního světla. Po zapnutí filtru se displej jeví v tónech do oranžové, protože byla potlačena modrá složka. Zajímavé je i to, že jsou filtry v Evropě a v USA naladěny do teplejších odstínů, zatímco v Asii jsou uživatelé zvyklí na spíše chladnější barevné tóny a „modřejší“ displeje. A to je z pohledu filtrace modré ještě větší problém. Filtry jsou často ještě testovány mezinárodními certifikačními autoritami (SGS, TÜV, apod.), než se se nasadí u komerčně dostupných telefonů.
Filtr modrého světla se u telefonů schovává pod různými názvy, po prvním rozbalení telefonu je často neaktivní. Zapnout jej můžete manuálně, umí se zapnout ve stanoveném časovém intervalu nebo se adaptovat na světlené podmínky v průběhu dne
U telefonů je tedy vhodné navečer aktivovat filtr modrého světla a k tomu i ponechat jas na automatice. Ta tím, že snižuje vysoký jas displeje, když není třeba, přispívá k tomu, aby na nás tolik nezářilo modré světlo. Protože však každý výrobce přistupuje k filtraci modrého světla trochu jinak, liší se i míra jeho filtrace. Tu si často nastavíme sami posuvníkem u filtru a nebo se přenechává automatice. Adaptivní režim má zase výhodu v tom, že posun barev není tolik vidět, přesto pro své oči děláte „alespoň něco“.
Dxomark u testu telefonů od letošního dubna uvádí i štítek „Eye Comfort Display“. V rámci něj se porovnává množství světla vyzařovaného z displeje a množství světla „užitečného“ pro lidský zrak podle citlivosti na různé vlnové délky. Parametr CAF (Circadian Action Factor), vzniká podílem obou měření, přičemž prahová hodnota 0,65 odpovídá běžnému zdroji bílého LED světla, které se obecně používá v domácnostech.
I přes zdánlivou složitost měření Dxomark uvádí, že modré světlo může mít na lidský organismus a na jeho cirkadiánní rytmus (biologický rytmus s periodou 24 hodin) potenciálně velmi silný vliv. Současně vyzývá odborníky, aby jeho vliv na dospělé a děti zkoumali do větších detailů. Uživatele smartphonů nabádá, aby si filtr u svého zařízení detailně prostudovali, protože se často stává, že není aktivní automaticky, ale uživatelé si je musí ručně nastavit a zapnout sami.
Zdroj: Dxomark