Honba za prémiovými materiály a unibody telefony nás svedla z cesty vcelku odolných plastových telefonů s vyměnitelnými bateriemi (s nostalgií vzpomeňme třeba na „nerozbitnou“ Nokii 3310) do náruče přerostlých smartphonů, které jsou vyrobeny z relativně měkkého hliníku a skla, a navíc se zabudovanými bateriemi. Ano, je fajn mít telefon vyrobený z „prémiových“ materiálů, ale za jakou cenu?
Telefony jsou rok od roku výkonnější, rychlejší, dostávají nové funkce, kvalitnější fotoaparáty, jemnější a jasnější displeje...jenže designově za posledních několik let nepozorujeme žádný výrazný posun kupředu. A pokud něco, tak spíše posun směrem vzad. Nepamatujeme roky, kdy by se nám do rukou dostalo tolik telefonů s kluzkými zády. Rozměry telefonů navíc neustále narůstají, a tak je často problém najít telefon, který by se pohodlně ovládal jednou rukou.
Stále se zvětšující telefony
Pokud bychom měli charakterizovat telefony v posledních několika letech, můžeme mluvit o jejich prakticky neustálém zvětšování. Špičkové displeje totiž nebývají ty, které mají menší úhlopříčku, ale ty, které jsou úplně největší. A protože i rozměry těch největších displejů už se pomalu blíží k sedmi palcům, narůstají i rozměry samotných telefonů, které musí mít větší kapacity baterií, aby velký displej a vysoký výkon patřičně „uživily“.
Rozměry smartphonů (a také jejich displeje a baterie) se neustále zvětšují, ovládání jednou rukou je tak prakticky nemožné. Tedy, pokud si neaktivujete jednoruční režimy, které zmenší uživatelské rozhraní na daleko menší plochu
Jenže, dosáhnout palcem do všech čtyř rohů displeje, to je dnes téměř nadlidský úkon. Tedy za předpokladu, že nebudete měnit úchop telefonu. Jenže, trend je neúprosný. Uživatelé chtějí velké telefony, a tak se tomu museli výrobci přizpůsobit. A směřování do budoucna je jasné - smartphony se budou ještě zvětšovat.
Kluzké zadní kryty
Synonymem mobilní „prémiovosti“ se stala kombinace hliníkového těla a skleněných zad. Jenže, zvláště v poslední době, se nám do rukou dostávají telefony s velmi kluzkými skleněnými kryty. Přestože telefony jenom testujeme, tak je hned „oblékáme“ do často přibalených základních krytů, abychom je vůbec mohli testovat bez rizika vyklouznutí z ruky. Co je však pro nás jen „pojistka“, je pro ostatní uživatele nutnost. To poslední, co chcete, je to, aby vám nový telefon po pár dnech vyklouzl z ruky na zem...
Velmi kluzký zadní kryt má např. i Motorola Edge 40 Pro. Bez nasazeného krytu si koledujete o to, že vám telefon vypadne z ruky
Přídavné kryty však ještě zvětšují rozměry telefonů, které se do menší kapes už nemusí vejít. A nehledě na to, že telefony s kovovým rámem bývají náchylnější na různé oděrky a vrypy, což telefonům s plastovým rámem nedělá žádné větší problémy. Navíc levnější „plasťáky“ působí v ruce daleko jistějším dojmem, než řádově dražší smartphony.
Povrch Magic Skin, který na zádech telefonů používají některé telefony značek Tecno a Infinix. Povrch je odolný vůči vodě a skvrnám
Výrobci se v průběhu času snažili přijít s různými materiály na zádech, např. s kovem nebo „umělou kůží“, většinou se však jednalo o experimenty, které u smarpthonů moc dlouho nevydržely. Zatím poslední inovací je v tomto směru umělá kůže „Magic Skin“ od značek Tecno a Infinix, které spadají pod čínský konglomerát Transsion.
Záda nemají jednotný design
Jenže z trhu se vytratily i designové elementy, které by propojovaly modely téže značky. Samsung a Apple si sice svůj design drží s minimálními obměnami, ale třeba OnePlus, Oppo nebo Xiaomi si s nějakou designovou „standardizací“ hlavu nelámou. Běžně se mění pozice tlačítek nebo tvar zadních fotomodulů.
Pixely se už dvě generace drží pruhu s fotoaparáty na zádech, ostatní výrobci používají „ostrůvky“ na zádech nebo objektivy zarovnají se zadním krytem
Výrobci mají hodně zkreslenou představu o tom, že fotomodul na zadní straně musí extrémně vyčnívat z telefonu (kolébání telefonu na stole při psaní textů nikdo neřeší) a současně vypadat pokaždé jinak, aby bylo vidět, že výrobce design nějakým způsobem „inovoval“. Často se však jedná jen o změnu, která se u telefonu objevila proto, aby byla vidět nějaká změna... Pokud by se místo toho značky soustředily na jiné daleko palčivější problémy, udělaly by daleko lépe.
Černá a bílá pro všechny
Mobilní výrobci se dnes bojí odvázat. A teď konkrétně nenarážíme na netradiční konstrukce, které jsou spjaty s mobilní historií, ale spíše na barevné varianty. Černá a bílá (nebo stříbrná) jsou základ, a mnoho značek s ostatními odstíny ani nehodlá experimentovat. K těmto dvěma základním barvám můžeme přidat i modrou, která, zvláště díky přispění čínských značek, tak trochu zevšedněla. Naopak fialová nebo hnědá působí stále tak trochu exoticky.
Výrobci se u barev dokáží ještě „jakž takž“ odvázat ve střední třídě. Čím vyšší cena, tím má telefon méně barev. U nejdražších převažuje černé a bílá, resp. stříbrná, občas se ale najdou výjimky, byť třeba dorazí nová barva až po delším pobytu telefonu na trhu
Ano, na trhu najdeme i žluté, zelené nebo červené telefony, ale jsou ve velké menšině. Čím výše stoupá koncová cena telefonu, tím méně zajímavější barvy tyto telefonu nabízí. Na některé modely se dostávají nové barevné odstíny až s odstupem času, a nemohou tedy mít až tak velkou uživatelskou základnu jako barvy, se kterými telefony vstupovaly na trh. A pokud se výrobci rozhodnou experimentovat, často je to výhradně ve střední třídě, kde jim pastelové odstíny „projdou“ či jsou dokonce vítaným bonusem.
Finančně i časově náročné opravy
Tím, že se baterie telefonů staly nevyměnitelné a na záda dorazilo sklo, se všechny opravy prodražily. A to je právě největší designovou chybou telefonů posledních let. Telefony se uzavřely, baterie přestaly být vyměnitelné, a díky ne tak odolným materiálům jsou opravy telefonu častější. Velké dotykové plochy displejů při pádech na zem nemá co zachránit, ještě se k tomu ještě přidala skleněná záda. O opravách v domácích podmínkách výrobci spíše jen mluví, nejdále je v tomto Nokia G22, kterou jsme si v redakci nedávno sami opravili.
Jediná světlá výjimka v domácích opravách - Nokia G22:
A pak je tu souboj kovu a plastu. Pokud vám plastový telefon spadne na hranu, je pravděpodobné že se mu nic výrazného nestane. Pokud se však to stejné stane telefonu s hliníkovým šasi, čeká vás, nejen šrám, ale často i větší prohlubeň. A to paradoxně znají spíše uživatele dražších „prémiovějších“ telefonů, než uživatelé levných plastových Androidů za pár tisíc.
A jak je to u vás? Kladete při výběru telefon důraz na materiály nebo na dostupné barevné varianty, nebo je pro vás důležitější kvalitní displej nebo třeba fotoaparáty?
