Eurotel Go: předplacené sady u soudu

Prodej předplacených sad je podle České obchodní inspekce na hranici zákona. Operátor totiž musí před prodejem sdělit ceny všech položek, což se ne vždy děje. Navíc se podle ČOI musí sada reklamovat celá, nikoliv jen její část. Zjistili jsme více podrobností.

Abych čtenáře uvedl do obrazu, uvedu nejdříve události, které předcházely celé kauze.

Na konci března jsme na MobilManii zveřejnili dopis jednoho zákazníka, který měl problémy s reklamací sady Twist . Hlavní podstatou problému bylo, že zákazník nebyl dostatečně informován o tom, že každá Twist sada je z účetního hlediska rozdělena na několik položek. Toto rozdělení na několik účetních položek se negativně projeví ve chvíli, kdy máte problém s telefonem, který byl součástí předplacené sady, a jdete ho reklamovat. Většinou až v této chvíli totiž zákazník zjistí, že ač za celou sadu zaplatil několik tisíc korun, hodnota samotného přístroje je pouhých pár set korun (nebo i jedna koruna). A pokud tedy bude reklamace vyřízena kladně, vzniká mu nárok pouze na tuto částku. Za tyto směšné peníze už ovšem nový telefon těžko pořídíte.

Jelikož se k tomuto článku strhla bouřlivá diskuse, nedalo mi to, abych se tímto problémem nezačal zabývat podrobněji. Nejdříve jsem si obešel prodejny společností RadioMobil a Eurotel, abych zjistil, jaké jsou skutečné ceny jednotlivých součástí těchto předplacených sad.

U RadioMobilu vám tyto informace na požádání bez problému poskytnou. Můžete se ptát ve značkových prodejnách nebo volat na infolinku a jak jsem si sám ověřil, tyto informace pracovníci RadioMobilu bez jakéhokoliv zaváhání prozradí. Je sice pravdou, že na tuto skutečnost zákazníky před nákupem neinformují, což bych považoval přinejmenším za slušné. Nenajdete ji nikde na Internetu, ani na informačních letácích. Nicméně tato informace je dostupná a to celkem bez problémů. V tištěné podobě ji ovšem objevíte většinou až doma, kdy při rozbalování Twist sady prozkoumáte daňový doklad o koupi.

Jelikož v prodejnách Paegasu i na zákaznické lince tohoto operátora nebyli na informace skoupí, mohl jsem napsat článek Jaká je cena všech sad Twist, kde jsme zveřejnili aktuální ceny všech předplacených sad a celý problém popsali. Zde vyšlo najevo, že cena mnoha telefonů je pouho pouhá jedna koruna.

Zcela odlišně se ovšem chovali pracovníci Eurotelu. V první značkové prodejně, kterou jsem navštívil, jsem se ptal stejně jako u Paegasu na ceny jednotlivých komponent u všech sad Go. Jaké však bylo mé překvapení, když mi řadová pracovnice odmítla tyto informace poskytnout s tím, že musí zavolat vedoucího prodejny. Co na mou prosbu o tyto informace řekl přivolaný vedoucí? Podrážděně konstatoval, že se že tuto informaci standardně nesdělují a že se ji zákazník dozví po zaplacení z daňového dokladu. Nedal jsem se a poukazoval jsem na informační povinnost prodávajícího. Vedoucí mne vyprovodil s tím, že zavolá na právní oddělení a že se mám zastavit za 30 minut. Když jsem se po této době zastavil, pracovníci prodejny mi sdělili, že vedoucí již není přítomen a že mi nechal vzkaz: „Jedná se o obchodní tajemství a nejsme povinni vám tyto ceny prozrazovat“.

Ještě dodám, že ve chvíli, kdy jsem uvedl, že jsem novinář, okamžitě mě odkázal na tiskové oddělení a odmítl se mnou dále o čemkoliv bavit. Nechápu, proč se všichni bojí novinářů?

Samozřejmě, že jsem se nespokojil s jednou prodejnou a požadoval jsem stejné informace i v další značkové prodejně této společnosti. A výsledek? Velmi podobný. Pracovnice mi sice po zdlouhavém jednání prozradila ceny u jedné vybrané Go sady, ale prozradit ceny všech sad najednou už odmítla. Natož, aby mi uvedené vytiskla. Tehdy jsem také zjistil, že ani samotní pracovníci Eurotelu nemají tyto ceny k dispozici, protože se je stejně jako kupující dozví až po vytištění daňového dokladu. Jedině takto mi totiž mohla tuto informaci tato pracovnice prozradit. Jiný zdroj těchto cen v Eurotelu zřejmě nemají.

A co infolinka? Po několikaminutovém vysvětlování pochopila operátorka, co po ní chci a stejně mi to říci nemohla. Samozřejmě, že jsem zkoušel kontaktovat i tiskové oddělení. Nicméně odpovídající odpověď jsem doposud neobdržel.

Tato nemilá zkušenost měla za následek další článek, kde jsem po konzultaci s právníkem psal o tom, jak reklamovat předplacenou sadu a nespálit se. Z tohoto článku vybírám následující pasáže:

Dle § 13 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele (ve znění pozdějších předpisů) je prodávající povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb.

Podle § 23 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele je dozor nad dodržováním stanovených povinností svěřen v prvé řadě České obchodní inspekci, která jej, až na taxativně uvedené výjimky, provádí v celém rozsahu. Uvedený orgán je též ve smyslu § 24 odst. 1 a 2 zákona o ochraně spotřebitele, příslušný k ukládání pokut za porušení těchto povinností. Mezi tyto povinnosti patří mimo jiné i informační povinnost - o vlastnostech prodávaných výrobků, o způsobu jeho použití, údržbě, reklamačních podmínkách atd., a to ještě před prodejem daného výrobku.

Jelikož se mé podezření o možném porušování zákona potvrdilo, rozhodl jsem se po této zkušenosti podat stížnost u České obchodní inspekce na podivný prodej sad Go. Na ústředním inspektorátu v Brně mi bylo potvrzeno, že pokud se inspektorům při kontrolách v uvedených prodejnách podaří prokázat předmět mé stížnosti, pak by se zřejmě jednalo o porušení informační povinnosti a může být podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele uložena Českou obchodní inspekcí pokuta až do výše 500 000 Kč a za opakované porušení povinností v průběhu jednoho roku až do 1 milionu Kč.

Navíc jsem se dozvěděl, že ČOI registruje v souvislosti s touto problematikou větší množství stížností, nicméně doposud nemá nástroj, jak proti tomuto zasáhnout. Po měsíci jsem konečně obdržel odpověď z České obchodní inspekce na můj podnět. Cituji:

„Na základě Vašeho podnětu byla dne 11. 4. 2001 provedena kontrola ve Vámi uváděných provozovnách. Při těchto kontrolách se nepodařilo prokázat předmět Vaší stížnosti, kontrolní pracovníci byli na požádání informováni o cenách jednotlivých položek prodávaných GO sad.

Vzhledem k tomu, že nejsou jasná stanoviska k problémům při prodeji těchto výrobků a poskytovaných službách byla zaslána na ústřední inspektorát České obchodní inspekce Praha žádost o stanovisko k těmto problémům.“

Trochu mě zarazilo, že kontrolním pracovníkům ČOI byli jednotlivé ceny prozrazeny, ale budiž.

V pondělí 4. 5. 2001 mi přišel další dopis z ČOI, který je více než zajímavý. Myslím, že stačí, abych opět citoval:

„Prodej sady mobilního telefonu GO nebo Twist je dle našeho názoru prodejem jednoho výrobku. Spotřebitel kupuje tuto sadu jako celek, je seznámen s cenou celé sady, nikoliv jejích jednotlivých komponentů, které ani samostatně nelze upotřebit. Jedná se o věc a její součásti, kterými se dle § 120 odst. 1 občanského zákoníku rozumí vše, co k věci podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Z uvedeného vyplývá, že prodávající je povinen přijmout k reklamaci celou sadu a při neopravitelné vadě jakékoliv části vrátit peníze za celou sadu. Pokud se spotřebitel rozhodne pro výměnu, je zřejmě možné vyměnit pouze jednu složku sady.

Proti rozhodnutí ČOI v dané věci je v současné době podána žaloba u Městského soudu v Praze, jehož rozhodnutí náš názor potvrdí nebo vyvrátí.“

Ta co na to říkáte? Vyhraje soud ČOI nebo operátoři? Půjdete znovu reklamovat předplacené sady? A koupil by si Jan Tleskač předplacenou sadu?