Pojem „šifrovaný telefon“ by v budoucnu mohl být zcela nerelevantní termín. Po celém světě se rozmáhají snahy o to, aby měly určité bezpečnostní složky možnost dešifrovat obsah na telefonu, pokud si to dostatečně odůvodní. Současná praxe je přitom zcela opačná. Apple, Google ani Meta v současné době nemohou získat přístup k vašemu plně šifrovanému obsahu a to ani na základě soudního příkazu.

Koncové šifrování je, nejen v komunikaci, záruka bezpečnosti a soukromí. Když by jej mohly prolomit policejní složky, ztratili bychom určitou část svého soukromí. A to přesto, aniž bychom museli před světem něco skrývat
Nejhlasitějším kritikem tohoto přístupu je americká FBI, která chce mít zákonný přístup k plně šifrovaným datům mobilních uživatelů, což zahrnuje zprávy s koncovým šifrováním i kompletní zálohy iPhonů a zařízení s Androidem. FBI vnímá ochranu dat jako „šifrování odolné vůči soudnímu příkazu“ a chystá se apelovat na změnu stávajících podmínek. Podle amerického úřadu nejde o vytvoření zadních vrátek, ale o využití toho, že uživatelé smartphonů výše zmíněným společnostem plně důvěřují a proto by podle něj „nebyl problém“ s přístupem k šifrovanému obsahu – výlučně na základě soudního příkazu.
EU i USA ve vzácné shodě
Zatímco v USA se o zpřístupnění šifrovaného mobilního obsahu zatím jen diskutuje, v Evropě už jsou vidět první zásahy a první z nich plynoucí důsledky. První vlaštovka přišla z Velké Británie, která Applu přikázala umožnit bezpečnostním složkám přístup k šifrovaným zálohám na iCloudu. Apple tento příkaz odmítl a místo toho přestal v Británii nabízet funkci Pokročilá ochrana dat s end-to-end šifrováním. EU má však velmi podobné ambice a pokud by došlo k něčemu podobnému jako za kanálem La Manche, hrozilo by vypnutí šifrování u uživatelů iPhonů v celé EU. Už teď se ozývají první nesouhlasné hlasy.
Centrum pro demokracii a technologie (CDT) v otevřeném dopise varovalo EU, že je „hluboce znepokojeno neustálým zaměřením Evropské komise na identifikaci způsobů, jak oslabit nebo obejít šifrování. Podkopávání šifrování oslabuje samotný základ bezpečné komunikace a systémů a činí jednotlivce, podniky i veřejné instituce zranitelnějšími vůči útokům". Podle CDT by měly vlády po celém světě aktivně podporovat ještě větší využívání šifrování, místo aby jej omezovaly.
Na druhé straně stojí iniciativa ProtectEU a výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunen. Ta dodává, že orgány činné v trestním řízení ztrácejí půdu pod nohama ve prospěch zločinců, protože policejní vyšetřovatelé k důležitým datům v telefonech nemají přístup. Podle jejího vyjádření by to bylo potřeba v 85 % všech policejních případů.
Kampaň WhatsApp na podporu šifrování:
EU se tedy vzácně shoduje s americkou FBI, jenže pokud by mohly policejní složky dešifrovat šifrovanou komunikaci v telefonech nebo zálohy, kdo by měl přehled nad tím, zda se jedná o zákonné či nezákonné dešifrování? Praxe je taková, že člověk o zpřístupnění dat neměl být vůbec informován. Kde tedy začíná a končí naše soukromí a kde by se samotné šifrování stalo jen iluzí bezpečnosti?
Téměř to vypadá, že si velcí hráči budou muset vybrat stranu, na kterou se postaví. Žádná třetí možnost totiž neexistuje. Jedním z nejvýraznějších zastánců koncového šifrování je WhatsApp, který přišel s dosud největší kampaní na podporu šifrování. V ní společnost vysvětluje, že ani ona nemůže číst textové zprávy, poslouchat hlasové zprávy ani sledovat fotografie nebo další obsah, který sdílíte. Na kterou stranu se postaví ostatní?
Zdroje a další informace: Forbes, The Drum, CDT, FBI