Garmin si nechal patentovat technologii, jež by mohla znamenat malou revoluci ve sledování zdraví. Z patentové přihlášky číslo 2025/0134464 vyplývá, že míří na „svatý grál“ nositelné elektroniky, kterým je neinvazivní sledování cukru v krvi. Nejde však cestou okamžitých měření, ale volí jinak pojatý přístup.
Cílem Garminu totiž není detekovat aktuální hladinu glukózy, kterou ovlivní doslova každá káva se lžičkou cukru. Patent se zaměřuje na takzvaný glykovaný hemoglobin, známý pod zkratkou HbA1c. Jde o molekulu, která vzniká spojením glukózy (krevního cukru) s hemoglobinem v červených krvinkách.
Představte si jej jako jakési vysvědčení vašeho metabolismu za poslední dva až tři měsíce. Tento ukazatel říká, jaké procento hemoglobinu v červených krvinkách na sebe nevratně navázalo glukózu, a dává tak skvělý přehled o dlouhodobých trendech, což je zásadní pro prevenci a léčbu diabetu.
Hodinky s měřením cukru v krvi
Základem je pulzní spektrometrie, kterou můžeme znát z chytrých hodinek a náramků v podobě zeleného či červeného světla prosvěcujícího pokožku. Princip je zdánlivě jednoduchý: světlo různých vlnových délek proniká kůží, odráží se od krevních cév a následně je zachyceno senzorem. Z těchto odrazů pak zařízení vypočítá například srdeční frekvenci nebo saturaci kyslíkem.
Garmin řeší největší problém senzorů v hodinkách
Garmin však plánuje využít sofistikovanější metodu s více vlnovými délkami světla, které proniknou hlouběji do tkáně. Systém pak analyzuje, jak je optický signál odrážen a pohlcován krví, a z tohoto spektra se pokusí „vyčíst“ nejen koncentraci okysličeného a neokysličeného hemoglobinu, ale právě i toho glykovaného.
Jádro patentu však spočívá v něčem jiném a řeší problém, který trápí všechny optické senzory v chytrých hodinkách a náramcích. Jde o tlak. Příliš utažený řemínek stlačí cévy a zkreslí měření, příliš volný zase způsobí, že senzor špatně doléhá. Patent Garminu proto nese název „Kompenzace tlaku pro pulzní spektrometrii na zápěstí“.
Při měření je nutné vzít v úvahu tlak
Technologie pomocí dvou specifických vlnových délek analyzuje, jak moc je senzor stlačen. Algoritmus pak vypočítá tzv. „pressure metric value“ – číselnou hodnotu odpovídající aktuálnímu tlaku na kůži – a podle ní upraví výsledné fyziologické údaje, například saturaci kyslíkem nebo odhad glykovaného hemoglobinu.
Technologie pomocí dvou specifických vlnových délek analyzuje, jak moc je senzor stlačen
Klíčem je využití světla různých vlnových délek, které pronikají do různých hloubek tkáně a mají odlišnou citlivost na změny v prokrvení i kompresi cév. Například zelené světlo (kolem 520–590 nm) se drží spíše v povrchových vrstvách, zatímco červené a infračervené (nad 600 nm) proniká hlouběji.
Patent zmiňuje, že pro výpočet metriky tlaku jsou vhodné vlnové délky v rozsahu 820–980 nm, kde je vliv změn v okysličení krve minimální, ale citlivost na tlak je znatelná. Algoritmus dokáže rozlišit, zda změny v signálu způsobuje srdeční cyklus, nebo právě tlak zařízení na kůži.
Přesnější měření
Tato kompenzace by mohla být přínosem i pro další funkce. Přesnější by díky ní mohlo být monitorování srdečního tepu nebo okysličení krve (SpO2), zejména při sportu. Patent navíc zmiňuje potenciál detekovat i další látky v krvi, jako je karboxyhemoglobin, jehož zvýšená hladina může signalizovat otravu oxidem uhelnatým. Hodinky by se tak mohly stát skutečně komplexním nástrojem pro sledování zdraví.
Patent zmiňuje potenciál detekovat i další látky v krvi
Patentová přihláška ukazuje, jak se nositelná elektronika posouvá od jednoduchých „blikátek“ k sofistikovaným měřicím nástrojům, které si poradí i s individuálními rozdíly v anatomii a způsobu nošení. Výsledkem bude nejen větší komfort pro uživatele, ale především vyšší důvěryhodnost získaných dat.
Závěrem musíme dodat, že samotná existence patentu neznamená, že se funkce objeví v příští generaci hodinek. Cesta k certifikaci od úřadů, jako je americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), bývá extrémně dlouhá a náročná. Konkurence navíc nespí, o podobné technologie usiluje Apple i Samsung. Přesto je krok Garminu slibný – nesnaží se jen o samotné měření, ale řeší fundamentální problém přesnosti, což by mu mohlo dát klíčovou výhodu.