Google v současné době sedí na dvou židlích. Na jedné z nich se jedná o softwarového giganta, který řídí směřování platformy Android, na druhé se však proměňuje ve výrobce hardwaru, který pro „své“ telefon přidává i specifické funkce navíc. Mezi mobilními zařízeními různých značek je vidět obrovská fragmentace, a Google, místo toho aby spojoval, tak telefony s Androidem ještě více rozděluje. Část funkcí Androidů je tak schována za paywallem, který má název Pixel...
Dříve tomu tak však nebylo. Google tradičně uváděl na trh „své“ telefony řady Nexus, u kterých byl k dispozici nejnovější Android a nenovější API. Výrobcům stačilo jen licencovat své zařízení na patřičnou verzi softwaru, a k tomu dostali i všechny softwarové novinky. Ty se tak šířily na všechny Androidy, nehledě na jejich značku.
Pixely razí novou politiku Googlu
Zatímco u Pixelů 6 to ještě až tak zřejmě nebylo, Pixel 7 praxi Googlu odhalil v celé nahotě. Existují totiž funkce, zejména ty týkající se Usnadnění, nechává jen pro své telefony. A těžko za tím hledat nějaký business plán, tento krok Googlu totiž postrádá absolutní logiku. Většina Androidu je vedena jako open-source, který může každý bezplatné používat či modifikovat. To neplatí o aplikacích od Googlu a balíku návazných služeb GMS (Google Mobile Services), které je však možné licencovat. Pak tu máme ještě nadstavby různých výrobců, kteří nechtějí svou práci sdílet s ostatními, to však běžným uživatelům nijak nevadí.
Představení řady Google Pixel 7:
Zarážející je až poslední část softwaru, který je úzce svázán s hardwarem od Googlu. A to přesto, že byl vyvinut a naprogramován podle dat, které Google získal od všech uživatelů Androidu. Nemusíme se bavit jen o fyzických údajích, ale třeba o trendech, četnosti vyhledávání, statistických údajích, specifických požadavcích uživatelů, apod. A tyto funkce pak nabídne Google jen „ve svých“ Pixelech. Ano, navenek se Google tváří, že jsou služby navrženy na míru čipsetů Tensor a Tensor G2, pravda je však trochu jinde.
I ostatní telefony by si s přídavky využívající strojové učení a umělou inteligenci hravě poradily (možná, že by výpočty byly o něco pomalejší), jenže Google jim tento software nezpřístupní. A tím nedělá nic jiného, než to, že ještě více fragmentuje Android. Místo jednoho univerzálního řešení, např. které doladí skutečný tón pleti, sleduje váš obličej, rozpoznává hudbu nebo zaostří rozostření snímky, tak má každý výrobce své vlastní řešení. A to je v globálním měřítku obrovská ztráta programátorského času.
Pixely a známé Feature Dropy
Google tradičně protežuje softwarovými přídavky nejnovější generaci Pixelů, ale jeho tzv. Feature Dropy ukazují, že nemá problém aktualizací softwarové novinky dostat i do starších Pixelů. Tak proč třeba ne do jiných Androidů? V konečném důsledku i trh samotný Googlu ukazuje, že tyto „speciální“ funkce nemají u Pixelů větší smysl. Telefony se oficiální cestou prodávají je na několika trzích (ve zbytků zemí je musí výrobci na své vlastní triko dovážet), a ani prodeje Pixelů nejsou nic světoborného.
A zatímco před lety by výrobci všechny softwarové novinky dostali společně s certifikací na Android 13, letos se nic takového neděje. Jedná se však o funkce, které měly být automaticky součástí nejnovějšího Androidu. Strategie Googlu je tak velmi nejasná, skoro to vypadá, že chce gigant začít certifikovat i využívání „svého“ strojového učení, třeba i nutně navázané na čipsety Tensor, který pro Google stejně vyrábí Samsung. Androidu jako takovému to však příliš nepomůže, v dlouhodobém horizontu spíše ublíží.
