Při přípravě článku jsme zjistili, že nikdo z nás v messengerech aktivně neposílá hlasové zprávy. Podobně na tom byla většina čtenářů, kteří na Živě hlasovali v anketě a reagovali v diskuzi. Pravidelně posílá hlasové zprávy jen 17 % z nich. V určitých skupinách, hlavně u mladších lidí, jsou přitom hlasové zprávy velice oblíbené.
Už snad nebude dlouho trvat a telefony přes AI samy nabídnou přepis hlasových zpráv na text. A také obráceně. Do té doby tady ale máme zásadní důvody, proč se hlasovým zprávám raději vyhýbat.
1. Obtěžování okolí
Přehrávání hlasových zpráv na veřejnosti může rušit ostatní. Když nemáte sluchátka, nebo zprávu neposloucháte s telefonem přímo u ucha, lidé kolem mohou slyšet, co vám kdo poslal. To je nepříjemné, zvlášť když jste třeba v knihovně, autobusu nebo jiné klidné zóně. Navíc předem nevíte, jestli zpráva neobsahuje něco, co co není určeno pro cizí uši.
Takhle vypadá typická konverzace „hlasovkářů“
2. Nepohodlí při poslechu
Poslouchat hlasové zprávy vyžaduje klidné prostředí nebo sluchátka; ani jedno nemusí být vždy po ruce. Na hlučnějších místech, jako je ulice nebo kavárna, může být obtížné zprávu správně, nebo vůbec slyšet. Hledat kvůli tomu tiché místo zdržuje.
3. Nemožnost rychlého vyhledávání
Když potřebujete najít konkrétní informaci, hlasovou zprávu musíte poslouchat znovu, což je otrava. A když je zpráv za sebou víc, musíte napřed najít tu správnou.
U textových zpráv stačí rychle prolétnout historii konverzace a hned máte, co potřebujete. Někdy můžete použít funkci pro vyhledávání v textu.
Tohle je jeden z největších problémů: Nepoznáte, ve které hlasové zprávě je informace, kterou hledáte. A kde v ní přesně je
4. Se zprávami nelze dál pracovat
Dnešní komunikátory neumožňují automaticky přepsat hlasové zprávy do textu. To práci se zprávami komplikuje. Nemůžete v nich snadno kopírovat, citovat je nebo sdílet části zprávy. V textu je tohle všechno mnohem jednodušší.
Na druhou stranu až komunikační aplikace automatický přepis nabídnou, hodně problémů zmíněných v tomto článku se tím vyřeší.
5. Časová náročnost
Poslouchání hlasových zpráv trvá déle než přečtení textu. Krátkou textovku zpracujete jedním pohledem, ale u hlasové zprávy stejného obsahu to bude trvat mnohem déle. To zpomaluje komunikaci a může to být i frustrující, zvlášť když dostanete víc hlasových zpráv najednou.
6. Nedostatečné soukromí
Přehrávání hlasových zpráv nahlas může narušit vaše vlastní soukromí. Zprávy mohou obsahovat osobní nebo citlivý obsah, který by neměl slyšet nikdo jiný. Hledat místo, kde si můžete zprávu v klidu poslechnout, může být obtěžující; a ne vždy je to možné.
7. Technické problémy a kvalita zvuku
Špatná kvalita nahrávky může způsobit problémy s porozuměním. Technické problémy jako šum, výpadky signálu nebo nízká kvalita mikrofonu mohou zprávu úplně zničit. Textové zprávy jsou obecně spolehlivější a méně náchylné k těmto problémům.
8. Pomalejší, až zcela přerušená komunikace
Hlasové zprávy často neumožňují okamžité reakce. To zpomaluje komunikaci a snadno se také může stát, že vám příjemce ani neodpoví, protože si zprávu zapomene poslechnout. Na rozdíl od textů, které může hned přečíst a odpovědět na ně, hlasové zprávy vyžadují vhodné prostředí a čas na poslech.
Poslech hlasové zprávy také vyžaduje větší soustředění a může vás odtrhnout od toho, co právě děláte.
Proč mají lidé hlasovky rádi?
Mají hlasové zprávy i nějaké výhody? Samozřejmě, jinak by je lidé neposílali.
Rychlejší vyjádření emocí: Hlasem můžete snadno ukázat emoce a intonaci, což text prostě nezvládne. (To je ale často i jeho výhoda.)
Vhodné pro dlouhá sdělení: Když máte hodně co říct, je rychlejší to nahrát než se rozepisovat. (Anebo si raději zavolat a komunikovat plným duplexem?)
Užitečné při zaneprázdnění: Pokud máte plné ruce práce nebo řídíte, je mluvení jednodušší než psaní. (Pro vás, ale co příjemce?)
Osobnější komunikace: Hlasové zprávy zní osobněji a srdečněji než textové zprávy. (Zavolejte!)
Méně formální: Pro neformální kecání s přáteli a rodinou jsou hlasové zprávy velice pohodlné. (Tady orel, přepínám…)
Jednodušší pro některé uživatele: Pro lidi, kteří neradi píšou nebo se jim píše špatně, jsou hlasové zprávy lepší volbou. (Tohle uznáváme, pro hendikepované mohou být hlasové zprávy skvělé.)
Šetří čas při složitějších tématech: Složitější myšlenky nebo vysvětlení zvládnete předat rychleji a líp hlasem než textem. (Ale text vás nutí složitou myšlenku lépe promyslet a strukturovat, příjemce to ocení.)
Nepotřebuji odpověď hned: Počítám s tím, že si příjemce hlasovku nemusí hned poslechnout a mít možnost reagovat. (Ale pak jednou potřebujete odpověď rychleji…)
Flexibilita v odpovědích: Příjemce si může zprávu poslechnout, až bude mít čas, a odpovědět stejným způsobem. (U textu to snad neplatí?)
Využití ve specifických situacích: Když chcete poslat třeba zvuky nebo atmosféru z okolí, hlasové zprávy jsou nenahraditelné. (To je pravda)
Přirozenost komunikace: Mluvení je pro hodně lidí přirozenější než psaní. (Dobře, ale ujistěte se, že na stejné vlně je i příjemce vaší zprávy.)