HP iPaq 316: nejlepší displej a iGo 8 k tomu (megatest)

V jednoduchosti je krása

iGo se vždy vyznačovalo značnou variabilitou prostředí dle konkrétních potřeb výrobců hardwaru. V zařízeních Mio tak najdete graficky mírně upravené iGo pod jménem MioMap V3, výrobce LG si pro svou navigaci LN 555 upravil iGo ještě výrazněji. Příliš jsem se tedy nedivil, že se iGo v iPaqu od oficiálních obrázků tvůrců aplikace tak liší.

Základní nabídka navigační aplikace

Ačkoli považuji starší verze iGo za nejlepší navigační aplikace, zdráhám se ji doporučit široké veřejnosti. Zejména díky méně intuitivnímu ovládání. A právě v tomto směru přináší iGo výrazné zlepšení. Ubylo ikon, funkce jsou zařazeny logicky přesně tam, kde byste je očekávali. Zatímco předchozí verze iGo byly z tohoto pohledu daleko za TomTomem, nová verze se již na svého největšího rivala dotáhlo. Vždy jde ale o osobní preference.

Poznámka ML: Já bohužel nemohu být tak pozitivní, obavy z nepříliš intuitivního ovládání se podle mého názoru potvrdily. Třeba takový detail: nenašel jsem, jak jednoduše ukončit navigaci; musel jsem to dělat přes vnořenou nabídku podrobného plánování trasy. Anebo noční režim: velmi dlouho mi trvalo, než jsem v nastavení našel, kde se dá aktivovat. Samozřejmě, že v příručce bude všechno uvedeno, ale intuitivní ovládání podle mého názoru vypadá jinak. Chce to asi zvyk, ale za víkend si na navigační přístroj obvykle snadno navyknu. V novém iGo 8 přitom pořád musím tápat.

Nastavení hlasitosti

Hlavní obrazovka navigace obsahuje pětici ikon s dominantní Mapou uprostřed, zaměřme se tedy na ni. Pro úplnost dodávám, že jsme testovali verzi s mapami východní Evropy a balkánského poloostrova. Mapu České republiky dodal Tele Atlas, nese označení 2007.07 a byla vydaná 17. října 2007. Ke kvalitě map se nemohu objektivně vyjádřit, musel bych procestovat několik tisíc kilometrů a hledat odlišnosti, a to opravdu nelze. Samozřejmě jsem nalezl několik nesrovnalostí a navigace mne chtěla vést nezpevněnými cestami, přestože byly zakázané. Jde však o běžný jev a kdo má s navigacemi zkušenosti, nepřesnosti jej nepřekvapí.

Informace o nainstalovaných mapách

Plastická mapa: chyběla nám?

Výrobce Nav n Go nás již před uvedením lákal na revoluční vlastnost: plastickou 3D mapu respektující nadmořskou výšku. Ve 2D pohledu tvoří plasticitu barevné odstíny, podobné jako u běžné papírové mapy: čím světlejší místo, tím vyšší kopec. Ve 3D pohledu pak vidíte, kde se zvolená cesta zakusuje do úbočí kopce, kde stoupá anebo prudce klesá. Zní to hezky, jaká je však praktická stránka věci?

Na třech řádcích si prohlédněte, jak plastická mapa vypadá

Aby proměnná výška vynikla, musíte se přepnout do 3D režimu s co největším sklonem (nejmenším úhlem vzhledem k zemi). Tím kopce narostou a hlavně uvidíte oblohu. Nicméně zde vyvstává problém – s velkým sklonem se velmi znepřehlední naplánovaná trasa před vámi. Pokud se například cesta prudce stočí pod větším klesáním, neuvidíte ji.

Pokusil jsem se zjistit, zda proměnnou nadmořskou výšku bere v potaz i algoritmus výpočtu trasy. V iGo MyWay Plus bez 3D mapy a iPaqu jsem vytvořil dvě totožné trasy vedoucí z Tatranské Štrby na Slovensku až na Štrbské pleso. Je to cesta, kde stoupání určitě ovlivní rychlostní průměr. Zatímco starší verze spočetla předpokládaný čas na 8:54, nové iGo odhaduje zhruba o 40 sekund delší čas. Na druhé a třetí testované trase s výraznějším převýšením se však časový rozdíl neprojevil.

Poznámka ML: 3D terén je podle mého názoru marketingový nesmysl, který se uplatní pouze v tiskové zprávě a v různých prezentacích. V autě je k ničemu.

Další několikrát zmiňovanou vlastností jsou 3D budovy, které „rostou“ okolo projížděné trasy. Nutno podotknout, že takto vyšperkovaná jsou pouze velká města. Samozřejmě zde nejsou všechny budovy, spíše jen ty architektonicky zajímavé nebo významné. Budovy mají poměrně reálné textury, takže s přimhouřením oka souhlasí se skutečností. Několik se jich nachází i v Praze, za všechny mohu jmenovat třeba Národní divadlo nebo hrad.

 
Mapa s 3D budovami

Nejprve se mi nápad s budovami vcelku líbil, jde o zajímavou novinku. Navíc v Japonsku jde o zcela běžnou funkci. Nicméně praktický přínos zůstává spíše nulový a z pohledu řidiče toto vnímám spíše jako další věc pro zbytečné rozptylování. Největší nevýhodu plastické mapy i 3D budov spatřuji v celkovém a výrazném zpomalení celé navigační aplikace. Kdepak, tady ani 600 MHz procesor s podporou hardwarové akcelerace grafiky nepomůže.

Poznámka MP: Marketingový nesmysl číslo dva, i když trošku menší než u 3D pohledu na mapu.

Detaily 3D modelů, průjezd takovou mapou jste si mohli prohlédnout na druhém videu

Osobně bych byl raději, kdyby se tvůrci inspirovali u TomTomu a vytvořili něco na způsob MapShare. Pokud se MapShare osvědčí (na jeho hodnocení je zatím brzy), může jít o ohromnou konkurenční výhodu.

Ve 2D pohledu vypadá mapa díky kombinaci zelené a světle žluté velmi příjemně. Dálnice jsou vyobrazeny oranžovou, silnice první třídy žlutou a méně významné komunikace bílou barvou. Trošku horší situace nastává u nočního režimu, kdy se cesty slévají do takřka stejně modré barvy. Trasu pak značí červená. V mapě nechybí vodní toky a plochy, pouze železnice mohla být provedena výrazněji.

Kam vyrazíme na výlet?

Vyhledání cíle lze provádět dvěma způsoby. Pokud máte určenou polohu, můžete vyhledat svůj cíl přes ikonku přejít – adresa. Zde se objeví několik položek postupně zpřesňujících cíl: země, město, ulice a číslo popisné.

 
Možnosti pro volbu cíle cesty

Navigace si pamatuje naposled vybranou zemi a města následně hledá pouze v rámci tohoto státu. Díky tomu je hledání velmi svižné a zpříjemňuje jej inteligentní klávesnice. Zadáváte-li název města, před prvním písmenem „svítí“ všechna tlačítka. Po zvolení některého písmene navigace projde databázi a automaticky vypne tlačítka, která nemohou následovat. Hledání se tím velmi zrychlí a navíc dost eliminuje překlepy. (Tato funkce není novinkou iGo 8, objevila se už v předchozí verzi My Way Plus.)