1. Design
Z krasavice tuctovka. Design prvních hodinek Huawei Watch byl mimořádně zdařilý. Čisté linie, ve své době nikoli samozřejmý kruhový ciferník a určitý minimalismus z nich udělaly spolu s Moto 360 jedny z nejlíbivějších chytrých hodinek na trhu. Do druhé generace se Huawei rozhodlo udělat designové změny, které bohužel vedly k tuctovějšímu vzhledu.
Hodinky jsou unisexové. Výrazně vystupují nad povrch zápěstí
Hned na první pohled jsou Huawei Watch 2 Sport tlustší a mohutnější. Může za to zejména keramická fazeta okolo ciferníku, v níž jsou ukryty antény a která zároveň chrání sklíčko před poškrábáním nebo rozbitím. Bohužel ale zmenšuje jeho zornou plochu, takže prostor na displeji je pozorovatelně menší – proti první generaci se průměr zmenšil z 1,4 na 1,2 palce. Robustnější tělo má ale i výhodu – hodinky jsou odolné proti vniknutí vody i prachu podle stupně krytí IP68.
Pásky můžete sundat a nahradit je vlastním řemínkem
Tělo hodinek je s výjimkou dýnka se senzorem srdečního tepu plastové, což pomohlo snížit hmotnost zhruba na 50 gramů. U verze Sport dostanete k hodinkám silikonový řemínek, který je přichycen pomocí stěžejek s roztečí 20 mm. V tomto místě na spodní straně modulu najdeme i ukrytý šuplíček pro nano SIM kartu. Nová je druhá mačkací korunka, které můžete nastavit požadovanou funkci.
2. Hardware
Jedny z nejvybavenějších hodinek. O výkon hodinek se stará speciálně navržený čip pro nositelnosti Snapdragon Wear 2100 od Qualcommu. Operační paměť byla proti minulé generaci posílena na 768 MB, ale výrobce mohl být klidně štědřejší. Při spouštění aplikací na hodinkách jsou občas patrné prodlevy. Vnitřní paměťový prostor 4 GB slouží převážně pro instalaci aplikací nebo ukládání offline hudby a nedá se nijak rozšířit.
Plocha displeje je bohužel menší než u předchozí generace hodinek a při používání je to poznat
Kruhový AMOLED displej má rozlišení 390 × 390 bodů při zmiňovaném průměru 1,2 palce, což z něj činí průměr mezi chytrými hodinkami. Dobrá je hodnota maximálního jasu, která učiní displej čitelným i na slunci. Intenzitu podsvícení můžete nastavit ručně, anebo se spolehnout na automatiku, která má ale tendenci s jasem šetřit. Díky funkci Always On máte stále přehled o tom, kolik je hodin – nemusíte hodinky k zobrazení času „budit“.
K vložení nano SIM karty je třeba nejprve odejmout spodní část pásku
Vestavěná baterie s kapacitou 420 mAh patří k tomu lepšímu, co můžeme v chytrých hodinkách najít, ale praktická výdrž se bude zásadně lišit zejména podle využívané konektivity. Baterku ždímá kontinuální snímání tepu, zapnutá GPS a nejvíce samozřejmě aktivní LTE, což je zabiják, který ji vyšťaví klidně za tři hodiny. Můžete nastavit úsporný mód, ale konektivita hodinek se tím výrazně omezí. Nejběžnější výdrž, které jsme dosahovali, je zhruba den a něco.
Nabíjení probíhá přes kolébku, která se spojí přes magnetické piny, a je poměrně rychlé. Zhruba za hodinu máte nabito
Poněkud zarážející je absence podpory LTE pásma 800 MHz, ale není to takový problém jako u smartphonů, protože LTE na hodinkách je opravdu pouze doplněk, nikoli hlavní funkce. A pro hlasové hovory z vložené SIM karty se spojení stejně přepíná do 2G nebo 3G. Výčet nejrůznějších čidel a senzorů doplňuje akcelerometr, gyroskop, kompas a barometr. Nechybí podpora Wi-Fi, Bluetooth a dokonce ani NFC, které nabude hlavního významu až po zavedení plateb Android Pay do Česka.
3. Software
Android Wear je stále beta. Huawei Watch 2 běží na zatím poslední verzi systému Android Wear 2.0. Ta má proti starší verzi 1.5 vylepšený design a přidané některé funkce. Jednou ze zásadních změn je přítomnost vlastního marketu Google Play s aplikacemi uzpůsobenými přímo pro hodinky. Instalovat už se nemusí (teď už vlastně ani nemohou) přes smartphone. Mnoho aplikací nicméně vývojáři ponechali pouze jako vzdálené ovládání jejich komplexnějších mutací na smartphonu.
Do hlavní nabídky se vstupuje po stisku vrchní korunky. Funkci spodní můžete sami přiřadit
A to je jedna z největších potíží hodinkové platformy, která kvůli tomu nemá šanci se plně odpoutat od smartphonů. Že byste například zapnuli Spotify, začali streamovat hudbu a zvuk se ozýval z reproduktoru hodinek, na to rovnou zapomeňte – hudba začne hrát ze smartphonu a pokud ten není v dosahu, zahlásí aplikace chybu spojení. Podobně se bohužel chová i mnoho dalších aplikací a je jen na vývojářích, zda se jejich funkčnost rozhodnou rozšířit.
Snímač srdečního tepu na spodní straně umí měřit i kontinuálně, třeba i několik hodin
Android Wear zkrátka není na autonomní využití hodinek ještě stoprocentně připraven. Nikdo přitom nečeká, že by hodinky měly nahradit smartphone. Když se ale od něj vzdálím, měly by umět fungovat zcela samostatně a to se zatím děje jen tak napůl. Nejlépe bez účasti mobilu využijete sportovní funkce (díky vestavěné GPS, akcelerometru a senzoru tepu pro měření a zaznamenávání uběhnuté trasy a hlídání tempa) a přehrávání hudby díky aplikaci Google Play Music, která na rozdíl od Spotify nefunguje jen jako vzdálené ovládání přehrávače v mobilu.
Na výběr je mnoho více či méně graficky povedených virtuálních ciferníků
Mimochodem, dostat do hodinek offline hudbu je mírně řečeno „neintuitivní proces“ – přímý přístup do vnitřní paměti není k dispozici ani z hodinek, ani ze smartphonové aplikace Android Wear, ani z vlastní smartphonové aplikace výrobce Huawei Wear, a tak je hudbu potřeba synchronizovat přes Google Play Music a odtud stáhnout do lokálního úložiště hodinek. Pak už stačí s hodinkami spárovat Bluetooth sluchátka a můžete vyrazit běhat bez mobilu.
K dispozici je číselník i seznam posledních hovorů, stejně jako adresář kontaktů s detaily u jednotlivých položek. Podobné jako na smartphonu, ale menší
Komplikací pro některé uživatele může být stále ne úplně kompletně české prostředí hodinek. Systém si spoustu věcí natahuje z telefonu (který máte pravděpodobně v češtině), proto i do hodinek spousta českých slov „prosakuje“. Po posledním updatu Androidu Wear 2.0 se navíc vrátila čeština i do hlasového ovládání, a tak se dá s hodinkami po této stránce už poměrně spokojeně žít. Základy angličtiny ale pro pohyb v menu neuškodí.
S hodinkami se dají psát zprávy. Buď je můžete nadiktovat hlasem nebo použít malou pidiklávesničku. Na žádné romány to ale nebude, zvlášť při anglické predikci, kterou se nám nepodařilo vypnout
Některé položky budete při neznalosti systému v menu dlouho hledat. Například vypnutí nebo restartování hodinek najdete pod položkami Nastavení a Systém – proč? Protože dlouhý stisk korunky vyvolá hlasového asistenta. Celkově vám možná bude ovládání Androidu Wear 2.0 připadat zmatečné. Z tahových gest (tzv. swajpů) všemi směry ve starší verzi systému se tato návyková filozofie poněkud rozplizla a do hlavní nabídky se nově dostanete po stisku korunky.
Roleta s přepínači se stahuje z horního okraje hodinek • do hlavního menu se dostanete po stisku horního tlačítka, swajp zprava doleva u Androidu Wear 2.0 už nefunguje • v nastavení konektivity je u 4G hodinek nově položka „Cellular“ • hodinky se vypínají nebo restartují z položky Systém
V dalších úrovních už se ale vesele „swajpuje“ a obecně zhruba platí, že pohyb shora je kontextová nabídka, zleva je návrat o úroveň zpět a zespodu jsou notifikace. Ne ale vždy a všude. Android Wear 2.0 je zkrátka ve srovnání s konkurenčními hodinkovými platformami watchOS a Tizen stále nejméně vyspělý, což samozřejmě není chyba Huawei, ale může to dojem z jeho hodinek pokazit.
Prostředí se dá ovládat pohybovými gesty. Pomocí „trhání“ zápěstí můžete například zavřít příchozí notifikace • spořič baterie • spodnímu tlačítku můžete přiřadit konkrétní funkci
A jak se s hodinkami telefonuje? Vcelku bez problémů. V adresáři najdete požadovaný kontakt, dáte vytočit a voláte. Pokud mají hodinky vloženou SIM kartu s povolenými hlasovými službami, volají z ní. Pokud ne, vytáčí přes Bluetooth z připojeného smartphonu. V obou případech ale hovor vyřídíte z hodinek. Protistrana vás nejlépe slyší, pokud máte zápěstí s hodinkami zhruba 20 cm od úst.
Náhled do „hodinkového“ Google Play marketu • přes Hudbu Google Play si můžete stáhnout písničky přímo do hodinek • ukázka map Google
Telefonovat s hodinkami bez použití Bluetooth sluchátek doporučujeme pouze v klidnějším prostředí. Vestavěný repráček totiž neposkytuje úplně špičkový zvuk a mohl by být i hlasitější. A ještě pozor na nastavení SIM karty – pokud vyberete konektivitu „Automatic“, v přítomnosti spárovaného smartphonu se SIM karta odpojí a pro příchozí hovory je nedostupná. Pro neustále zapnutou SIM je potřeba volba „On“, což je ale samozřejmě náročnější na baterii.
Hodnocení
Na novou generaci chytrých hodinek Huawei jsme čekali dva a půl roku. Výrobce pozměnil design, přidal na výbavě a vytvořil dvě modelové větve – Classic a Sport. Vzhled je poměrně subjektivní věc názoru, ale troufáme si tvrdit, že elegance prvních Huawei Watch ty nové nedosahují. Na druhou stranu sportovněji zaměřený submodel zatím v nabídce Huawei chyběl, takže s první generací by se měla srovnávat hlavně edice Classic.
V balení najdeme nabíjecí kolébku s kabelem a adaptér do zásuvky.
Z pohledu technické výbavy si na hodinkách asi jen těžko můžeme přát víc – nechybí důležitá GPS pro mapování sportovních aktivit a dokonce ani nadstandardní 4G konektivita. Pravdou ovšem je, že SIM karta v hodinkách má ve stávajícím stavu systému Android Wear a jeho aplikací opravdu jen doplňkové využití. Nejčastěji tak budete Huawei Watch 2 znovu používat jako vzdálený pididisplej pro ovládání mobilu a rychlé zjišťování notifikací. A na to je cenovka 8 990 Kč možná až příliš vysoká.
Plusy:
- Robustní a přitom lehké tělo
- Odolnost proti vodě a prachu IP68
- Bohatá konektivita včetně LTE
- GPS a kontinuální měření tepu
- Druhé programovatelné tlačítko
Minusy:
- Menší plocha displeje než u první generace
- Občasné prodlevy v odezvě prostředí
- Slabiny systému Android Wear
- Chybějící pásmo LTE 800 MHz
- Zapnutá SIM rychle vybíjí baterii
