Když Nokia včera představila nové mobilní telefony, v diskusích u článků se objevily názory, že inovací je (opět) nějak málo, že jde pouze o starší telefony v novém kabátku. A že to je hrozně špatně. Jenže co dělat, když většině potenciálních uživatelů jde především o ten kabátek.
Některým příspěvkům, jejichž autoři výrobce viní z malých inovací, se občas v diskusních fórech snažím oponovat. Většinou jde ale o marnou snahu a ke shodě se nikdy nedobereme. Důvodem je, že inovace často chápu jinak než ostatní.
Existují totiž dva pohledy na inovace: relativní a absolutní. U relativních inovací se srovnávají vždy jen dva poslední modely – například 3330 a 5210. A hned je oheň na střeše, když se zjistí, že novinka má pouze jiný design a několik méně podstatných funkcí jako jsou třeba stopky a hodiny coby spořič displeje. Jenže v současné době není možné každou sezónu přinést generačně novou řadu mobilních telefonů. Možnosti jsou prakticky už vyčerpány a nový vítr do plachet přinesou až telefony pro mobilní sítě dalších generací. Výrobce ale nemůže zůstat na jednom místě a žít třeba z několik let starého telefonu (nová Nokia 5110 už nikdy nebude).
Podle některých dva různé telefony,
podle jiných stejná střeva v jiném kabátě
Potom je zde ale druhý, absolutní pohled na inovace, který osobně preferuji. Při tomto pohledu srovnávám nový model s virtuálním standardním telefonem. Takový přístroj umí telefonovat, posílá textové zprávy, má všechny základní funkce, které jsou při mobilování potřeba. Z tohoto pohledu je inovativní prakticky každý telefon, až na pár výjimek nejlevnější třídy, u kterých ale stejně nejde o nic jiného než o cenu. Ale v takovém případě přece nemá cenu telefony podle inovativnosti nijak srovnávat a hodnotit … Správně! Jsme u jádra věci, ke kterému jsem se chtěl dostat.
Inovativnost, neboli přírůstek možností a funkcí oproti nějakému předchozímu stavu, přece není nijak důležitá vlastnost. Samozřejme, že existuje malá část uživatelů, kteří si každých pár měsíců kupují nový mobilní telefon a určitě je naštve, když novinka oproti telefonu z předchozího kvartálu není alespoň o generaci výš. Avšak „normální“ naprostá většina uživatelů si telefon kupuje jednou za rok nebo dva a hlavní pohnutkou pro pořízení nového přístroje zpravidla není potřeba nových unikátních funkcí nebo konstrukčního řešení, ale prostě chuť mít něco nového, neokoukaného, atraktivního, milého, krásného … A teď si tipněte: která skupina uživatelů je pro výrobce důležitější?
Smiřme se se stavem světa
Výrobci mobilů se většinou své produkce zaměřují na velkou skupinu obyčejných, laických a docela nenáročných uživatelů, které kdosi před časem v diskusi označil jako hloupé ovce (nemyslím to nijak zle, sám mezi asi podle těchto měřítek patřím). Občas je sice nutné vlkům předhodit nějaké sousto, aby byli uspokojeni (Ericsson T68, Nokia 7650, Motorola Accompli 008), s orientací na hlavní proud to však ani nehne. Nelze vyzdvihovat žádné konkrétní značky a dávat je jiným za příklad, chovají se tak totiž úplně všechny. Však srovnejme Ericsson T20-T20e-T29 nebo R520-T39-T65. Nebo poslední modely Sony … a Siemensy C35-C45, Motoroly Véčka a Timeporty. A samozřejmě Nokie 3310-3330-5210, 8310-6510 …
Můžeme se rozčilovat, můžeme se v diskusích roztrhat na kusy, ale s ohledem na zdraví se s touto strategií výrobců mobilních telefonů (a prakticky veškeré další elektroniky) doporučuji smířit.