Výroba elektroniky je klíčová znalost, kterou Apple před lety přenesl z USA do Číny, respektive na Taiwan. Šlo o krátkodobou strategii, při níž si Apple neuvědomil důsledky svého konání, protože pro něj bylo důležité co nejvíce snížit výrobní náklady. Tím však bez ohledu na geopolitickou situaci výrazně pomohl Číně stát se technologickou velmocí.
iPod Mini z roku 2004
Vše začalo u iPodu, mobilního přehrávače hudby. Když jej Steve Jobs představil světu, fungoval pouze s počítači s Mac OS, které měly na trhu podíl pouhých 5 procent. Skutečná změna nastala až poté, co Apple umožnil iPodu komunikovat se systémem Windows. V roce 2003 se navíc firma Foxconn nabídla, že Applu v Číně postaví továrnu. Jako důkaz svých schopností ukázala představitelům Applu, kteří do Číny přiletěli, vše, co dokáže – měla pro ně připravenou repliku iPodu včetně softwaru, aby dokázala, že podobné výrobky umí vyrobit. S Applem i bez něj.
Právě díky tomu získal Foxconn zakázku na výrobu iPodu Mini, který se následně stal senzací. Prodalo se ho přes 10 milionů kusů. Foxconn na tom byl tak dobře, že za dva roky získal zakázku na iPod nano a posléze i na iPhone. Přenos technologického know-how z USA do Číny probíhal velmi rychle. Zatímco v roce 1999 nebyl žádný produkt Applu vyráběn v Číně, v roce 2009 to platilo o téměř všech produktech značky. Přesun technologických znalostí podobného rozsahu dosud neměl obdoby.
Apple však jen pokračoval ve strategii tradičních amerických počítačových firem, které objevily kouzlo outsourcingu výroby v Číně (hlavně kvůli levné pracovní síle) v 90. letech minulého století. A když se už nevyráběly počítače, které se vešly do celých místností, ale kompaktnější modely nebo laptopy, výrobě v Číně už nic nestálo v cestě. Stejnou cestu zvolil i Apple.
Špičková elektronika z Číny
Apple měl všechny technologické dovednosti, ale neměl možnost je realizovat v globálním měřítku. Protože měl s Foxconnem výborné vztahy a úspěšnou historii z výroby iPodů, v roce 2007 pro něj firma začala vyrábět iPhony s dotykovými displeji a technologií Multitouch. Dodavatelé se předháněli ve svých řešeních, ale Apple musel celkově zajistit, aby byly továrny v Číně technologicky připravené. Nakoupil potřebné stroje, na kterých školil inženýry a zaměstnance Foxconnu. Dodnes údajně vyškolil až 28 milionů pracovníků. Tím nevědomky započal masivní odliv technologického know-how. Kdyby dnes Apple najednou přišel o Foxconn, mohl by skončit ze dne na den.
Toto je první iPhone z roku 2007
Čína to však vzala strategicky. Zatímco technologické firmy z oblasti smartphonů a počítačů měly krátkodobou vizi v tom, že na výrobě ušetří a zůstanou jim větší zisky, Čína v tom viděla dlouhodobý přínos. Dříve po firmách chtěla status takzvaného „joint venture“, v němž by na území Číny, hodně zjednodušeně řečeno, vlastnila 50 % a měla přístup k technologiím. Dnes je tato forma podnikání v Číně nelegální, ale přesto je tato forma podníkání vnímána jako „dobrovolná“.
Už dávno není Čína jen montovnou, ale technologickou velmocí v oblasti takzvané „high-end electronics“, a samotný Apple v tom sehrál klíčovou roli. Mnozí mají za to, že je to právě Apple, který pomohl v Číně vytvořit domácí trh se smartphony. A to proto, že know-how už dávno nemají Američané, ale čínští inženýři s dvacetiletou praxí návrhu a výroby smartphonů. Technologicky vyyspělejší telefony tak mají na svědomí čínské značky a nikoliv Apple.
V Číně jsou dnes ve výrobě smartphonů zřejmě nejdále ze všech, i díky Applu
Čína má vysoký podíl automatizace ve výrobě, na výrobních linkách má nasazeno více robotů než všechny ostatní státy dohromady. V Číně navíc existuje komplexní dodavatelský řetězec a případné stěhování výrobních kapacit Applu do Indie má proto spoustu úskalí. Na Apple na jednu stranu tlačí americká administrativa, aby se výroba vrátila do USA, Apple kvůli ekonomické situaci cílí na Indii. Jenže když Čína zakáže vývoz součástek ze země nebo cestování inženýrů Foxconnu do USA nebo Indie (aby analogicky předali know-how vývoje a výroby telefonů), Apple s tím nic nezmůže. Přesun výroby iPhonů do jiného státu je tedy velmi nereálný.
Apple vůbec neodhadl Čínu
Apple si myslel, že v Číně bude jen vyrábět, ale že zde kvůli vysokým cenám prodá minimum iPhonů. Steve Ballmer, dřívější šéf Microsoftu, se Applu vysmál za cenu úvodního iPhonu (499 dolarů za 4GB variantu a 599 dolarů za 8GB verzi). Podle něj to byl nejdražší telefon všech dob, který však v Číně vzbudil neskutečnou vlnu zájmu.
Apple totiž neměl sebemenší tušení, že zde dlouhodobě existuje poptávka po drahém zboží a třeba kabelka správné značky mohla ženám přinést pracovní pohovor, když si jich někdo „správný“ všimnul. Applu ze všech předpovědí vyplývalo, že bude zájem o iPhony nulový. Například v roce 2010 měl Apple v Číně čtyři kamenné prodejny (to znamená jedna prodejna na zhruba 350 milionů lidí!) a před každou se tvořily extrémní fronty. V nich však byli zejména překupníci či nasmlouvaní figuranti „gangů“, kteří měli zakoupit co nejvíce iPhonů. Každý mohl najednou zakoupit dva kusy, jenže v Číně byla poptávka několikanásobná.
Fronta na iPhone 4 v Číně (přes 14 lety):
Vlastně ani nepřekvapí, že existovaly případy, kdy si lidé v Číně kupovali iPhony za to, že na černém trhu prodali svou ledvinu. Pošťák dal třetinu svého ročního příjmu za to, aby na něj lidé nekoukali jen jako na obyčejného pošťáka. Drahé věci měli svůj určitý „symbol společenského postavení“ a to se s Applem a jeho iPhony táhne dodnes.
A když si už i Čína začala všímat, že firma Foxconn má stále nižší marže, zatímco Apple stále vyšší, přišla reakce ze strany americké značky. Vše totiž není jen o penězích, protože Apple čínské zaměstnance naučil zcela zdarma svým technologickým dovednostem. Skoro to vypadá, že si to Apple uvědomil až v této chvíli, po letech, kdy nabízel bezplatné know-how jen proto, aby ušetřil na výrobě.
A možná i proto je Čína tam, kde je. Už dávno si poradí i bez Applu, jenže poradí si Apple v dalších letech bez Číny?
Zdroje a další informace:
Wbur (podcast)