Autobusy, tramvaje a metra vyžadují jízdenky, které si musíme kupovat ve stáncích či automatech. Jak by mohl vypadat alternativní způsob placení jízdenek MHD? Zaplatíme mobilem přímo při nástupu do metra?
Městskou hromadnou dopravu dnes a denně využívá velké množství obyvatel velkých měst. Chceme-li jezdit legálně, musíme mít u sebe jízdenku, která je revizorovi důkazem o zaplacení jízdného. Každému z nás se však již stalo, že na koupi jízdenky nebyl čas, automat nefungoval, ve stánku měli zavřeno nebo jsme u sebe nenašli drobné. Mobilní telefon však s sebou máme stále, tak proč nezkusit zavést placení jízdenek pomocí mobilu?
Budou se muset domluvit
Základem úspěchu musí být domluva mezi operátorem a vedením MHD. Nutno podotknout, že by z celého nápadu mohli mít užitek oba. Operátor by si nechal nějaké drobné procenta a MHD by nemusel tisknout jízdenky a starat se o jejich distribuci. Podívejme se nyní, jakým způsobem by alternativní placení jízdenek pomocí mobilu mohlo probíhat. Tímto apeluji na vás – čtenáře – zapojte se a zkuste domyslet alternativní platby spolu s námi. Prostředníkem budiž naše diskusní fórum.
Mobilní telefon komunikuje s okolím několika způsoby. Volání, textové zprávy, WAP, SIM Toolkit a v neposlední řadě Bluetooth. Volání můžeme vypustit hned na začátku, nehodilo by se z časových a realizačních důvodů. Mnohem zajímavější jsou textové zprávy.
Textová zpráva
Napsat krátkou textovku není tak časově náročné. Nebo bychom si mohli tuto klíčovou zprávu uložit a pak ji jen odesílat. Zpráva by obsahovala klíčové slovo, třeba „jiz 1“ nebo „jiz 2“ (jízdenka pro 1. pásmo a jízdenka pro 2.pásmo) a podobně. Na odeslanou zprávu by přišla odpověď, ve které by byl čas zakoupení a pásmo. Tuto zprávu by stačilo revizorovi ukázat, cena jízdenky by se přičetla k účtu, nebo odečetla od kreditu. Toto by však šlo obejít: Textovku si může každý napsat v mobilu, nebo si zprávu poslat mezi sebou za mnohem nižší cenu než je cena jízdenky. Možným řešením by mohlo být nějaké „heslo dne“ pro revizory, kterým by byla textovka potvrzena, jsem si však jist, že toto heslo by bylo po městě známo během pár minut.
WAP a GPRS
Další na řadě je WAP. Lépe řečeno WAP s GPRS, jelikož bez něj by se služba jistě příliš neujala. Postup by mohl být následující. Uživatel se při vstupu do dopravního prostředku připojí na WAP, najde si stránku MHD a zde v přehledném menu zakoupí jízdenku. Cena by se opět přičetla k účtu či odečetla z kreditu. A proč GPRS? Po nákupu by se majiteli na displeji objevila „virtuální jízdenka“ která by měla určitou platnost. Po vystoupení z tramvaje či autobusu se uživatel odpojí. Toto řešení by bylo také vhodné pro revizory, těm by stačilo kouknout na displej. Toto řešení by také šlo obejít. Každý trochu šikovnější uživatel si umí vytvořit svou wapovou stránku, kam by si umístil virtuální jízdenku a ukazoval ji. Proto by muselo MHD na svou virtuální jízdenku umístit datum i aktuální čas a čas zakoupení.
Příkaz k platbě přes SIM Toolkit
Pomocí SIM Toolkitu můžeme zadávat bankovní příkazy, tak proč bychom nemohli zadávat i mikroplatby třeba za jízdenky? Potvrzení by mohlo opět přijít formou textovky, jak jsem se však již zmínil, tyto textovky by bylo možno obejít. Řešením by mohly být EMS, provozovatel by zasílal spolu s potvrzovací textovkou určitý znak či melodii, který by nebylo možno zkopírovat. Dalším způsobem budiž verifikace ze strany revizora. Ten by měl nějaké přenosné zařízení s GPRS, které by bylo stále napojeno na centrální databázi. Díky tomuto přenosnému zařízení by mohl potvrzující zprávy zpětně kontrolovat. Toto řešení má ovšem jednu obrovskou nevýhodu a to časovou náročnost. Občas se také stane, že se textovka zdrží či platba příkazem neproběhne okamžitě, čehož by mohli lidé zneužívat a vymlouvat se na operátora.
Nejpohodlnější je Bluetooth
Každý z předešlých způsobů měl několik omezení. Naprosto nejpohodlnějším a nejjistější by mohlo být placení pomocí Bluetooth. V každé tramvaji, autobusu a metru by byl instalován vysílač, který by registroval všechny vstoupivši Bluetooth protějšky, tedy uživatele. Ten by nemusel svůj mobil ani vytáhnout z kapsy, aby se platba provedla. Opět možná úskalí. Vysílání Bluetooth není možno přesně ohraničit, mohlo by tedy dojít k situaci, kdy by platil i okolojdoucí chodec. Toto by se dalo napravit následovně. Vysílače by byly instalovány nejen do souprav, ale i do stanic. Počítač by tedy poznal, že se někdo svezl od jedné zastávky k druhé, na základě čehož by provedl odpočet. Tento způsob by měl i další výhodu, Bluetooth by po odečtu umístil na displej určitý znak či obrázek o korektním zaplacení. Opět výhoda rychlosti při kontrole.
A co vaše nápady?
Zda-li se některé z možností alternativního placení jízdenek v nejbližší době dočkáme je ve hvězdách. Způsobů je mnoho, avšak o to víc je možností, jak daný způsob obejít. Každý má nějaké nevýhody, avšak stále převládá lákavá myšlenka placení bez jízdenek. Zřejmě nejpohodlnější způsob je platba přes Bluetooth, svůj mobil byste ani nemuseli vytáhnout z kapsy či kabelky. Existuje mnoho dalších způsobů, jak platby provádět. Jestliže máte nějaký nápad, jak provádět placení za jízdenky městské hromadné dopravy bez jízdenek, podělte se s námi v diskusním fóru.
