Jak fotí Oppo Reno5 5G: sebejistý za dne, v noci pomůže umělá inteligence

Firma Oppo může být na českém trhu nováčkem, ale v zahraničí je etablovaným výrobcem známým svým soustředěním se na fotomobily. I proto horkou novinku střední třídy Oppo Reno5 5G v tomto ohledu vyzkoušíme a otestujeme i jeho speciální funkce využívající umělou inteligenci.

Hlavní foťák

Ač se hlavní fotoaparát chlubí 64 Mpx, ve skutečnosti z něj fotka o takovémto rozlišení nikdy nevyjde. Základní širokoúhlý záběr využívá celou plochu snímače a čtyři pixely spojuje do jednoho, výsledkem je čtvrtinové rozlišení 16 Mpx. Dvojnásobné přiblížení využívá pouze střední část senzoru a zase dosahuje rozlišení 16 Mpx. Pětinásobné přiblížení je ještě menší výsek snímače odhadem o skutečném rozlišení necelých 4 Mpx, nicméně nevysvětleným upscalovacím procesem se z toho stane 16 Mpx, což se zákonitě projevuje na horší kvalitě. A k tomu ještě Oppo přidává režim Extra HD, který dosahuje 108 Mpx, tedy dvojnásobku rozlišení senzoru.

Bez zoomu, 2× bezztrátový a 5× ztrátový zoom

Srovnání výše ukazuje výstup z hlavního snímače nejprve bez zoomu (a se zapnutým Extra HD), uprostřed s dvojnásobným přiblížení a vpravo s pětinásobným zoomem, u nějž je horší kvalita patrná na první pohled, a to i v ideálních světelných podmínkách. Proto bych doporučoval používat 5násobné zvětšení jako zoom jen minimálně. U prvních dvou snímků se horší kvalita projeví až při bližším zkoumání, ale o tom více níže.

Zleva: s AI, Extra HD, bez vylepšení a 2× zoom

Zde máme porovnání fotek z hlavního objektivu se zapnutou umělou inteligencí, v režimu Extra HD, bez vylepšení a s dvojnásobným přiblížením. Rozdíly mezi zapnutou a vypnutou umělou inteligencí jsou čistě v barvách – AI je má více saturované. Dvojnásobné přiblížení je kvalitní a má dobré detaily díky tomu, že zoom je bezztrátový, nicméně u něj více vyniknou problémy čipu hlavně ve velmi kontrastních částech snímku. Co se týče 108Mpx snímků, nenašel jsem žádný důvod, proč v Extra HD režimu vůbec fotit. Detaily jsou paradoxně horší než u 16Mpx fotek (při zvětšení 1× i 2×), a to při vyšší velikosti souboru. Po přiblížení se projevují limity senzoru a zřejmě neoptimálně nastavené softwarové zásahy, které mají za následek rozmazání kresby.

Typické problémy foťáku

Několikrát jsem zmiňoval slabiny senzoru, jedná se o dvě situace. Ta první jsou kontrastní jako listy na stromech, které částečně odrážejí světlo a někdy nechávají nahlédnout do temného středu stromu. To vytváří místa, kde jsou vedle sebe světlá a tmavá místa, což spolu s vlastností telefonu přidávat kontrast vytváří lehkou olejomalbu, takže detaily nevypadají přirozeně. Druhým problémem jsou tmavší místa na jinak dobře osvětlené fotce. Zatímco kresba na světlých plochách je v pořádku, na těch temnějších se rychle zhoršuje. Tyto dva problémy jsou však viditelné po přiblížení, a pokud fotky nebudete ukazovat na obří 4K televizi nebo tisknout na velké rozměry, nedokonalosti budou skryty.

Výkon v protisvětle

Ještě musím naťuknout jeden problém objektivu, a to jeho výkon v protisvětle. Na snímcích jsou časté nejrůznější odlesky, při nejnáročnějších scénách jich je více a s různými barvami. K tomu je okolo světelného lokální ztráta kontrastu (kruhová světelná aura). Na scény se sluncem je tedy potřeba si dávat pozor.

Zleva: ISO 100 (čas 10 s), ISO automatické (16 000 - fotka „z ruky“), noční režim, noční režim v módu se stativem

Nyní přejdeme k silným stránkám hlavního foťáku, což je focení v noci, kde největší obtíž představují odlesky a ztráta kontrastu popsaná o pár řádků výše. Telefon má speciální Noční režim, který během cca šesti sekund vyfotí sérii fotek a seskládá je do jedné. Při dobře zapřených rukou to je udržitelný čas (mnohem lépe než jedna šestisekundová expozice) a výsledek je skvělý. Dále lze foťáku říct, že používáte stativ, čímž se ještě prodlouží délka expozice na zhruba čtvrt minuty, což podle situace ještě zlepší výslednou kvalitu.

Zleva: Noční režim, noční režim v módu se stativem a manuální expozice s ISO 100 a expozicí 10 sekund

Hlavní výhodou Nočního režimu jsou jeho autentičtější barvy. Pokud byste stejnou scénu nasnímali běžnými režimy, scéna bude mít mnohem neutrálnější vyvážení barvy, jež budou působit nudněji. Srovnání se scénou focenou na ISO 100 a čas 10 sekund vychází pro Noční režim kromě barev v otázce šumu lehce nedobře, nicméně pro desetisekundovou expozici potřebuji stativ, zatímco u nočního režimu si stačí o něco zapřít ruce.

Režim portrét

Režim Portrét mě překvapil opravdu dobrými detaily, stabilně určí oblasti, které mají být zaostřené v hloubce ostrosti a bokeh s rozostřeným pozadím působí přesvědčivě. Panorama je poskládáno velmi dobře bez viditelných defektů.

Panorama

I přes kritiku je hlavní foťák velmi dobrý. Stačí se vyhýbat protisvětlu a příliš se ve fotkách nehrabat, také nedoporučuji používat Extra HD režim a 5× zvětšení jako zoom. Hlavně při horších světelných podmínkách ale fotoaparát vynikne.

Makro a „makro“

Oppo Reno5 má dedikovaný makro fotoaparát, který je přístupný skrze funkci Extra makro v nabídce Další. Jeho rozlišení jsou 2 Mpx, je širokoúhlý (běžně mají makro foťáky spíše charakter teleobjektivu, tedy většího přiblížení) a jeho maximální zvětšení není moc dobré. Snímač trpí na nízký dynamický rozsah a v šeru šumí, resp. fotky budou po odšumování bez detailů.

Fotky z dedikovaného makro objektivu

Výtky popsané výše ale neznamenají, že si s tímto telefonem nenafotíte makro snímky. Srovnání níže ukazuje snímek z dedikovaného makro foťáku vlevo a z hlavního fotoaparátu s 5násobným zvětšením uprostřed. Tyto dva snímky jsou vyfoceny, aby poskytly srovnání stejné scény. Nicméně u makro foťáku se jedná o maximální zvětšení (už nejde přiblížit), zatímco 5× zazoomovaný hlavní foťák (snímek vlevo) může vyfotit ještě mnohem větší detaily.

Vlevo dedikovaný makro objektiv, uprostřed a vpravo 5× zoom hlavního objektivu

Stejná scéna a focení v praxi: dedikované makro vlevo nevypadá ani zdaleka tak dobře jako zoom hlavního objektivu

Hlavní foťák s 5násobným zvětšením má navíc charakter teleobjektivu a focení makra s ní je mnohem lepší. Mé osobní doporučení tedy je: nepoužívejte dedikovaný makro foťák, ale 5× zoom na hlavním fotoaparátu, výsledky budou podstatně lepší. Vzhledem k nějakým blíže nespecifikovaným velkým softwarovým zásahům utrpěl dynamický rozsah hlavního senzoru a i při ISO 100 se ztrácí detaily jako při odšumování, i přesto budou fotky bez zvětšení a za dobrého světla rozumně kvalitní.

Fotky z 5× zazoomovaného hlavního objektivu

Širokáč a srovnání objektivů

Foťák se širokoúhlým objektivem není dostupný v režimu Expert a nefunguje ani při Noční scéně. Je tedy přístupný pouze v základním režimu Fotografie, respektive je ho možné zapnout i při Noční scéně tento, ale foťák nepoužívá mechanismy focení ani postprocessing Noční scény. Fotí tedy jako ve výchozím režimu, což se projevuje opravdu špatnými výsledky.

Širokoúhlý foťák v noci

Za špatných světelných podmínek či v noci obecně nedává smysl tento foťák vůbec používat. Na snímku není skoro nic vidět, zdroje světla lokálně snižují kontrast a cokoli rozeznatelné podstupuje extrémní odšumování, takže zcela postrádá detaily.

Zleva: širokoúhlý foťák; hlavní fotoaparát postupně s 1×, 2× a 5× zoomem

Na porovnání jde vidět, že širokáč má podobné slabiny jako hlavní objektiv, trpí na slévání kresby v dáli, neprospívají mu tmavá místa na fotce a umocňuje se předěl mezi horizontem a nebem. Na celkové kvalitě se podepisuje i poloviční rozlišení. Dále při zhoršování světelných podmínek se kvalita snižuje u širokáče mnohem rychleji než u hlavního objektivu.

Zleva: širokoúhlý foťák; hlavní fotoaparát postupně s 1×, 2× a 5× zoomem

Stejně jako u hlavního foťáku však musím říct, že tyto vady nepůjdou na displeji mobilu vidět, začnou být patrné teprve na velkých monitorech a televizích a výrazné jsou až po přiblížení. Pokud tedy fotky nebudete ořezávat nebo tisknou na velký formát a vyhnete se horším světelným podmínkám, širokáč poslouží poměrně dobře.

Selfie

Přední foťák je jedním z lákadel telefonu. 32Mpx snímač má nadstandardní rozlišení, které nezní dobře jen na papíře, ale i v praxi. Foťák je jako průstřel umístěný v levém rohu displeje.

Selfies v dobrém světle

Jako ukázky jsou zde dvě náročné denní scény. První z nich představuje obtížné protisvětlo, které se projevuje odleskem v levém dolním rohu. Co je ale podstatnější, dynamický rozsah snímače je dostatečný, aby silný světelný zdroj neznamenal, že tvář (ve stínu) bude příliš tmavá. Takto je fotka dobře expozičně vyvážená. Druhá situace je zase náročná pro mě, protože se dívám přímo proti slunci, nicméně tato scéna ukazuje, že selfie foťák zaznamená opravdu hodně detailů.

Horší osvětlení

I při horším světle (ISO 3000) jsou detaily stále na velmi dobré úrovni, nicméně umělá inteligence v tomto konkrétním případu neodhadla hloubku ostrosti. Zatímco mé triko je rozostřené, skříň v pozadí je nesmyslně zcela ostrá.

Video

Nahrávání videa ve dne neodhaluje žádné zásadní problémy. Full HD video je zcela bezproblémové, pouze naznačuje náchylnost na vítr. 4K video zdůrazňuje problémy objektivu hlavního fotoaparátu v protisvětle a je krásně vidět průběh těchto obtíží podle úhlu, pod kterým paprsky dopadají na objektiv.

Testovací video Full HD, den:

Testovací video 4K, den:

Při nahrávání nočního videa je možné využít speciální režim umělé inteligence AI Highlight Video. To skutečně zesvětluje scénu při zachování podobného množství šumu, nicméně znemožňuje využití softwarové stabilizace obrazu. To je problém, protože hlavně při otřesech telefonu (jako při chůzi po tvrdém povrchu) některé světlé objekty doslova pulzují (dobře to je viditelné na sloupu od lampy od 23. sekundy). To se při normálním režimu v takové míře neděje.

Testovací video Full HD, noc, AI:

Prostředí aplikace a funkce

Aplikace foťáku má zcela tradiční rozložení ovládacích funkcí. Lze se pohybovat v režimech: Noční scéna, Video, Fotografie (výchozí režim), Portrét a Další. Ve výchozím módu fotografie se lze přepínat mezi širokoúhlým a hlavním foťákem, který navíc umožňuje 2× a 5× přiblížení (vše při 16Mpx rozlišením). Nahoře lze přepnout AI vylepšení, HDR (výchozí je automatika), filtry a blesk.

Prostředí fotoaparátu

Z hlavních režimů – Noční scéna umožňuje focení pouze s hlavním foťákem; i když je širokáč v nabídce, focení probíhá jako ve standardním režimu. Také se zde dá přepnout režim „z ruky“ a „se stativem“. Video umožňuje nastavení AI i elektronické stabilizace; rozlišení a snímkovací frekvence je však více zahrabaná v menu. Portrét umožní nastavit sílu efektu bokehu a v dalších režimech se nachází Panorama, Extra HD, Expert nebo Makro (není dostupné jinde, ani v režimu Expert). Mód Expert ukazuje expoziční hodnoty, umožňuje ruční ostření, ale chybí focení do RAWu. Menu ukazuje typické možnosti voleb.

Menu fotoaparátu

Závěr

Celkově bych fotoaparáty telefonu Oppo Reno5 označil jako za velmi dobré, dokážou se vyrovnat některým dražším telefonům, ale mají vážnou konkurenci i ve své cenové třídě. Povedený je hlavní foťák, který i v horších světelných podmínkách podává dobré výkony a z nejhoršího ho vytáhne Noční režim.

Širokáč podává uspokojivé výkony za dobrého světla, ale v noci bych jej raději nepoužíval. Makro objektiv má nevhodný příliš široký úhel záběru a malé zvětšení, namísto něj doporučuji používat 5× zoom hlavního fotoaparátu. To vše doplňuje výborná selfie kamerka.

Ukázkové snímky z hlavního snímače

Foťáky však neuspokojí velmi pokročilé fotografy. Chybí focení do RAWu a automatické zásahy do fotek telefonem jsou někdy silnější, než by bylo záhodno. K dokonalosti chybí i optická stabilizace obrazu. Běžný fotograf, který nebude fotky ořezávat nebo tisknout na velký formát, bude s výkony foťáků i videa spokojen.

Oppo Reno5 5G
katalog	rozměry a hmotnost: 159 × 73 × 7,9 mm, 172 g displej: 6,4", kapacitní AMOLED, 1 080 × 2 400, 411 PPI sítě: 2G, 4G, 5G konektivita: USB Type-C, Wi-Fi 5, Bluetooth 5.1, GPS paměť: 128 GB, RAM: 8 GB, baterie: 4 300 mAh procesor: Qualcomm Snapdragon 765 (8× Kryo 475, 2,4 GHz, 7nm) operační systém: Google Android 11 fotoaparát: 64MPx, video (3 840 × 2 160), autofocus, blesk 63 % vybavenost
cena: není v prodeji