Jak funguje barometrický výškoměr v turistických navigacích?

Diskuze čtenářů k článku

vaclavIII  |  14. 12. 2009 08:46

Barometricke mereni vysky ma ovsem take svoje problemy. Konkretni priklad: Na vylete na bezkach jsem zasel do hospudky, GPS se ohrala, a celou zpatecni cestu byly udaje z vyskomeru nepouzitelne. Spravne by se asi mela GPS temperovat opet na venkovni teplotu, a znovu kalibrovat vyskomer.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ondrřej Franěk  |  21. 12. 2009 21:54

No, GPS používám roky, v terénu, na kole, občas s ní lítám na padáku i v plechových letadlech... s velkou nadějí jsme si kupovat eTRAX VISTu HCx a za sebe můžu říct - NEVER MORE. Pokud se barovýškoměr průběžně nekalibruje, tak je průměrná odchylka dramaticky horší, než u GPS výšky, bohužel autokalibrace (třeba je to jen vada tohohle kusu) nijak zvlášť nepomáhá, nejde to vypnout, GPS výšku je potřeba pracně dolovat odněkud ze stránky se signálem družic... a jsem upřímně zvědav, zda někdo opravdu ráno volá na nejbližší letiště o QNH... prostě jsem z toho hodně otrávenej. Mám rád přístroje co dělají přesně to co mají, a tady u toho garmina je ten barovýškoměr jen a jen pro zlost. A když chci přesnou, ale opravdu PŘESNOU výšku pro lítání, tak mám stejně ještě jeden patřičný přístroj, nebudu čekat, až se mi GPS "pod rukama" nechtě zautokalibruje a pošoupne o x metrů někam. Jinak je mi +/- pár metrů šumák a vím, že jsem v toleranci v 95% do 20 metrů. S barovýškoměrem jsem běžně několik set metrů mimo, což samozřejmě zjistím až tehdy, kdy tu výšku potřebuju a mám akorát tak... však víte co .-)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
kutil  |  25. 12. 2009 21:52

Mám stejnou zkušenost. Měl jsem eTrex Legend HCx a kvůli kompasu ho vyměnil za eTrex Vista HCx a ten výškoměr je fakt bída. Sice tam je nějaké automatické kalibrování, ale nikdo mi nedokázal vysvětlit jak to funguje. Praxe je ale taková, že barometr ukazuje úplně jinou výšku, než je na mapě. A to je špatné. Stačilo by, kdyby se navigace zkalibrovala podle mapy, když ujede. On ten vestavěný výškoměr se při vykreslení ptá, zda výšku brát z mapy nebo z GPS. Takže dnes bych řekl, kompas ano ale baroometr, to je sporné.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Dr.Sid  |  01. 01. 2010 19:20

Ja teda nelitam .. ale moje Vista HCX umi autokalibraci vysky vypnout (setup/altimeter).
A na rucni kalibraci nemusite nikam volat, staci zadat vysku znameho bodu. Tim byste se mel dostat na uroven normalniho vyskomeru.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tonda  |  14. 12. 2009 15:10

Proč pro pozemní použití nezískávat údaje o nadmořské výšce z digitálního výškového modelu území? V čem je barometr lepší?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  14. 12. 2009 15:22

Protože nerespektuje aktuální změnu tlaku, která dokáže v průběhu roku vykonávat pravé divy. Někdy může chyba se střihem větru, bouří a pod., překonat chyby GPS.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
CZECH NEWS CENTER | 14. 12. 2009 15:26

Digitální model nemusí být přesný, anebo nemusí být vůbec. Navíc nepozná, že stojíte na rozhledně nebo letíte na padáku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  14. 12. 2009 15:36

Ještě malou poznámku:
Izobary jsou vlastně vrstevnice tlakového pole a tak letadla létají jsa řízena podle tlakové výšky(jako auta jezdí) po rovině, do kopce a z kopce. Protože mají různou hmotnost, tak ta lehčí kopírují přesněji tlakové pole a ta těžší mají t zv. inerční vyhlazení. Protože mají různou vybavenost, tak ta dražší vyhlazují tlakové "kopce a díry" autopilotem. Tím se dostáváme k problému, že nám poletují nahoru a dolu nestejně a proto je musíme při řízení letového provozu výškově separovat a vzdálenostně oddělit. Separace výšky je ve stovkách stop, bezpečnostní vzdálenost až 90 námořních míl.Z toho si lze udělat představu o tom, co jsme schopni měřit a za co nést odpovědnost, když nejde o pověstní "NIC".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
falcon  |  14. 12. 2009 16:28

Nezlobte se, ale vyhlazování izobar letadly je nesmysl. Naopak, všechna letadla se snaží dodržet letovou hladinu, v závislosti na jejich řiditelnosti, co nejpřesněji. Protože se do 21. století nepodařilo vynalézt něco, co by VŠEM pilotům / autopilotům umožnilo létat v definované výšce, používají se jako základní přístroj barometrické výškoměry, nastavené na tzv. standardní tlak = 1013,25 hP. Od toho odvozené letové hladiny (FL) = tlakové výšky jsou pro směr 0-179st odstupňovány po 1000Ft a pro 180-359st rovměž, ale posunuté o 500Ft. Letadla nám nad Evropu tedy létají ve výškovém odstupu 500 Ft = cca 150 m. To vše platí nad výškou 5000 Ft (FL 50)- níže se létá podle jiných pravidel.
To ale nedokazuje dokonalost barovýškoměrů v navigacích. Tlaková výška konkrétního bodu je funkcí mnoha proměnných. To u měření barovýškoměrů v navigacích může zanést značnou chybu v odečtu skutečné výšky. U letadel nad FL 50 to ovšem nemá vliv, protože VŠECNY barovýškoměry pracují s toutéž chybou a zachovávají si STEJNÝ ODSTUP a to je účel!!!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jerry  |  20. 12. 2009 22:13

Nezlob se na me, ale takovy blabol jsem tedy jeste necetl. Par desetileti jiz do letani delam, tudiz vim o cem mluvim.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jerry  |  20. 12. 2009 22:14

Pro upresneni: Ten "blabol" byl adresovan panu Jirimu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  30. 01. 2010 17:24

Proč předpisy JAR/PART/FAA/IATA požadují určité vybavení a také přesnost přístrojů podle počtu míst v kabinách a počtu motorů pane JERRY? Protože to odpovídá jejich setrvačným silám, momentům a jejich schopnosti reakce. Proč Jan Železný nemohl mít ten oštěp který chtěl, ale jiný jeho schopnosti diskriminující, no protře kvůli setrvačným silám a jejich poloze vůči těžišti pane JERRY. Můžete létat 50 let a tyto věci nevědět, nic to neznamená. Přezkušoval jsem piloty více jak 20 let a často jsem žasnul s čím se dá v mozku přežít.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
falcon  |  01. 02. 2010 08:49

To, že nám odcitujete zkratky různých předpisů a tvrdíte, že jste 20 let přezkušoval piloty nic nemění na faktu, že jste napsal nesmysl - letadla FL dodržují co nejpřesněji a nevyhlazují ji autopilotem, jak tvrdite vy, pane JIŘÍ.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
hnedka  |  31. 12. 2009 08:40

Tak DEM data jsou dnes už snad pro celý svět a to v rozlišení minimálně 3'' (tedy každých 90 metrů); pro USA je to 1''. Průměrná chyba je v rozmezí +-6 metrů, což je většinou dostačující - alespoň pro pohyb na zemi. Novinkou jsou pak ASTER GDEM data, kde je to rozlišení už pouhých 30 m pro celou planetu, nicméně ještě to potřebuje doladit a tedy není to nijak moc kvalitnější než ta 3'' data. A vše toto je zdarma na internetu ke stažení.

http://srtm.csi.cgiar.org/
http://www.viewfinderpanoramas.org/dem3.html
http://www.gdem.aster.ersdac.or.jp/

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
falcon  |  14. 12. 2009 15:51

Barometr je lepší pro krátkodobé použití - je určitě přesnější (po kalibraci a netrpí driftem). Dlouhodobě je téměř bezcenný - stačí si uvědomit, že změna o 8 hPasc = 100 m výšky. Podívejte se na www.chmi.cz jak vypadá tlakové pole - nad CR > pohoří, jehož profil se mění v průběhu dne v závislosti na mnoha vlivech. T.zv. autokalibrace, kdy je barovýškoměr překalibrován podle výšky odečtené z GPS (autor sám ji označil za nepřesnou!!) je, mírně řečeno, málo důvěryhodná.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  14. 12. 2009 22:01

Dělám to celý život. Nejpřesnější autopilot jaký jsem kdy měl možnost testovat udržel hladinu +- 14 m v laboratoři, při tlaku simulovaném umělým signálem. Nedělejte si iluze z toho co je v technickém popisu od výrobce.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  15. 12. 2009 07:31

Pro malé výšky nad terénem 600 nebo 1500 m existují rádiové výškoměry, které se připojí do systému autopilota nebo do systému "goundprox" proti nebezpečnému sblížení se zemí. Měl jsem na An-30 rádiový výškoměr pro přesnou fotometrii, který pracoval mnohem výše. Takže drahá letadla mají pro přiblížení na přistání celý systém, který sleduje nejen hodnoty tlakové a rádiové výšky ale i jejich změny (rychlost a zrychlení). K tomu rychlost letadla. Počítače řeší to co u malých dělají piloti odhadem oka. Poslední vymožeností je i kalkulace s respektováním digitálního reliéfu terému (TAWS). GPS se do toho připojuje někdy jako záloha a pojistka pro nouzi. Protože to vše nestačí, létá se na hladinách které přímo nesousedí. Takže, když jsou určené přesnější hladiny RVSM, neznamená to že to tam opravdu nacpeme vedle sebe v jednu chvíli.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
falcon  |  15. 12. 2009 08:39

Akane v pořádku, tento můj příspěvěk se týká výhradně barovýškoměrů v navigacích Garmin. Absolutně nesouvisí s tím, ve kterém píši o FL a odstupech. Zdravím.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pang  |  20. 04. 2010 23:46

hmm, castecne mate pravdu. Radiovyskomer nebo laserovy vyskomer neni primarni letovy pristroj, u vetsich letadel hlavne jako kontrola presne vysky tesne pred dosednutim a pro generování lowterrain warning. Pro letadla je vzdy rozhodujici vyska barometricka. Pri pristani,staru a letech pod prevodni vyskou se pouziva lokalni QNH(pilot potrebuje znat AAL vysku pro urceni sestupove roviny, presna vyska nad terenem je mu nanic), pri letu nad prevodni vyskou(v hladinach) se vyskomer nastavuje na 1013,25 hPa. V prubehu letu tedy letadlo nedrzi presnou vysku nad morem ale drzi barometrickou vysku( tj. letová hladina není "rovná", na každém místě má jinou absolutni nadmořskou výšku) Protoze tlak je pro vsechna letadla v dane oblasti stejny, tak diky tomuto systemu je mozne dodrzovat vertikalni rozestupy do FL290 1000ft nad FL290 2000ft

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
mikrom  |  14. 12. 2009 15:31

zkuste si sledovat nadm. vysku v letadle :) myslim, ze jde do zapornych metru.
samozrejme je to jen v pripade ze GPS navigaci zapnete uz venku a nechate zapnutou, pokud ji v letadle zapnete/vypnete tak ze zkalibruje spravne, jinak hapruje zmena tlaku v kabine..

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  14. 12. 2009 15:40

Jde-li o letadlo s přetlakovanou kabinou, pak ve většině případů po zapnuti klimatizace a přetlaku před vzletem tlak stoupne. S nabíráním výšky počne klesat a měl by se ustálit na tlaku ne menším 3500 m standardní atmosféry i když jsme v 6000 m či výše. Neuvádím přesné, ale jen ukázkové údaje.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  15. 12. 2009 09:04

Nejde o náš spor. Chci jen na příkladech ukázat problém jako značně složitý, neboť přírodní. Snad z toho kolegové cyklisté a horolezci dokáží přijmout fakt, že v kapsičce u vesty více mít nemůžeme. Chybí nám totiž pověstný Archimédův vztažný bod o který lze opřít páku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kamil  |  14. 12. 2009 16:04

Tak jak teda nejlépe nastavit (v menu a během deního používání) Oregona 300, aby podával co nejpřesnější výsledky. Setkal jsem se s několika názory.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
dan  |  14. 12. 2009 18:02

Na automatickou kalibraci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  14. 12. 2009 22:04

Souhlasím.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pang  |  20. 04. 2010 23:17

nesouhlasim, sam mam oregona a automatickou kalibraci jsem vypnul. V navodu je stejne psano,ze se provadi pouze po zapnuti pristroje. Nejlepsi je kalibrovat pristroj podle zname vysky ci vrstevnic. Pro hlavni ucel je nejlepsi kalibrovat vyskomer na zacatku cesty a nemusi byt ani kalibrovan presne, jde totiz predevsim o to, kolik jste behem sve cesty nastoupal nebo vyklesal, pripadne jake bylo max prevyseni - to je hlavni ucel barometrickeho vyskomeru. Tuto informaci totiz nemuzete zjistit z GPS vysky jelikoz ta v prubehu dne kolisa casto i o desitky az stovky stovky metrů.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
rapon  |  07. 01. 2010 12:52

Mělo by být možné zobrazit vývoj tlaku kvůli předpovědi počasí. Kde to v tom Oregonovi najdu? Díky za radu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
mpistora  |  15. 12. 2009 23:58

Asi není náhoda, že ilustrační obrázek výškového profilu není ze standardního programu k turistickým navigacím - tj. Garmin - MapSource. Tam je dosti jednoduchý, zobrazuje se v dialogu a umožňuje jen zoomování a změření rozdílu dvou bodů. K zjištění souvislosti mezi trasou lze použít pouze kilometráž a symboly bodů. Není zde možno zde zobrazit názvy bodů a odlišit linie různých trasových úseků. Není možný jakýkoliv přechod na mapu. Tristní je, že přechod na mapu umožňuje firmware GPS (Vista HCx), ale v PC to nejde. Podobně je na tom i zobrazení "Celkového výstupu", které je jen ve výškoměru v GPS, ale u trasy ani stopy se nezobrazuje (jak v GPS, tak i MapSource), ani nějaký orientační odhad. Pokud mi něco uniklo, rád se nechám poučit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
S55  |  17. 12. 2009 00:30

Stejně měří výšku i cyklopočítače. Tedy dochází ke stejným chybám. Pokud máte nadmořskou výšku často projížděných míst v paměti (své), tak odchylku poznáte hned. Osobně jsem největší propad zažil při cca pětihodinové vyjížďce, kdy vlivem tlakové deprese došlo k tomu, že jsem při sjezdu zpod Křemešníku do Pelhřimova klesl o nějakých 200 metrů navíc! Tehdy tlak kolísal takovým způsobem, že po ruční korekci nadm.výšky jsem byl v cíli zase o nějakých 90 metrů výš.
Osobně se s korekcí chyb do +- 25 metrů nezabývám, zvl. pokud je výše/níže celá trasa.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zdeněk  |  17. 12. 2009 19:24

Několik let jsem využíval při horských výstupech (do 3700 m nad mořem)hodinky Casio s barometrickým výškoměrem (odchylka 5 až 200m v závislosti na změně počasí), při náročném výstupu je závěrečné zkreslení 200m vyčerpávající, neboť se domníváte, že už jste na vrcholu a pak vám chybí síly na těch závěrečných výškových 200m. V současné době používám navigaci MIO Moov 370, kde mám turistickou mapu SmartMaps, která má program na výpočet nadmořské výšky. Jelikož se dá kontrolovat nadmořská výška i podle vrstevnic vím, přesně jak jsme vysoko (cca odchylka 5m po nastavení ručníí kalibraci). Mimo výseč mapy navigace zobrazí vypočítanou nadmořskou výšku. Po mých zkušenostech věřím více GPS a barometrický tlak sleduji jen k vůli změně počasí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  18. 12. 2009 13:49

Vrstevnice jsou ten pevný bod (na linii),o který opřeme svůj výpočet. I když se také mění a původně nebyly zcela přesně stanoveny, nic lepšího nemáme. Chyby z toho jsou pro nás většinou nepodstatné.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
budulinek4  |  06. 01. 2010 12:53

Už asi 5 let používám na kole cyklocomputer CatEye s barometrickým výškoměrem a rozhodně nezaznamenávám výrazné odchylky během dne. Pokud delší dobu nejedu, tak je odchylka i 100 m, ale před každým výjezdem samozřejmě vždy nastavím správnou výšku což je záležitost na pár vteřin. Např. při výjezdu na odpoledne Praděd počítač ukazoval 1491 m, což je odchylka pouhý metr a to jsem seřizoval ráno ve Vrbně p.P. o 1000 metrů níž.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JIří Kuruc  |  06. 01. 2010 13:13

Podle čeho počítač kalibrujete? Podle mapy?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pang  |  20. 04. 2010 23:20

presne takhle se ma barometricky vyskomer pouzivat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
falcon  |  06. 01. 2010 14:16

Již 5 let používám různé navigace (převážně Garmin), bez barometrického výškoměru a když jsem byl loni na Sněžce, tak mi navigace ukazovala vypočtenou výšku 1602,3m, tedy jen o 10 cm více než je oficiální výška!!! (asi tam byl kámen). A to vše bez kalibrace před startem )
Teď vážně, jak jsem uvedl výše, je změna tlaku o 8hPasc = 100m výšky. Jsou-li ustálené povětrnostní podmínky - pak není problém. Jak se dozvíte i v té nejpopulárnější učebnici meteorologie, tak se v průběhu dne - a hlavně při změně počasí (přechodu fronty)- tlak mění, i o desítky hPasc v průběhu desítek minut, až hodin. Taktéž při přesunu na větší vzdálenosti se tlak mění. Pak je použití barometrických výškoměrů problematické a autokalibarce pomocí vypočtené výšky z něho dělá zbytečné zařízení za x-peněz navíc.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zmizik  |  21. 01. 2010 19:16

Samemu mi ani tak nejde o presnost barometrickeho vyskomera na 60csx ako o moznost predpovedat ci sa blizi burka pri prudkom poklesu tlaku. Na toto je to k nezaplateniu!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor