Hasiči v Česku mají možnost rozesílat hromadné SMS s výstrahou či varováním všem lidem v okolí určité základnové stanice (vysílače) mobilního operátora. Při útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy však policie tento systém nevyužila. Dle mluvčího Policejního prezidia Ondřeje Moravčíka by to bylo bezpředmětné – nabídku k rozeslání zpráv policie obdržela krátce poté, co byl střelec po smrti.
O způsobech varování lidí v určité oblasti prostřednictvím SMS se hovoří už několik let. Už v roce 2018 počítala evropská iniciativa s tím, že by tímto způsobem měla být veřejnost upozorňována nejen na povodně nebo velké požáry, ale též na násilné činy či teroristické útoky. Ve všech těchto případech by lidé měli dostávat varování přímo na displeje svých mobilních telefonů. Použití systému v Česku je ale zatím spíše ojedinělé.
Historie informačních SMS
Historie systému varovných SMS sahá až do roku 2005. V té době začaly tuto cestu používat některé obce a města k informování občanů. Zprávy zasílaly orgány obce obyvatelům na svém území s možností rozdělení obyvatelstva do několika kategorií podle různých kritérií.
SMS bylo možné zacílit na obyvatele určité oblasti či konkrétní ulice, případně na zvolenou skupinu (například na seniory). Tímto způsobem mohla obec varovat například před záplavou, sesuvem půdy či silným větrem. Podmínkou však byla nutná registrace ze strany příjemců do systému obce.
Systémy pro hromadné rozesílání SMS byly využívány rozličnými způsoby – kromě život ohrožujících stavů také často sloužily ke zpřístupnění běžných informací poskytovaných obcemi a městy jejich obyvatelům. V Česku tyto systémy provozuje několik firem, které nabízejí své služby samosprávám obcí, měst, ale i krajů v rámci celé republiky.
Search & Rescue SMS
V roce 2014 přišel T-Mobile se službou Search & Rescue SMS (SAR SMS). Byla určena primárně pro složky integrovaného záchranného systému k informování obyvatel konkrétního území s rizikem ohrožení života nebo zdraví. Obyvatelé mohli být informováni například o blížících se povodních, probíhajícím požáru a nutných bezpečnostních opatřeních.
Rozesílání zpráv bylo realizováno přes webovou aplikaci. Po autorizaci mohl oprávněný uživatel zadat text zprávy, místo události a velikost informované oblasti. Systém mu následně ukázal počet přihlášených mobilních telefonů v dané lokalitě a uživatel musel odeslání zprávy autorizovat podobně, jako v internetovém bankovnictví.
Systém následně automaticky rozeslal SMS s daným textem na všechny mobilní telefony přihlášené v daném regionu. Tato možnost odesílání varovných SMS dle zadané lokalizace na konkrétním území všem aktivním telefonům se postupně rozšířila na všechny hlavní mobilní operátory.
Varovné SMS teď mají pod palcem hasiči
Systém varovných SMS v České republice začal fungovat od roku 2019. Evropská komise tehdy vyhodnotila, že splňuje evropskou směrnici „Reverse 112“, která zavedení takového systému ukládala. Hlavním cílem této směrnice bylo umožnit občanům v rizikových oblastech přijímat SMS nebo upozornění na jejich mobilních telefonech v případě nouzových situací.
Od té doby jsou varovné SMS využívány v různých typech situací. Například během pandemie koronaviru byly použity k varování a informování obyvatelstva o aktuálních protipandemických opatřeních. V roce 2022 byly rozesílány při náledí a sněhové kalamitě v Moravskoslezském kraji.
Systém rozesílání varovných SMS je určen k informování všech osob s libovolným mobilním telefonem (včetně starých tlačítkových) pohybujících se na konkrétním území, určeném dosahem sítě vysílačů mobilních operátorů. Varovné zprávy jsou doručovány na všechna mobilní zařízení, která jsou přihlášena na jednu nebo více buněk mobilního operátora v dané lokalitě. Přesnost zacílení takových zpráv lze odhadnout zhruba na stovky metrů.
Kromě toho je možné rozesílat varovné SMS i lidem, kteří pobývají mimo území našeho státu, jejichž mobilní telefon je registrovaný v Česku a v daném okamžiku je přihlášen v síti některého z mobilních operátorů kdekoliv v cizině.
Varovné zprávy během pandemie
V největší míře byl systém hromadného rozesílání SMS použit v roce 2020 – v počátcích pandemie onemocnění covid-19. Od 1. do 5. března tohoto roku rozeslali mobilní operátoři na základě žádosti tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha 410 tisíc varovných zpráv určených Čechům vracejícím se do Česka.
Zpráva byla rozesílána na telefony připojující se k domácí síti a obsahovala informace, jak postupovat při návratu z rizikových oblastí. „Sdělení MZČR: Vítejte zpět v ČR. S ohledem na Váš pobyt v zahraničí Vás žádám, abyste následujících 14 dnů pravidelně kontroloval/a svůj zdravotní stav, zejména teplotu nad 38 °C a dále se řídil/a doporučeními na www.mzcr.cz. Děkuji. Ministr zdravotnictví ČR“.
Dalších 150 tisíc varovných SMS bylo tehdy rozesláno českým občanům pobývajícím v zahraničí. Po vyhlášení nouzového stavu na celém území Česka nechala vláda prostřednictvím mobilních operátorů rozeslat na všechny mobily zprávy s informacemi o uzavření všech obchodů s konkrétními výjimkami a doporučením sledovat média.
Proč SMS nevarovaly před střelcem?
Systém varování prostřednictvím SMS se dostal do centra pozornosti v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kdy útočník vybavený několika zbraněmi zabil čtrnáct lidí a následně i sám sebe. Zejména na sociálních sítích začaly padat otázky, proč policie nevyužila tyto hromadné textové zprávy k varování lidí v okolí budovy.
První důvod, proč se tak nestalo, je časová osa celé události. Policisté obdrželi informace o střelbě ve 14:59 a již v 15:20 informovali, že střelec nežije. Příliš krátká doba neumožnila efektivní využití systému varovných SMS, jelikož nebyl dostatečný čas na ověření informací a nastavení perimetru rozeslání zpráv.
Hromadné odeslání takových SMS by obnášelo další rizika. Zpráva by byla odeslána velkému množství lidí, včetně turistů a potenciálně i samotnému střelci. To by mohlo vést k následné panice, přetížení záchranných linek a dalším nepředvídaným komplikacím.
„Je nutné si uvědomit, že SMS je doručena na všechny mobilní telefony v oblasti, tedy i na telefony případných pachatelů. Ze strany příslušných velitelů hasičského záchranného sboru byly s velitelem zásahu diskutovány všechny možnosti informování a varování obyvatel, tedy včetně SMS,“ řekl na toto téma mluvčí generálního ředitelství hasičů Jiří Fröhlich.
Tato situace ukázala složitost rozhodování o použití systémů masové komunikace v krizových situacích, kde je nutné zvažovat různé faktory, jako je rychlost události, přesnost informací a možné dopady na veřejnou bezpečnost.
Limitem je rychlost rozesílání
Do budoucna se v oblasti varovných SMS chystá několik podstatných zlepšení. Zprávy dostanou jednotnou podobu – budou obsahovat jasné uvedení času, data a místa události. Toto by mělo zlepšit srozumitelnost a relevanci informací.
Když zpráva přijde, nebude jako odesílatel uvedené telefonní číslo, ale text ALARM!. Díky tomu by zprávy měly být mezinárodně srozumitelné, což je důležité s ohledem na skutečnost, že Česko navštěvuje mnoho turistů. Zprávy poslané lidem se zahraničním operátorem budou automaticky zasílány v angličtině, zatímco uživatelé s českým operátorem je obdrží v češtině.
Plánovaná vyhláška má rozšířit možnost odesílání tísňových SMS tak, aby je mohli využívat nejen hasiči, ale také policisté a horská služba. Tento krok je v současné době v procesu připomínkování mobilními operátory. Očekává se, že nová vyhláška vstoupí v platnost ještě v průběhu ledna.
Doplněno: Ředitel spolku Rescueinfo z. s. Michal Bareš nás upozornil na zajímavou tabulku z návrhu chystané vyhlášky, která určuje, v jakých případech by měly jednotlivé instituce oprávnění rozesílat hromadné varovné SMS.
Vv jakých případech by měly jednotlivé instituce oprávnění rozesílat hromadné varovné SMS
Mluvčí hasičů uvedl, že v současnosti je možné rozeslat přibližně deset tisíc SMS za tři a půl minuty, což naznačuje, že jedním z kritických aspektů celého systému je relativně nízká rychlost. Uvedené změny se zaměřují na zlepšení efektivnosti a užitečnosti systému tísňových SMS v krizových situacích, a zároveň mají minimalizovat potenciální negativní dopady, jako je šíření paniky nebo přetížení záchranných linek.