„Kde zase ten Franta je?!“ Na tuto zdánlivě řečnickou otázku bude v blízké době možno velice přesně a relativně pohotově odpovědět. Ptáte se jak? Jen a pouze díky mobilům.
„Kde zase ten Franta je?!“ Na tuto zdánlivě řečnickou otázku bude v blízké době možno velice přesně a relativně pohotově odpovědět. Ptáte se jak? Díky výdobytku moderní technologie, která je nyní téměř všude kolem nás – mobilním telefonům GSM. Pozor ale, článek je trošku „hardcore“.
Patrně každý z vás již viděl nějaký ten americký akční film, kde zpravodajská služba pronásledovala nebezpečného teroristu stovky kilometrů přes celé Spojené státy a nakonec ho úspěšně polapila a svět byl zachráněn. Při této honičce použila NSA (či jiná zpravodajská služba) nejmodernější technologie – kontrolu všech plateb pomocí platební karty, špionážní satelit, termovizi, či zjištění polohy mobilního telefonu, který nosí teroristé ve filmech zásadně zapnutý a stále z něj telefonují. Ať už se vám ale zdají tyto způsoby hledání osob možné či nemožné, tak ten poslední z nich bude brzy možný i u nás, a to i pro „normální“ uživatele (v současnosti je v ČR tato služba již dostupná pro „velké“ zákazníky).
Celulární sítě, jak bývají někdy také sítě GSM (popř. i jiné) označovány, se tak nazývají proto, že celé území, které je pokryto signálem, je rozděleno na tzv. buňky (angl. Cell). Každou buňku obstarává jeden vysílač (BTS – Base Transmitting Station), jehož poloha bývá většinou pevně dána (existují i mobilní BTS používané např. při opravách těch stabilních). Každá buňka obsahuje několik kanálů (v podstatě vysílacích frekvencí). Každý kanál je pak určen k obsluze až osmi telefonů najednou. Aby mohl vysílač obsloužit několik telefonů na stejném kanálu (frekvenci), je použito tzv. timeslotů, což zjednodušeně řečeno znamená, že BTS komunikuje s každým telefonem, který je na ni napojený, jen velmi krátkou dobu (cca 0,5 ms) a svou pozornost zaměří zase na další telefon. Tímto způsobem se v komunikaci s BTS střídají všechny telefony na daném kanálu stále dokola.
Když vezmeme v úvahu fakt, že síť ví, v které buňce se telefon nachází a na jakém kanále (frekvenci) telefon komunikuje, tak víme, že telefon se na 100 procent nachází v okruhu daném dosahem signálu vysílače. To může ovšem mimo hustou městskou zástavbu znamenat také okruh 20 km (někdy i více). Tento údaj je tedy pro přesné určení polohy nedostačující.
Dalším potřebným údajem by tedy mohla být vzdálenost mobilního telefonu od BTS. Tu lze zjistit celkem snadno. Při velmi krátkých časech, kdy se telefony střídají na jednom kanále, je již podstatné, zda signál od telefonu k BTS musí urazit 15 metrů nebo 20 kilometrů, neboť se to projeví i na době, za kterou elektromagnetické vlnění tuto vzdálenost překoná. Aby signál z 20km vzdáleného mobilního telefonu dorazil k BTS právě v tu dobu, kdy mu vysílač přidělil komunikační kanál, musí být signál z mobilního telefonu vyslán s jistým časovým předstihem, který telefon zjistí na základě tzv. Timing advance (časové prodlevy). Z hodnoty TA, kterou lze přesně zjistit pouze při aktivní komunikaci telefonu s vysílačem, pak můžeme přibližně vypočítat vzdálenost od dané BTS.
S touto informací bychom tedy byli schopni určit buňku a vzdálenost od BTS, kde se telefon právě nachází. Zbývá tedy jen přesněji určit, který bod (nebo spíše množina bodů) kružnice o daném poloměru, označuje polohu hledaného telefonu. I toho lze celkem jednoduchým způsobem dosáhnout. Aby totiž váš mobilní telefon mohl být skutečně mobilní, musí si udržovat informace také o sousedních buňkách, aby při přechodu z jedné buňky do druhé, mohl ihned pokračovat v komunikaci se sítí a vy jste mohli bez přerušení pokračovat v započatém hovoru.
Telefon má možnost si zjistit informace o frekvenci (kanálu) a intenzitě signálu až u osmi sousedních buněk. Za předpokladu, že není technicky možné, aby sousední buňky používaly stejný kanál, lze na základě znalosti čísla kanálu sousední buňky také určit její identifikační číslo. Vzhledem k tomu, že na základě intenzity signálu lze přibližně určit vzdálenost, tak pro určení polohy máme relativně přesně definovanou kružnici, která se protíná až s osmi dalšími kružnicemi. V jejich společném průsečíku se pak nachází hledaný telefon. Tato metoda určení polohy může ve městech dosáhnout přesnosti na metry a mimo hustou zástavbu na maximálně stovky metrů (hodně záleží na počtu známých sousedních buněk).
Aby operátor mohl zjistit vaši polohu přesně, potřebuje tedy informace obsažené ve vašem telefonu (hodnotu TA a informace o vedlejších buňkách). Tyto informace mu může poskytovat speciální aplikace nahraná na vaší kartě SIM, která pomocí SMS zašle operátorovi požadované informace, na jejichž základě určí vaši polohu.
Komerční využití lokalizace telefonů může být užitečné u velkých podniků, zejména pak v osobní či nákladní autodopravě. Právě pro takovou cílovou skupinu má společnost EuroTel tuto službu, kterou předvedla již na loňském Invexu. Se stejnou službou přichází také síť Paegas pod názvem GSM lokátor. Ceny za její využití zatím nejsou zcela známy, ale dle neoficiálních informací by se měly pohybovat v řádu desítek až stovek tisíc korun.