Kolik BTS bylo během záplav vyřazeno z provozu a jak to ovlivnilo celkové pokrytí signálem sítě Eurotelu?
Byly to jednotky až desítky základnových stanic podle hustoty dané oblasti. Naštěstí jejich výpadek provoz sítě příliš neovlivnil, protože tyto stanice byly umístěny v hustě obydlených městských oblastech, zejména v Praze. Tam máme celkem šest set základnových stanic, takže několik desítek v procentuálním vyjádření není mnoho. Důvodem výpadku stanic byly z převážné většiny přerušené dodávky elektrického proudu, některé stanice byly také zatopeny (např. na Českobudějovicku, Zbraslavsku a Děčínsku).
Kromě toho zůstalo zejména v evakuovaných oblastech pokrytí na stejné úrovní díky několika klíčovým základnovým stanicím, které běžely na dieselové nebo benzínové generátory. V Praze jsme jich měli v provozu necelých čtyřicet. Venkovní pokrytí se tak prakticky vůbec nezměnilo, zhoršilo se jen uvnitř budov. Naštěstí v evakuovaných částech města nebyli lidé, takže to nevadilo. Pokrytí jsme ale museli i zde udržovat kvůli Integrovanému záchrannému systému, který používali vojáci, policisté,hasiči a státní správa.

Máte nějaký plán, podle něhož jste ke stanicím dopravovali generátory?
Máme celkem čtyři kategorie základnových stanic dle důležitosti. U méně důležitých stanic jsou záložní baterie na jen několik hodin, u nejdůležitějších na deset až dvacet. Pokud víme, že za dvacet hodin budeme bez proudu, máme čas určit, které základnové stanice poběží na generátory a které ještě vydrží na baterie. Nejdůležitější jsou pro nás stanice, které mají nejvíce hovorových kanálů a které pokrývají důležité oblasti.
Jak jste rozváželi generátory?
Zpočátku pomocí osobních aut, později za použití helikoptér. Naštěstí jsme většinu stihli rozvést za sucha, ještě před velkou vodou. Bohužel rozsah povodní byl větší, než jsme čekali, proto jsme museli některé generátory dopravovat nákladními auty s vysokou brodivostí, helikoptérou nebo lodí. Do okrajové části Karlína a Libně jsme dopravovali asi čtyři generátory vrtulníkem.
Problém je také v tom, že generátor někdy musíte dostat na střechu budovy. Většina přenosných generátorů váží zhruba sto kilogramů, když tyto došly, používali jsme větší, které vážily 250 kilogramů. A když máte v přízemí domu vodu, nemáte jinou šanci, než jej na střechu dostat pomocí vrtulníku. Dostat se do domu např. oknem soukromého bytu nemůžeme.
Tímto bych chtěl poděkovat vojákům, policii a hasičům, kteří nám maximálně vycházeli vstříc a kteří nám pomáhali generátory na místo dopravovat. Ti totiž věděli, že ke vzájemné komunikaci potřebují pomocí Integrovaného záchranného systému funkční síť a bez generátorů by mobily byly hluché.
Kolik generátorů jste museli rozmístit?
Celkem bylo nasazeno ve stejnou dobu necelých sedmdesát generátorů po celé České republice, nejvíce v Praze.

Jakým způsobem byly generátory zásobovány palivem?
Zpočátku jsme samozřejmě používali rozvoz osobními a nákladními auty, později nastoupily lodě a nakonec i vrtulníky. Do vrtulníku se naložilo potřebné množství kanystrů s benzínem, deset dvacet tašek s jídlem, vodou a cigaretami a takto vybaveni jsme přiletěli nad základnovou stanici, zhruba pět metrů nad střechou domu. Jeden člověk slanil dolů, poté se mu spustil kanystr, jídlo a pití, to předal člověku, který daný generátor „hlídal“, poté jsme ho vytáhli zpět do vrtulníku a letěli jsme dál. Během hodiny jsme takto obsloužili asi osm stanic.
To znamená, že u každého generátoru musel vždy někdo být?
V devadesáti devíti procentech ano. Kdyby generátor náhodou vypadl nebo měl poruchu, může ho opravit či nahodit. Generátory jsme schopni dálkově monitorovat stejně jako naši síť, ale v případě výpadku bychom nevěděli, co se přesně děje, proč generátor přestal fungovat. Ideální řešení tedy bylo přímo ke generátoru dopravit technika, který může navíc v případě neřešitelného problému kontaktovat ústředí, a to může dopravit náhradní generátor.

Může generátor dobít vybitou záložní baterii?
Pokud je dostatečně silný, pak ano. Většinou to trvá zhruba dvě hodiny, poté je baterie dobita a může napájet stanici v případě, že bude mít generátor poruchu nebo dojde palivo.
Jak dlouho vydrží generátor napájet stanici?
Záleží na typu, je to zhruba od deseti do dvaceti hodin.
Jaké palivo používají generátory?
Většinu typů pohání benzín, méně pak nafta. Od armády jsem dokonce měli půjčeno třináct generátorů ze státních rezerv, to byly právě ty 250kilogramové, které běžely na benzín s olejem - šlo o starší dvoutakty. Nikdy jsme totiž nezažili, aby na tak hustě obydleném území bylo potřeba najednou tolik generátorů, proto se stahovaly generátory z celé republiky. U klíčových součástí sítě jako jsou ústředny máme samozřejmě pevné generátory, k běžným základnovým stanicím pak dopravujeme v případě potřeby mobilní generátory. Bohužel nikdo nepředpokládal, že nastanou tak velké výpadky proudu jako v tomto případě.

Kolik bylo v Praze rozmístěno mobilních BTS?
Byly rozmístěny tři klíčové mobilní stanice, celkem jich pak bylo osm; jedna byla později bohužel zaplavena. První klíčovou stanici jsme umístili ve Zbraslavi u soutoku Vltavy a Berounky, druhá byla umístěna na Letné, odkud měla pod palcem celé Staré město a třetí byla na Žižkově, a ta směřovala na Holešovice.
Jak vypadá síť Eurotelu nyní?
Situace se stále více stabilizuje, základnové stanice začínají nabíhat na standardní proud, ale stále je několik vysílačů bez proudu v evakuovaných oblastech. Základní rozdíl oproti minulému týdnu je, že nemáme žádné kapacitní problémy. V minulém týdnu jsme dvakrát až třikrát navýšili kapacitu sítě v ohrožených oblastech, takže nyní tam máme velkou rezervu.

Kolik mobilů integrovaného záchranného systému bylo během povodní použito a kolik záchranáři provolali?
Z celkových deset a půl tisíce záchranářů IZS používalo v okolí záplav mobily tohot systému šest tisíc. Kolem dvou set až tří set mobilů jsme rozdali navíc. Od 12. srpna do dneška bylo těmito šesti tisíci záchranáři provoláno celkem půl milionu minut, které byly zdarma.
Kolik zaměstnanců Eurotelu pracovalo na zajištění chodu sítě během povodní?
Byly to zhruba tři stovky, přičemž pomáhali i ti, kteří se dobrovolně vrátili z dovolené nebo ti, kteří v Eurotel mají na starost zcela něco jiného než chod sítě. Zkrátka ten kdo mohl, pomáhal.

Jaké informace vysílal Eurotel pomocí Cell Broadcastu a SMS zákazníkům?
Ve čtvrtek přišla nabídka od magistrátu Prahy všem operátorům, zda mají zájem posílat SMS o povodňových linkách zákazníkům; všichni operátoři souhlasili. Jen my sami jsme ve čtvrtek poslali tři sta třicet tisíc textovek v Praze. Stejnou službu jsme nabídli pak ostatním městům, některá toho využila, jiná ne. Některá města chtěla tuto službu využít k charitativním sbírkám, ale toto jsme odmítli, protože jich bylo hodně a nechtěli jsme uživatele spamovat. Další textovky, které jsme posílali v Praze, se týkaly zejména dopravy či informací o evakuovaných oblastech. Pomocí Cell Broadcastu jsme pak vysílali pouze čísla na tísňové linky, protože velikost CB zprávy je omezena.
Jakým způsobem jste lokalizovali zákazníky, kteří se pohybují v záplavových oblastech?
Lokaci zákazníků jsme zjistili podle toho, kde se naposledy přihlásili do sítě; zpracovat tuto databázi trvalo zhruba šest hodin. Existuje i rychlejší způsob podle posledních hovorů, zde jsme ale omezeni telekomunikačním zákonem a tento údaj nemůžeme využít ani v této krizové situaci.
Kolik tyto povodňové akce Eurotel nakonec stály?
Náklady Eurotelu na zajištění chodu sítě činily zhruba 50 milionů korun; ty se ale vykompenzovaly zvýšeným provozem naší sítě.