To, že jsme jedním z „neutextovanějších“ národů Evropy nám již zřejmě nikdo neodpáře. Udržíme tradici a budeme i národem „nejuememeskovanějším“?
Textová zpráva – samozřejmost dnešní doby. Dnes se jen zasmějeme časům vzdáleným deset let, kdy světlo světa spatřila první textová zpráva: „Merry Christmas“ zaslal svým kolegům v Anglii v síti Vodafone jistý Neil Papworth. Psal se rok 1992 a jen málo kdo věřil a doufal v budoucnost textové zprávy – několika málo znacích na displeji mobilního telefonu. Za deset let se z krátkých textových zpráv stal celosvětový fenomén. Je to málo, nebo moc? Odpověď nechám na každém z vás. Jedno je však jisté. Český národ datluje o sto šest. Bude o sto šest i fotit a ememeskovat?
Miliarda sem, miliarda tam…
Díky výzkumu World Cellular Data Metrics se můžeme protlouct řadou zajímavých čísel: Ze sítě Eurotelu prošlo za prvních devět měsíců tohoto roku 1,472 miliard textových zpráv, což je zhruba 47 textovek na jednoho uživatele za měsíc. K stejnému období roku 2001 jde o padesáti procentní nárůst. Více než stoprocentní nárůst byl však zaznamenán již mezi lety 2000 a 2001. Stoprocentní nárůst zaznamenal v roce 2001 i Radiomobil. Zatímco v roce 2000 bylo z jeho sítě zasláno zhruba 450 milionů textových zpráv (29 SMS na uživatele za měsíc), v roce 2001 se toto číslo vyšplhalo k jedné miliardě (34 SMS na uživatele za měsíc). Tato čísla nás staví do role nejutextovanějších států Evropy.
A co MMS?
Jak vidíte, na textové zprávy jsme si zvykli více než rychle. Jak dlouho si však budeme zvykat na MMS? Kdypak si zvykneme, že textovka už není jen a pouze textovka? A ostřeji – za jak dlouho si zvykneme na všudypřítomné digitální foťáky v rukou náruživých ememeskářů? O multimediálních textových zprávách se na internetu i v tisku napsala kila textu a prodiskutovalo se ještě víc. Čtenář těchto diskusí však nabude dojmu, že jsou multimediální zprávy předem odsouzené k zániku díky vysoké ceně a nedostupným mobilním telefonům. To je – bohužel – v současné době pravda. Ve svém skutečném (nikoli internetovém) okolí se však setkávám se skutečným zájmem o obrázkové zprávy. Lidičky se ptají, co to jsou ty MMS a když je jim vysvětleno, o co jde, aniž by byla zmíněna cena, každý řekne: „…žjůva – to má něco do sebe!“ MMS tedy není slepá cesta bez významu! Vyžádá si jen čas.
Odbočím. V mých myšlenkových toulkách budoucností mne napadla humorná scéna. Jistě jste už někdy spatřili v nějakém supermarketu paní čí pána s mobilem u ucha říkajíc: „kupuju nějaké rohlíky, zásyp na prdýlku malému, ananas…“. Někdy v budoucnu budou košíky, na které přiděláme své mobily, a díky real-time přenosu videa budeme navigováni svými protějšky co a kde koupit. Jak já se těším!
Em nahradí es!
Osobně se těším na dobu, kdy bude SMS považována za komunikační prostředek středověku a vzduchem budou svištět miliony, ne – miliardy fotografií a zvukových záznamů. Za jak dlouho to bude, to vám bohužel nepovím. Jednou však určitě. A věřím, že si i potom udržíme pověst jednoho z nejuememeskovanějšího státu.