Je třeba ovšem znát také životnost a účel takového díla. Pokud by to mělo jít do celostátní billboardové kampaně trvající půl roku a oslovující miliony lidí, tak určitě má smysl využívat co nejdražší techniku, co nejdražší postprodukci, aby výsledek byl co možná nejkvalitnější.Ovšem jestliže je životnost díla pár desítek hodin na sociálních sítích, tak je neefektivní nějak hrotit kvalitu a myslím, že bohatě stačí "bokeh" udělaný mobilem (nebo hardwarově jen za pomocí "levného" iPhone X ve srovnání s profi-technikou).K tomuto se přiklání i veřejnoprávní média. Například ČT používá některé reportáže natáčené jen iPhony, protože pro 30 sekundový prostřih do Zpráv to bohatě stačí.Nebo Český rozhlas zase při vytváření podcastů z vysílání jen udělá nejnutnější prostřihy, většinou tam není ani propracovaný úvod, závěr a hází to ven k distribuci ke stažení.Naopak pokud se natáčí film, tak tam se používá zcela jiná technika a rozsáhlá postprodukce. Stejně tak pokud se místo podcastu dělá audiokniha, tak tam nenajdeme žádné "chyby" obsahu jako hlášky "musím si posunout mikrofon...", části jsou audiově oddělené, jsou tam přidané efekty, střihy nejsou do ostrého kontrastu atd.Zkrátka krátkodobý obsah, což je především ten na sociálních sítích, je spíš orientovaný na sdělení a technická kvalita se zase až tak neřeší. Dlouhodobý obsah - jako filmy, knihy, audioknihy, hudební alba atd. mají i vysokou technickou kvalitu.Takže taková technika má smysl, ale ne na Instagram