Možná jste pod vánočním stromečkem drone a už se těšíte, jak si zalétáte a něco hezkého natočíte. Pokud jste si přečetli naše základní letecká pravidla i pro naprosté zelenáče, mohlo by se zdát, že s malým a čistě rekreačním dronem můžete létat téměř kdekoliv, jenže ve 3. kapitole našeho souhrnu jsme jasně napsali, že v dané lokalitě mohou platit další místní omezení, která si musíte nastudovat svépomocí.
Můžete mít problém v národním parku, CHKO i u kdejaké skalky za chalupou
Široká veřejnost už nejspíše ví, že drony bez patřičného povolení na svém území velmi neradi vidí třeba správci národních parků. Není divu. Létat třeba jen s maličkou kvadrokoptérou na vrcholu Sněžky a fotit skupinová selfies, není úplně nejlepší nápad. Nejen že rušíte tamní faunu, ale nejspíše hlukem otrávíte i ostatní turisty.
Bez svolení ochránců přírody nesmíte vzlétnout a přistát nejen v národních parcích, ale i v CHKO, přírodních rezervacích i v blízkosti přírodních památek.
Jenže tím omezení létání v přírodě nekončí. Ve skutečnosti byste totiž mohli mít problém v jakémkoliv ZCHÚ – zvláště chráněném území. Do této kategorie spadají nejen NP (národní park), ale také rozlehlé CHKO (chráněná krajinná oblast), NPR (národní přírodní rezervace), PR (přírodní rezervace), NPP (národní přírodní památka) a konečně i nejmenší lokality PP (přírodní památka).
Na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky se tedy zpravidla dočtete, že i s malým rekreačním dronem nesmíte v těchto oblastech bez patřičného oprávnění vzlétnout a zároveň přistát. Vlétnout z vnější oblasti a pak se zase vrátit, ale paradoxně můžete.
Ochránci tento zákaz obhajují § 14 odst. 5 písm. b) prováděcí vyhlášky č. 108/1997 Sb. k zákonu č. 49/1997 Sb. o civilním letectví:
§ 14 odst. 5 písm. b) prováděcí vyhlášky č. 108/1997 Sb.
(5) Ke vzletům a přistáním lze využít pouze ploch,
a) které jsou mimo obytné území obce,
b) které jsou mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky nedal souhlas příslušný úřad ochrany přírody)
V roce 1997 sice žádné relativně neškodné rekreační drony s hmotností několika set gramů neexistovaly, agentura v tom však nečiní rozdíl a na webu jednotlivých CHKO jasně zdůrazňuje, že daný paragraf nevztahuje pouze na komerční profesionální letouny, ale i na ty čistě amatérské určené k rekreačním účelům:
Soutěžní, sportovní a rekreační účely, vzletová hmotnost do 20 kg:
Jedná se o model letadla (podle Doplňku X) a proto obecně pro provoz ani pro létání ve ZCHÚ není nutné žádné povolení Úřadu pro civilní letectví („ÚCL“), ale v souladu s § 14 odst. 5 písm. b) Vyhlášky je nutný souhlas příslušného orgánu ochrany přírody ke vzletům a přistáním.
Důvodem zákazu je zpravidla vysoký hluk rotorů, který ruší ptactvo a další obyvatele těchto vymezených území. Výrobci dražších letounů střední a vyšší třídy se sice u nových modelů snaží zapracovat na tišším provozu, hluk je však stále vysoký a obavy ochránců tak mohou být často na místě.
Mnohé ovládací aplikace dronů zobrazují v mapě zakázané oblasti, ty se ale povětšinou omezují jen na plochy mezinárodních letišť. Jakmile se amatérský letec objeví v přírodě, velmi snadno poruší předpisy jako na posledním snímku.
Suma sumárum, míst, odkud může rekreační letec jen tak a zcela legálně vzlétnout, se třeba zrovna na chalupách v přírodě mnohdy limitně blíží nule.
