Komentář Michala Čupy: Pokusy státu investovat do digitální konektivity jsou tristní

Čeští politici začali naplno věřit fikci, že 5G aukce přinese vstup čtvrtého operátora a ten zajistí lepší ceny služeb pro nás všechny. Jako pohádka pro lidi je to dobré. Z ekonomického pohledu je však 5G aukce především soutěží na globálních finančních trzích o to, kdo je ochoten v Česku investovat desítky miliard korun do 5G. Proč tedy nikde nevidíme frontu natěšených zahraničních investorů, kteří se chtějí účastnit pohádkových výnosů v českých mobilních sítích?

V podstatě všichni se dnes shodují, že chytré investice, digitalizace a vzdělávání jsou tou správnou cestou, jak nejlépe restartovat hospodářství a zajistit udržitelnou konkurenceschopnost české ekonomiky. Sítě 5G umožní rozvoj automatizace a robotizace průmyslu a posunou nás k ekonomice založené na přidané hodnotě. Toliko teorie a přání. Reálně se však Česká republika ve srovnání s Evropou digitálně propadá.  

Paradoxně, v cenových srovnáních v rámci EU za mobilní data jsme byli před lety na chvostu Evropy a dnes se pomalu dostáváme k evropskému průměru. V žebříčku evropského indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) se však propadáme dlouhodobě. Naše zaostávání se přes sliby politiků a snahu regulátora stále prohlubuje. Ještě v rámci DESI 2015 byla ČR hodnocena Evropskou komisí jako průměrná země na 14. místě. Pouhých několik let stačilo, aby se ČR propadla ke konci žebříčku. V roce 2020 jsme na 24. místě.

Dříve bylo naší ambicí dohnat vyspělé západní země. Reálně nás za posledních pět let předhonily Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, Polsko či Itálie. Ambiciózní slogan vlády „Czech Republic: The Country For The Future“ začíná ošklivě připomínat nechvalně proslulý slogan z minulosti o „zemi, kde zítra již znamená včera“. Rumunsko se podobným sloganem pochlubit nemůže, zato se z posledního místa v roce 2015 dostalo na místo jedenácté.

Důvod zaostávání je zjevný. Nedostatečnost širokopásmových sítí způsobuje zejména chronické podinvestování. A jsme zpátky u úvodní otázky – proč zde nestojí fronta zahraničních investorů, kteří chtějí v ČR investovat do telekomunikací? V srpnových otázkách Václava Moravce nám pánové Dzurilla a Jiránek řekli, že operátoři si odvádějí do zahraničí vysoké dividendy. Možná je to jeden z důvodů, nízkého investičního apetitu směrem k českému trhu. Když k tomu přidáte nekompetentní regulaci a časté zásahy do telekomunikační legislativy, jako potenciální investor to čtete jako zvýšené riziko, a vyšší cenu peněz. Raději investujete jinam nebo jinde. Investovat v Česku není povinné. 

Zmatená aukce

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) na třetí pokus odstartoval aukci, která rozdělí rádiové kmitočty pro rychlé mobilní sítě 5G v pásmech 700 MHz a 3400 až 3600 MHz. Neexistuje názornější ukázka disfunkce české regulace, než je chaos okolo právě zahájené aukce na kmitočty pro 5G. Během prvního pololetí zpracoval regulátor tři různé verze podmínek aukce. To samo o sobě dokládá, že regulátor ani sám neví, co vlastně chce, nebo je ve vleku různých tlaků. Nejspíše vše dohromady.

Bezprecedentním způsobem byla zastavena veřejná konzultace podmínek aukce, kterou přikazuje zákon o elektronických komunikací. Připomínky trhu regulátor hodil do koše a publikoval rovnou třetí verzi podmínek. V dubnu vážné znepokojení nad podmínkami aukce vyjádřil i generální ředitel Evropské komise pro komunikační sítě Roberto Viola. Ve svém dopise mimo jiné uvádí, že Komise je výrazně znepokojena návrhem regulátora na podmínky národního roamingu založeného na nákladové orientaci. Hana Továrková, novopečená šéfka ČTÚ se s vážným varováním Evropské komise vypořádala po svém, DeníkuN řekla: „je velice jednoduché ztratit kontext, pokud máte na starosti celou Evropu. Je to proto potřeba vidět v širším kontextu a uvědomovat si, jakým způsobem funguje spektrum v Čechách.“

Jestliže se chcete účastnit aukce coby silný telko hráč, nebudete tato slova regulátora číst jako český občan, kterému by mohla imponovat silácká snaha se před názorem Evropy nesklonit. Daleko více budete tato slova posuzovat v kontextu: Je pro můj vstup na český trh tamní regulace dlouhodobě předvídatelná a transparentní?

Evropa konsoliduje, Česko fragmentuje

Aukce má přilákat dalšího či další provozovatele. Vláda i regulátor přitom vychází z ničím nepodložené hypotézy, že další operátor zázračně vyřeší všechny problémy trhu. Ostatně nic nového. Z této chybné premisy vycházely již aukce v roce 2013 a 2016. Regulátor je pravděpodobně pevně odhodlán zopakovat tuto chybu i potřetí, místo aby na deformovaném trhu ustavil férovou soutěž.  

Exkurze po evropských mobilních trzích ukazuje, že polovina evropských trhů je obsluhována trojicí operátorů, stejně jako je tomu dnes u nás. Pokud na těchto trzích konkurence funguje a u nás ne, pak problém není v počtu provozovatelů, ale v nesprávné regulaci. Na některých trzích EU došlo konsolidací k poklesu počtu provozovatelů. Dobrým příkladem je Rakousko. Počet provozovatelů se tam snížil nejprve z pěti na čtyři a následně na tři. Ceny služeb na rakouském trhu se přitom snížily na úroveň, kterou můžeme jen závidět. Zatímco trend v Evropě směřuje ke konsolidaci, Česko usiluje o fragmentaci. 

Za připomenutí stojí i příklad Velké Británie. V květnu 2016 Evropská komise zablokovala spojení O2 a Three UK, neboť by to snížilo počet operátorů v Británii na tři. Vicepresidentka Evropské komise pro konkurenci Margrete Vestager v květnu 2016 argumentovala, že konsolidace by omezila možnost volby, zvýšila ceny pro zákazníky a bránila inovacím. Stopka pro Británii zastavila konsolidaci ve Španělsku a na některých dalších trzích EU. Letos v květnu rozhodnutí Evropské komise zrušil Soudní dvůr Evropské unie. Shledal, že Komise neopřela své rozhodnutí ani odkazem na empirickou zkušenost ani finančním modelem. Soud dospěl k závěru, že spojením provozovatelů dojde ke snížení nákladů a zvýšení efektivnosti. To ve svých důsledcích dovolí poskytovat kvalitnější služby a úspor využít pro investice na budování 5G.

Co nejde silou půjde větší silou

Mobilní infrastruktura je prakticky jedinou infrastrukturou, která je v ČR od samého počátku zajištěna soukromými investicemi. A dnes zřejmě také jedinou infrastrukturou, která je na soudobé úrovni. Není určitě nutno připomínat D1, stav silniční sítě, stav železnic ani růst cen za vodu, elektřinu atd.

Pokusy státu investovat do digitální konektivity jsou tristní. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo program rozvoje širokopásmových sítí v objemu 14 miliard korun. Program EU byl schválen v roce 2015, ale Česko do něj naskočilo první Výzvou až v roce 2017. Od té doby se pokrytí domácností rychlým internetem zlepšilo. Ze zprávy NKÚ z června 2020 však vyplývá, že ke zlepšení došlo výlučně díky soukromým investicím. MPO ze 14 miliard korun na rozvoj internetu nevyplatilo podle NKÚ na původní účel nic, neboť program byl špatně připraven a špatně nastaven. Polovina prostředků byla nakonec přesunuta jinam, např. na budování cyklostezek. Přinejmenším v telekomunikacích stát schopnost investovat do inovací rozhodně neprokázal.

Vládě, která s oblibou populisticky kritizuje provozovatele, že si odvádějí zisky jinam by měli investoři konečně vysvětlit, že to jsou právě oni a ne stát, kteří do telekomunikací investují. A pokud své zisky odvádějí jinam, pak proto a jedině proto, že podmínky k investicím v Česku jsou horší než jinde. A pokud přesto investují zde, pak si vyšší riziko přenesou na zákazníka. Vysoké ceny za mobilní data jsou produktem defektní regulace, pokrouceného podnikatelského prostředí v telekomunikacích a podnikatelského sentimentu vůbec. Stát řízený jako firma by měl této jednoduché investiční logice rozumět.

Mimochodem, jen za kmitočtová pásma 5G zaplatí provozovatelé v nadcházející aukci možná až 10 miliard Kč, další desítky miliard vloží do rozvoje sítí a za držené kmitočty platí každý rok stovky milionů. Pro miliardové investice s dlouhým horizontem návratnosti je nutno investorům nabídnout předvídatelnou návratnost investic a snížit rizika. Toho se dosahuje férovou, transparentní a předvídatelnou regulací.

Stávající vývoj bohužel ukazuje, že problémy trhu vzniklé defektní regulací řeší regulátor dalšími, pokud možno ještě nesmyslnějšími rozhodnutími. Silový přístup a absence dialogu však situaci na trhu významně komplikuje. Když na aukci nestojí fronta nových zahraničních zájemců pak státu nezbylo než mobilizovat do soutěže polostátní moloch ČEZ. Přitom ještě vloni jsme od vlády slýchali o významných operátorech v čele s AT&T, kteří o aukci mají velký zájem.

Oprostit regulaci od politiky

Telekomunikace si zaslouží restart. Klíčové pro naši telekomunikační budoucnost je v prvé řadě uklidit nepořádek v regulaci, povzbudit apetit investorů a zaostávání zastavit. Řádně fungující regulátor to zajistí rozhodně efektivněji než ČEZ nebo marginální provozovatelé, kteří se svezou prostřednictvím podivně definovaného národního roamingu na investicích velké trojky.

V opačném případě nám hrozí, že velcí operátoři si sice v aukci pořídí své kmitočty, ale investice do inovativních služeb 5G omezí na absolutní minimum. Nebudují přeci svoji infrastrukturu pro černé pasažéry podporované regulátorem. Na rozdíl od státu totiž musí řídit své firmy jako řádní hospodáři.

Všichni účastníci trhu od zákazníků po provozovatele uvítají, pokud regulátor bude dělat to, co má. Tedy zajistí férovou konkurenci na trhu a adekvátní podmínky pro investory. Bylo by rozhodně žádoucí vyhnout se případnému řízení Evropské komise kvůli neschválené veřejné podpoře nebo nesplnění povinností vyžadovaných unijním právem.

Všichni chceme dostupné služby, investice do rozvoje sítí a inovativních služeb, které posunou naše hospodářství dopředu. Úkolem nezávislého regulátora je to zajistit, nikoli hrát politické hry.

Sítě 5G

5G je zkratka pro bezdrátové sítě páté generace. Mají kratší odezvu, vyšší přenosové rychlosti, kapacitu a variabilitu. Jsou vyvíjené tak, aby zvládaly širokopásmové připojení miliónů lidí a strojů v metropolích, energeticky nenáročné senzory, které s jedinou baterií vydrží roky, a cokoliv mezi tím.

Ve světě začalo hromadné spouštění 5G sítí v roce 2019, start 5G v Česku byl opožděný. Nejvýznamnějšími vývojáři 5G technologií a výrobci síťových komponent jsou Huawei, Nokia, Ericsson a Samsung.

Diskuze (11) Další článek: Realme chtělo pruhované mobily. Nakonec je ale nevyrobilo

Témata článku: Sítě 5G, Evropská komise, Politika, Aukce, ČTÚ, Evropská unie, Polsko, Hospodaření a finance, Telekomunikace, Slovensko, Regulace, ČEZ, Investice, Hana Továrková, Velká Británie, Komise, DESI, Rakousko, Maďarsko, Internet, Rumunsko, Čechy, Orient, Operátor, Czech republic


Určitě si přečtěte