Lenovo Moto Z: netuctová modelka Twiggy [recenze]

1. Design

Anorektik bez jacku. Na designu si dal výrobce záležet. Na první pohled zaujme extra tenká konstrukce. Moto Z je jednoznačně nejtenčí z letošních top modelů a k rekordu nemá daleko ani při srovnání s globálně nejštíhlejšími telefony. Přitom se nemusíme bát nechtěného ohnutí. Tělo je vyrobeno z pevného kovu a tovární zpracování je precizní. Záda mají tendenci se trochu umazávat, vystouplá čočka fotoaparátu je naopak proti šmouhám odolnější.

Držení v ruce je kvůli nízké tloušťce zprvu sice trochu nepřirozené, ale člověk si velmi rychle zvykne. Každý tlustší smartphone vám následně v ruce přijde jako neohrabaná cihla. Jen okraje mohly být trošku více zaoblené. Celkový estetický dojem kazí pouze výrazně vystupující čočka fotoaparátu a mnoho (celkem 16) zlatých pinů ve spodní části zadní strany. Právě přes tento magnetický konektor se ke smartphonu připevňují rozšiřující moduly.

Magnetický piny na zádech na eleganci zrovna nepřidají, jen díky nim ale můžeme na telefon připevňovat rozšiřující kryty

Jednotlivé moduly se pouze přiloží k zadní části, o zbytek se postará magnet. Žádné další uchycení není třeba. Výhodou je, že kryty drží pevně a pro dosažení plné funkčnosti není potřeba zařízení restartovat ani párovat. Moto Z podporuje stejné příslušenství jako levnější sestřička Moto Z Play, protože kromě tloušťky, která při použití modulů nehraje roli, mají stejnou velikost těla. Dostupný je reproduktor, náhradní baterie, různobarevné kryty, projektor a fotografický modul. Přečtěte si samostatnou recenzi Moto Mods a Moto Z Play.

Z profilu tenkého pouze 5,2 mm vystupuje čočka fotoaparátu

Kontroverzní na výbavě Moto Z je chybějící 3,5mm audio konektor, někdy nazývaný jako jack. Zatímco u iPhonu 7 schází spíše ze strategických důvodů, u Moto Z se jednoduše do extrémně tenkého těla nevešel. Náhradou je univerzální systémový USB-C konektor, k němuž je v balení připravena i redukce na 3,5mm jack. Smartphone tak znemožnil pouze současné dobíjení a poslech do sluchátek. Alternativou je buď použití bezdrátových sluchátek nebo Moto Modu Incipio, sloužícího jako powerbanka.

2. Displej

Sázka na AMOLED se vyplatila. Displej se směle může zařadit mezi to nejlepší, co současný svět mobilů nabízí. Úhlopříčka s délkou 5,5 palce patří k těm větším, Moto Z zkrátka není kompaktní smartphone. Výrobce použil 2K rozlišení s maticí 1 440 × 2 560 obrazových bodů. Takové rozlišení se už pomalu stalo standardem v nejvyšší třídě a zároveň podle našeho názoru představuje akceptovatelné minimum pro použití smartphonu s VR brýlemi. Ty paradoxně samo Lenovo zatím nenabízí.

Mnohem důležitější je, že Lenovo alespoň v nejvyšší třídě opustilo překonanou IPS technologii a vsadilo na AMOLED panel. Jeho zobrazení je špičkové po všech stránkách. Má výborné pozorovací úhly a krásně vykresluje černou. Podání barev sice není tak zářivé jako u některých smartphonů Samsungu, ale mnohým může umírněná sytost vyhovovat lépe. Dokázali bychom si představit o něco vyšší maximální jas, ale jinak výhrady k panelu nemáme.

Gamut barevného spektra – bílý trojúhelník přesahuje plochu normovaného spektra (černý trojúhelník). Přesah je poměrně rovnoměrný s největší odchylkou u červené barvy. Zkreslení je jen mírné. Displej podává živější, ale nikoli nepřirozené barvy.

Na vypnutém displeji si můžete nechat zobrazit hodiny nebo různá upozornění, v rámci šetření baterie ale nesvítí stále. Rozzáří se, až když nad ním přejdete rukou. Povrch displeje je chráněn odolným sklem Gorilla Glass čtvrté generace. Samotný povrch poměrně dobře odolává nečistotám a otiskům, přitom prsty při ovládání dobře kloužou.

3. Hardware

Žádné kompromisy. Lenovo použilo jeden z nejvýkonnějších současných procesorů Snapdragon 820, přidalo 4 GB operační paměti a 32 GB vnitřního úložiště – tedy parametry, které by měl mít každý poctivý vlajkový smartphone. Komu by bylo uživatelské paměti málo, může sáhnout po microSD kartě, ale na úkor funkce dualSIM. Slot pro karty je totiž v duchu současných zvyklostí hybridní. Celkově je výkonu na rozdávání a plynulost se nejlépe projeví na čistém Androidu, o kterém ještě bude řeč.

Magnetické piny jsou doménou zad zařízení, stejně jako vystouplá čočka fotoaparátu

Pod displejem se nachází výborně fungující snímač otisků prstu. Co na tom, že vás bude pořád svádět mačkat ho jako domovské tlačítko, i když tuto funkci nemá. Jako čtečka funguje perfektně a ve většině případů napoprvé. Okolní prostor ale inženýři opravdu mohli využít pro umístění systémových tlačítek – místa je zde dost.

Čtečka otisků svým provedením láká k mačkání jakožto domovského tlačítka, tuto funkci ale nemá

Další pihou na dokonalosti hardwarové výbavy je hlasitý reproduktor ne úplně špičkové kvality. Maximální hlasitost je sice vysoká, ale kvalitativně jde spíš o průměr. Zejména když si pustíte záznam hlasu, například nahraný telefonický rozhovor, je zvuk nepřirozený a místy až těžko srozumitelný. V nejvyšší třídě by měly být samozřejmostí stereo reproduktory, ale Lenovo zde opět limitovala tloušťka zařízení.

Na vyjmutí hybridního slotu je třeba špendlík

Samostatnou zmínku si tentokrát zaslouží i mikrofony pro hovor. Na spodní bradě najdeme rovnou dva. Bohužel jsou až příliš směrové a pokud při hovoru telefon trochu skloníte, druhá strana si hned začíná stěžovat na horší srozumitelnost. Při telefonování je tak potřeba myslet na to, jak máte telefon nasměrovaný, což může být občas trochu na obtíž.

Výsledek měření z benchmarku AnTuTu odpovídá použitému procesoru

Extrémně tenká konstrukce si kromě chybějícího konektoru sluchátek vybrala i další daň – zahřívání při zátěži. Zejména při výpočetně a graficky náročných operacích, jako jsou instalace větších aplikací nebo hraní náročných her, se ve spodní části, v okolí magnetického konektoru pro moduly, projevuje zahřívání. Teplo naštěstí není tak vysoké, aby bránilo používání smartphonu.

Lenovo do svého top smartphonu integrovalo menší baterii s kapacitou pouze 2 600 mAh. To je zásadně méně než nabízejí konkurenti, např. Samsung Galaxy S7 Edge má 3 600 mAh. Přesto nemáme na výdrž Moto Z kritiku. I když jsme telefon využívali velmi intenzivně, vydržel celý den. Nebylo přitom třeba aktivovat žádný speciální úsporný režim ani vypínat jednotlivé funkce – tyto věci si systém spravuje sám a uživatele neobtěžuje s návrhy úsporných režimů.

Smartphone díky procesoru od Qualcommu podporuje i extra rychlé nabíjení, kterému v Lenovu říkají Turbo Power. S originální nabíječkou se smartphone z nuly na 10 % dobil za 7 minut. Po hodině hlásil indikátor baterie 84 %. K nabití na 100 % potřebovalo zařízení přesně 1 hodinu a 18 minut, což považujeme za velmi slušný výsledek.

4. Software

Jako z praku. Moto Z pracuje s prakticky čistým Androidem 6.0.1 Marshmallow s minimem vlastních přídavků. Výrobce vzal původní prostředí tak, jak ho Google stvořil, a přidal pouze dvě vlastní aplikace. První slouží pro správu modulů a druhá ovládá některé dodatkové funkce, jako je aktivace svítilny zatřesením či otevření foťáku otočením telefonu v ruce. Lenovo navíc brzy slibuje možnost aktualizace na Android 7.0 Nougat.

Čistota prostředí se pozitivně projevuje na celkové plynulosti, která je ukázková. Přesně tak to má vypadat a z Lenova by si v tomto směru měli vzít příklad ostatní výrobci. Sice se tak zčásti připravují o jednu z mála možností diferenciace od konkurence, na druhou stranu – když by to mělo znamenat předinstalaci spousty balastu v podobě trial verzí aplikací s diskutabilní využitelností, je lepší nepodnikat v tomto směru nic. Uživatel si pak sám vybere, o jaké aplikace z marketu svůj smartphone rozšíří.

5. Fotoaparát

Na extraligu zatím nemá. Moto Z přichází s 13Mpx hlavním fotoaparátem. To je sice méně obrazových bodů, než nabízí sesterský model Moto Z Play se 16 Mpx, ale naši poučení čtenáři už moc dobře vědí, že megapixely zdaleka nedefinují všechny vlastnosti fotoaparátu. Moto Z má lepší světelnost objektivu f/1.8 a také optickou stabilizaci obrazu (OIS). Velikost ani typ fotosenzoru výrobce neuvádí.

Modul fotoaparátu zahrnuje dvoutónový blesk i laserové ostření

Výhodou při rychlém focení je laserový autofokus, i když na přesnosti by se dalo ještě zapracovat. Zejména při focení velmi blízkých objektů se někdy telefon neumí správně rozhodnout, zda ostřit na přední část scény nebo pozadí, a někdy nepomáhá, ani když mu návod dáme manuálním dotykem na displej. Úctyhodná je snaha zbytečně fotky neupravovat. Pochválit musíme práci automatického režimu HDR, který s fotkami za dobrého nebo alespoň dostatečného světla umí skutečně dělat divy.

Ukázkové fotografie (13 Mpx, 4 : 3)

Celková kvalita snímků je nadprůměrná, ale na špičku reprezentovanou Samsungem Galaxy S7/S7 Edge, HTC 10, Google Pixel/Pixel XL nebo iPhone 7/7 Plus to nestačí. Nejvíce je rozdíl patrný při slabém světle, kde je (navzdory přítomnosti hardwarové stabilizace) stále patrné rozmazání. Těžko přitom říct, proč si telefon na automatu stále volí příliš krátké časy závěrky, které zkrátka není schopen zvládnout. Při manuálním nastavení může uživatel tyto parametry ovlivnit, ale rozhodující je automat, na který fotí většina lidí.

Přední fotoaparát má sice jen 5Mpx rozlišení, ale větší fyzickou velikost pixelů 1,4 mikronu. Tím senzor pojme více světla a snímky jsou tak na velmi dobré úrovni. Škoda chybějícího autofokusu. Na přední straně se kromě displeje, tradičního senzoru okolního světla a selfie kamery nachází jeden stále ne až tak běžný prvek – výkonná LED dioda. Umí blýsknout při focení, nebo i trvale svítit při videohovoru nebo selfie videu. Pokud přední kameru využíváte častěji, tato drobnost vás jistě potěší.

Ukázkové video (Full HD, 60 fps)

Video lze nahrávat v maximálním rozlišení 4K při snímkovací frekvenci 30 fps. Plynulejšího záznamu 60 fps lze dosáhnout u Full HD videa. K dispozici je softwarová stabilizace obrazu a také užitečná funkce HDR. Video není až na výjimky trhané, v nižším osvětlení se objevuje šum.

Redakční hodnocení: 82 %

Moto Z rozhodně není tuctovým vlajkovým modelem. Kromě toho, že je extrémně tenký a konstrukčně dobře zpracovaný, nabízí možnost hardwarového rozšíření funkčnosti pomocí přídavných modulů. Ty je sice nutné zakoupit zvlášť a za ceny ne úplně lidové, ale vzhledem k tomu, že snad částečně kromě LG nikdo jiný tuto možnost nenabízí, je jasné, že se Lenovo snaží tuto vymoženost zpeněžit.

Součástí balení je kromě běžného příslušenství i magnetický kryt, plastový bumper a redukce z USB-C na 3,5mm jack

Moto Z těží z dobré výbavy v čele se silným procesorem, kvalitním displejem a dokonce přes nízkou tloušťku rozumnou výdrží baterie. Na oltář štíhlé linie padl chybějící 3,5mm jack a pouze mono reproduktor, jenž čistotou zvuku neoslní. Chválíme použití čistého Androidu. U fotoaparátu to chce ještě drobné poladění softwaru, aby Lenovo mohlo získat plný počet bodů.

Obrovskou výhodou Moto Z, minimálně na českém trhu, je jeho rozumně nastavená startovací prodejní cena 16 999 Kč. Novinka tak vyjde ze všech vlajkových lodí roku 2016 zdaleka nejvýhodněji, snad jen s výjimkou LG G5, které se ale neprodává v oficiální distribuci. Ani tak to ale není telefon pro každého. Přeci jen úhlopříčka 5,5 palce může někomu přijít velká.

Hlavní konkurenti:

Verdikt: Zatím nejlépe vybavený smartphone z dílny Lenova. Firma jej opatřila legendární značkou Moto a do vínku dala extrémně tenké tělo s kvalitním displejem a výkonem na rozdávání. Bonusem je kompatibilita s rozšiřujícími moduly Moto Mods. Ústupek tenkosti je chybějící 3,5mm jack na sluchátka. Smartphone má minimum slabých míst, s naprostou špičkou se zatím nemůže poměřovat pouze fotoaparát.

Plusy:

• precizní kovová konstrukce s tenkým profilem
• možnost připojování rozšiřujících modulů
• povedený AMOLED displej
• čistý Android bez zbytečností
• slušná výdrž baterie
• podpora rychlého nabíjení
• dobře fungující čtečka otisků
• konkurenceschopná cena

Minusy:

• chybějící 3,5mm jack
• systémová tlačítka pouze na displeji
• při zátěži se zahřívá
• foťák stále zaostává za špičkou
• v balení chybí USB-C kabel