Špatný příjem mobilního signálu ve vlacích na českých železnicích je evergreen, který se řeší prakticky od doby, kdy se telefony začaly ve větším měřítku používat k brouzdání po internetu. Zavolat se z vlaku obvykle nějak dá (občas hovor vypadne), SMSka také odejde, ale stabilní internetové připojení je velká bolest, a ani v moderních rychlíkových soupravách na hlavních koridorech není garantované po celé trase.
Od počátku se také řeší, kdo za to vlastně může. Operátoři hází vinu na železniční dopravce, že údajně používají „špatné“ vagóny, které tlumí mobilní signál. Dopravci se hájí tím, že jde o běžný fyzikální jev a naznačují, že by s tím mohl něco dělat stát, potažmo správce infrastruktury, tedy Správa železnic, anebo vymáhat lepší pokrytí prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Sami pak do svých vlaků instalují přístupové body a internet rozvádějí do vagonů pomocí Wi-Fi, která ale při velké obsazenosti vlaku nemusí postačovat.
Do roku 2025 má být pokryto 98 % koridorů
Při výstavbě 4G (LTE) sítě si nákladově ultraefektivní operátoři všechny stanovené podmínky náležitě ohlídali a železniční koridory pokryli jen na úroveň nejnutnějšího minima, aby je ČTÚ nemohl pokutovat. Ale že je reálná použitelnost takového minimalistického pokrytí pro cestující ve vlaku jemně řečeno problematická, to už je moc nezajímá.
Pro dokrytí a zahuštění linií železničních koridorů dalšími vysílači požadují operátoři sdružující se pod hlavičkou Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS) finanční účast státu, který už také prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu vypsal dotační program. Týká se ale spíš dopravců a pořizování tzv. opakovačů, které signál přijímaný z antény vlaku rozvedou do jednotlivých vagonů soupravy. Cestující se pak připojují běžně přes mobilní síť, nikoli přes Wi-Fi.
Propagační video asociace operátorů, které tvrdí, že vše vyřeší opakovače:
To je ale pravda jen zčásti. Opakovače se hodí pro ustálené železniční soupravy typu Railjet a Pendolino, v nichž se nijak nehýbe s počtem a pořadím vagonů. Pro vlaky „skládané“ z různého počtu a typů vagonů není takové řešení vhodné.
Do spletitého problému, který má ale poměrně jasně definované argumenty (zjednodušeně – soukromým subjektům, tedy dopravcům a zejména operátorům, se nechce platit nic navíc, myslí si, že by měl platit stát), teď skutečně vstupují dvě státní instituce, které mají za úkol situaci napravit: Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a Správa železnic (SŽ). Subjekty uzavřely dohodu o spolupráci, která má za cíl zlepšit kvalitu signálu na železničních koridorech zařazených do evropské dopravní sítě TEN-T.
Hlavní železniční koridory, které mají být pokryty rychlým mobilním internetem po celé délce | Zdroj: Správa železnic
Dohoda o spolupráci se dotkne hned několika oblastí. SŽ poskytne součinnost při kontrolách ČTÚ, který bude ověřovat plnění závazků mobilních operátorů týkajících se železničních tratí. Ty stanovují povinnost zajistit do února 2025 pokrytí 100 % hlavních a 98 % vedlejších koridorů v rámci evropské dopravní sítě TEN-T. Při zmíněných kontrolách bude ČTÚ využívat speciální měřicí vůz Správy železnic. Obě instituce budou společně postupovat i při zjišťování a odstraňování rušivých signálů na více než 2300 kilometrech železnice v České republice.