Preferujete svobodu předplacené karty? Voláte i SMSkujete jen málo a nechcete strávit mládí nad nabídkou operátorů? Poradíme co a jak...
Fráze říkající, že „český trh je specifický“ se stala doslova evergreenem tuzemských operátorů, kteří takto argumentují při každé zmínce o diametrálně odlišných cenách a parametrech služeb, jež nabízí pod stejnou značkou v zahraničí. Naštvaní jsou pochopitelně i zákazníci, tedy jen ti informovaní, ale většinou postupné znevýhodňování služeb buď neřeší nebo vše nějak překousnou a stejnou kartu i tarif používají dále.
V tomto článku se chci zaměřit na téma předplacené karty, jelikož výběr předplacených tarifů se poslední dobou rapidně tenčí – dva naši největší operátoři totiž postupně ruší starší tarifní plány a své zákazníky převádí na tarify současné, jež jsou v drtivé většině případů méně výhodné i když opticky někdy nevýhodně nepůsobí.
Na kterou kartu vsadíte vy?
V tomto článku proto rozeberu současnou nabídku předplacených tarifů, odpovím na otázku kolik doopravdy stojí svoboda a volnost předplacenkáře a konečně, která karta je nejvýhodnější. Nechci se zabývat dlouhými rozbory a řešit, řekněme, extrémní situace, které by kvůli jiným výchozím podmínkám zásadním způsobem změnily výsledek. Stanovil jsem si zadání zjistit nejvýhodnější tarif pro velmi málo aktivního zákazníka a pro ty, kteří měsíčně dobijí 250 a 500 Kč.
Vycházím z teze, že předplacenkář nemá přílišný zájem se zabývat všelijakými zvýhodněními, hlídat si, zda plní podmínky pro získání speciální výhody a vůbec z toho, že se nechce vázat, nýbrž prostě jen volat a psát SMS, když to zrovna potřebuje. A pokud mu dojde kredit, tak si ho jednoduše dobije, nebo taky ne.
Draze zaplacená svoboda
Ještě než postoupíme dále, rád bych na tomto místě vypíchnul, že právě nyní probíhá rušení starých předplacených tarifů ze strany O2 a T-Mobile. Magentový operátor tuto skutečnost sdělil zákazníkům alespoň vydáním tiskové zprávy, ten kyslíkový se tím nechlubí vůbec. Možná také proto, že převod zákazníků technicky nezvládá a proces tak musel dočasně pozastavit. Na jednu stranu chci říct, že jde o logický krok ze strany operátorů, platí zde zcela jednoduchá hypotéza, že čím méně tarifů, tím lepší orientace a zatížení systémů a pracovníků.
Užitečné odkazy na weby operátorů:
Popravdě by rušení starších tarifů ani tolik nevadilo, jenže jak se říká, čerta obvykle nahradí ďábel… A zákazník, který sotva ví jaký tarif vůbec má a kolik ho volání stojí je převeden na méně výhodný tarif s vyššími cenami a navíc méně výhodným účtováním. Jen si představte, že máte starý Go Quatro a často voláte po špičce zejména do vlastní sítě za 3 Kč/min s účtováním 60+1 a nejednou vás operátor převede na jiný tarif, kde reálně zaplatíte jednou tolik...
| Skončí i výhodné volání po špičce. Zákazníci budou automaticky převedeni na novější a často méně výhodné programy. |
Jak už jsem poznamenal mnohokrát, účtování je mocná zbraň. Dokáže velmi elegantně skrýt opravdové ceny a nechat platit zákazníky za služby, které nevyužili. Rozdíl mezi inzerovanou a reálnou sazbou v případě účtování po třiceti sekundách, respektive po minutách po první celé minutě bude navíc u zákazníků, jež si služby předplácí docela vysoký. Mám totiž za to, že předplacenkáři volají spíše méně často a mají kratší hovory okolo 100 sekund. Každopádně, ceny hovorů a zpráv jsou na předplacených kartách dosti vysoké, tedy svoboda daná nevázaností se k určité útratě se zde může docela prodražit.