Pražské metro je kompletně pokryto mobilním signálem. Celkem práce zabraly 5 let

Od začátku listopadu je síť pražského metra včetně vestibulů stanic i traťových tunelů kompletně pokryta mobilním signálem. Konsorcium operátorů (T-Mobile, O2/CETIN, Vodafone) společně s pražským Dopravním podnikem pokryli vestibul poslední zbývající stanice Jiřího z Poděbrad na lince A. Internetové připojení je dostupné bez rozdílu zákazníkům všech operátorů (včetně virtuálů), kteří používají mobilní data.

U poslední nepokryté stanice se čekalo se na její kompletní rekonstrukci, která se protáhla o deset měsíců. Celkem se tak celý projekt podařilo realizovat během pěti let – první stanice získaly konektivitu už na podzim roku 2018. Naprostá většina sítě ale byla připojena už v polovině roku 2021. Připojit se dnes k mobilní LTE a 5G síti lze ve všech 61 stanicích metra a přilehlých tunelech.

Klepněte pro větší obrázek
Pokrytí pražského metra mobilním signálem k 1. 11. 2023. Zmizelo i poslední bílé místo – stanice Jiřího z Poděbrad na lince A | Zdroj: DPP

S pokrytím mobilním signálem se pochopitelně počítá i u plánované nové linky metra D, která získá konektivitu už rovnou při výstavbě. „Spolu s ostatními operátory pokračujeme ve spolupráci s DPP, kde jsme v rámci projektování dokumentace výstavby nového úseku metra D již zapracovali technologie a anténní systémy. Výstavba pokrytí nových úseků tak bude probíhat současně s výstavbou stanic,“ uvedl Vladan Pekovič, ředitel technologií T-Mobilu.

Časová osa pokrývání jednotlivých stanic:

Linka A

Stanice Pokryto Termín
Nemocnice Motol ✔️ od dubna 2015 (5G od dubna 2022)
Petřiny ✔️ od dubna 2015 (5G od dubna 2022)
Nádraží Veleslavín ✔️ od dubna 2015 (5G od dubna 2022)
Bořislavka ✔️ od dubna 2015 (5G od dubna 2022)
Dejvická ✔️ od srpna 2020
Hradčanská ✔️ od července 2020
Malostranská ✔️ od července 2020
Staroměstská ✔️ od července 2020
Můstek ✔️ od dubna 2020
Muzeum ✔️ od dubna 2020
Náměstí Míru ✔️ od prosince 2020
Jiřího z Poděbrad ✔️ od listopadu 2023
Flora ✔️ od března 2021
Želivského ✔️ od srpna 2021
Strašnická ✔️ od září 2021
Skalka ✔️ od října 2021
Depo Hostivař ✔️ od října 2021
Pokryto 17/17

Linka B

Stanice Pokryto Termín
Zličín ✔️ od května 2021
Stodůlky ✔️ od května 2021
Luka ✔️ od března 2021
Lužiny ✔️ od prosince 2020
Hůrka ✔️ od prosince 2020
Nové Butovice ✔️ od března 2021
Jinonice ✔️ od května 2021
Radlická ✔️ od března 2021
Smíchovské nádraží ✔️ od června 2020
Moskevská ✔️ od června 2020
Karlovo náměstí ✔️ od srpna 2020
Národní třída ✔️ od prosince 2020
Můstek ✔️ od září 2020
Náměstí Republiky ✔️ od prosince 2020
Florenc ✔️ od června 2020
Křižíkova ✔️ od dubna 2020
Invalidovna ✔️ od dubna 2020
Palmovka ✔️ od června 2020
Českomoravská ✔️ od června 2020
Vysočanská ✔️ od července 2021
Kolbenova ✔️ od července 2021
Hloubětín ✔️ od července 2021
Rajská zahrada ✔️ od prosince 2021
Černý Most ✔️ od prosince 2021
Pokryto 24/24

Linka C

Stanice Pokryto Termín
Háje ✔️ od října 2020
Opatov ✔️ od prosince 2020
Chodov ✔️ od října 2020
Primátora Vacka ✔️ od října 2018
Kačerov ✔️ od října 2018
Budějovická ✔️ od října 2018
Mládežnická ✔️ od října 2018
Pražského povstání ✔️ od října 2018
Vyšehrad ✔️ od října 2018
I. P. Pavlova ✔️ od října 2018
Muzeum ✔️ od září 2019
Hlavní nádraží ✔️ od září 2019
Florenc ✔️ od září 2019
Vltavská ✔️ od září 2019
Nádraží Holešovice ✔️ od září 2019
Kobylisy ✔️ od července 2021
Ládví ✔️ od září 2021
Střížkov ✔️ od prosince 2021
Prosek ✔️ od prosince 2021
Letňany ✔️ od prosince 2021
Pokryto 20/20

Pokrytí tunelů metra spočívalo v instalaci přibližně 5 cm širokého vyzařovacího kabelu v celé délce pražského metra. Veškeré práce na výstavbě sítě probíhaly pouze během pravidelných nočních výluk metra, které trvají přibližně tři hodiny. Pro umístění vyzařovacího kabelu bylo nejdříve potřeba do stěn tunelu metra navrtat plastové úchytky, u kterých naproti kovovým nehrozí riziko rušení signálu.

Rychlost osazování tunelu metra záležela na jeho délce. Nejkratší úsek mezi Muzeem a Hlavním nádraží měří 425 metrů a naopak nejdelší s délkou 2 748 metrů spojuje Nádraží Holešovice a Kobylisy. Na instalacích se v přepravní výluce podílelo až 70 techniků. Na výstavbu mobilní sítě v jedné stanici bylo potřeba minimálně 50 hodin, pokrytí tunelu mezi dvěma stanicemi v obou směrech zabralo přibližně 2 měsíce.

Zajímavosti z pokrývání pražského metra:

  • celkové náklady projektu pokrytí pražského metra vysokorychlostním mobilním signálem činí více než půl miliardy korun a jedná se čistě o investiční náklady konsorcia operátorů a společnosti CETIN
  • technici v traťových tunelech naistalovali téměř 114 km vyzařovacího kabelu a dalších více než 120 km kabeláže pro antény a propojky do tunelů
  • vyzařovací kabely v tunelech drží více než 114 tisíc úchytek
  • signál na nástupištích a ve vestibulech stanic šíří téměř 1200 antén
  • součástí sítě je dalších více než 2500 pasivních prvků jako DC bloky, splittery, tappery, couplery, MBC1 konvertory apod.
  • na celém projektu pracovalo celkem 25 projektantů a více než 200 montážníků a dělníků, rozdělených do pracovních čet o cca 8-10 lidech.
  • ve stejnou chvíli v metru pracovalo na 6 různých místech 6 pracovních čet s celkem až 70 pracovníky
  • stanice s nejmenším počtem antén: Pražského povstání – 9 antén
  • stanice s největším počtem antén: Můstek – 36 antén
  • nejjednodušší tunel na pokrytí: obecně ty nejkratší, tj. Muzeum – Hlavní nádraží (425 metrů)
  • nejsložitější tunel na pokrytí: Nádraží Holešovice – Kobylisy (2748 metrů)
  • nejjednodušší stanice na pokrytí: I. P. Pavlova
  • nejsložitější stanice na pokrytí: Hlavní nádraží z důvodu vysokých stropů a rozděleného nástupiště

Zdroj: DPP

Diskuze (16) Další článek: První hodinky Apple Watch měly mít neinvazivní měřič krevního cukru. Jenže tenchnologie nebyla dotažená do konce

Témata článku: , , , , , , , , , , , , Kačerov, Butovice, Smíchovské nádraží, Holešov, Fakultní nemocnice Motol, Národní třída, Pražské povstání, Zličín, Florenc, Černý most, Vestibul, Linka, Chodov,