Nový Nexus je prvním telefonem, který pohání Android 4 ICS. Co nového systém přináší a jak funguje na telefonu s HD rozlišením displeje?
Galaxy Nexus je v pořadí už třetí telefon vyrobený na zakázku Googlu, i když tentokrát je důležité poznamenat, že už to není marketingově stoprocentní Google. Zatímco předchozí kousky ctily v názvu modelovou řadu Nexus, které přidávaly nějaký dovětek, tedy Nexus One a Nexus S, Galaxy Nexus z prosté sémantiky patří spíše do modelové řady Samsung Galaxy.

Samsung Galaxy Nexus na tiskových fotografiích
S telefony Galaxy toho má nejnovější Nexus skutečně mnoho společného. Pokud byl Nexus One dvojčetem HTC Desire a Nexus S sourozencem Galaxy S, pak Galaxy Nexus je takový nevlastní bratr Galaxy S2. Když se na oba telefony podíváte zezadu, skoro je od sebe nerozeznáte, mají totiž téměř identický zadní kryt ze stejného materiálu. Přední strana je už ale jiná, stejně tak rozmístění konektorů a nakonec i nitro a rozměry. Právě nitro je na celém Galaxy Nexusu jednou z nejzajímavějších věcí.
Samsung i9250 Galaxy Nexus |
 | Samsung Galaxy Nexus je první telefon s operačním systémem Android ve verzi 4.0 (Ice Cream Sandwich), která nabízí jedotné prostředí pro smartphony i tablety. Velmi úzký Galaxy Nexus má dvoujádrový procesor, HD displej a mezi mobily poprvé barometr. | rozměry a hmotnost: 136 × 68 × 8,9 mm, 135 g displej: 4,65'', Super AMOLED, 720 × 1280, kapacitní sítě: GSM (čtyři pásma), WCDMA (pět pásem), GPRS (86|86 kb/s), EDGE (237|237 kb/s), HSPA (21,1|5,8 Mb/s) konektivita: USB, Wi-Fi, Bluetooth, 3,5mm jack paměť: 16 000 MB, 1 024 MB RAM baterie: 1 750 mAh, procesor: 2× Cortex-A9 1 200 MHz hardware: GPS, digitální kompas, akcelerometr, gyroskop operační systém: Android 4.0 (Ice Cream Sandwich) fotoaparát: 5Mpx (2 592 × 1 944), video (1 920 × 1 080), autofocus, diodový blesk |
88% hardware | N/A* software | katalog | preview | info výrobce |
cena: 14 500 Kč |
Dva roky Nexusů
Když se před bezmála dvěma lety objevil na trhu Nexus One, byl to první androidí „supertelefon“. Nabídl WVGA rozlišení 480×800 pixelů, rozměrný displej a především gigahertzový procesor. Na výsluní byl tehdy Qualcomm a jeho Snapdragon, o kterém se mluvilo jako o nejvýkonnějším mobilním čipu svého druhu. HTC zároveň utužilo své postavení dvorního výrobce telefonů se zeleným panáčkem. Zpočátku se zdálo, že jeho hlavním konkurentem bude americká Motorola, jenže pak do hry vstoupil Samsung a zadařilo se.
Černá placka bez jakýchkoli tlačítek, to je Galaxy Nexus
Po několika snapdragonových telefonech od HTC a SE uvedl vlastní model Galaxy S a gigahertzový čipset Hummingbird, který se stal výpočetním mozkem druhé generace Nexusu, Nexusu S. Ten to měl trošku složitější a zpočátku nebyl přijat tak vřele jako jeho předchůdce. Ruku na srdce totiž nepředvedl žádné převratné technologické novinky – jen to okrajové NFC. Jenže o pár měsíců později se ukázalo, že NFC možná nebude zase až tak okrajové, jen je třeba počkat na jeho první aplikace třeba v platebních systémech. Nexus S pomohl v propagaci této technologie. Zdaleka to nebyl první model s NFC, byl ale tím prvním skutečně hlasitým. Technologie je to sice doposud velmi okrajová a u nás v praxi téměř nepoužitelná, od vydání „Eska“ se o ní ale mluví v podstatě nepřetržitě v různých kontextech.

Zadní kryt tvoří tzv. hyperskin, plastový povrch s nádechem pryže
Jenže pak tu byl leden 2011, lasvegaský CES a Nvidia, která začala tlačit svoji dvoujádrovou platformu Tegra 2. Firma ji představila už na CESu v roce 2010, teprve letos se ale dostala do produkce a stala se marketingovým trhákem. Na pultech se najednou objevily dvoujádrové telefony a přestože existovalo jen málo aplikací, které by dokázaly výkon Tegry reálně využít, příběh o superrychlých telefonech žil dál. Nicméně jak už tomu bývá, jenom surový hardwarový výkon nestačí. Je třeba vymyslet také chytrý software, který dokáže nadprůměrného železa a silné grafiky dostatečně využít. Google představil Honeycomb.
Z bočního pohledu je dobře vidět prohnutý displej
Honeycomb byl doposud tou největší přelomovou záležitostí, Androidu totiž předal schopnosti, díky kterým se mohl teoreticky vyrovnat iOSu a jeho jemným akcelerovaným pohybům. Až si za pět let někdo vzpomene na Android a jeho minulost, rok nula jeho historie nezačne v roce 2008, ale v roce 2011. Historie skutečně dospělého Androidu se totiž začala psát až letos. Nebylo to ale díky Honeycombu, ale díky ICS – Ice Cream Sandwich.

Velikostní srovnání Galaxy S II a Galaxy Nexus
Není akcelerace jako akcelerace
První dospělá generace Androidu kloubí výhody malého mobilu a velkého tabletu, přináší na telefon možnost kompletní akcelerace, především ale jinak pracuje s vykreslováním. Mnoho věcí je tedy na Honeycombu a nyní ICS rychlejší včetně vykreslování webových stránek a jejich posouvání. Je to dáno tím, že Android 3 přešel na vykreslování stránek pomocí malých dlaždic, které se posouvají a postupně renderují. Stejný princip používá i iOS. Pokud k tomu připočítáte další změny v jádře Androidu, které se přitom vůbec nemusí dotýkat akcelerace, zjistíte, že nejde pouze o extrémní výkon GPU, ale (hlavně) o architekturu. Pokud chcete nahlédnout hlouběji do problematiky, doporučuji k přečtení tento technický příspěvek na Google+, který publikovala programátorka Androidu Dianne Hackbornová a která je už podle svého jména zrozena k hackování. Suma sumárum, telefony s ICS budou svížné, velmi svižné.
Ani Tegra, ani Exynos. OMAP
Ale to už jsem příliš odbočil. Zpět k zmrzlinovému sendviči a především k předmětu této recenze. Zpět ke Galaxy Nexus. Pokud je dle mého soudu Android 4.0 první dospělou generací tohoto systému, dalo by se říci, že Galaxy Nexus bude první skutečnou vlajkovou lodí platformy. A abych zase trošku přetrhl přetrvávající přesvědčení, že Tegra všechno spasí, je třeba konstatovat, že tento model nedisponuje ani Snapdragonem, ani Hummingbirdem (dnes Exynos) a dokonce ani Tegrou. Namísto těchto provařených jmen se na scénu vrací polozapomenutý Texas Instruments a jeho modelová řada OMAP.

Uvnitř Nexusu tepe čtvrtá generace procesoru OMAP
Galaxy Nexus pohání dvoujádrový TI OMAP 4460 architektury ARM Cortex-A9 taktovaný na základních 1,2 GHz s 1 GB RAM a osvědčený grafický čip PowerVR SGX540 s taktem 384 MHz. Kde je Hummingbird? Kde je Exynos 4210, který tentýž Samsung používá v modelovém kolegovi Galaxy S2 a Galaxy Note? Odpověď je nasnadě. Při vývoji sendviče se musel Google orientovat na jednu výchozí referenční čipsetovou platformu. V případě Honeycombu si vybral Tegru 2 a úzce spolupracoval s Nvidií, nicméně pro ICS potřeboval něco nového. Nové tablety budou rozhodně patřit opět Nvidii a Tegře 3, ovšem menší verze pro mobilní telefony se objeví později, a tak se dle mnoha zdrojů nakonec Google rozhodl pro čtvrtou generaci čipsetu OMAP se zdánlivě zastaralou verzi PowerVR, model SGX540 byl totiž představen už před mnoha lety. Na druhou stranu tepe i v Nexusu S, takže programátoři mohli optimalizovat práci pro již dobře známý hardware.