Meizu sice nepatří mezi hvězdné mobilní značky, smartphone M9 se mu ale povedl. Větší rozruch by však udělal, kdyby tu byl o rok dříve.
Android ve stylu iOS
Prostředí telefonu sice běží na Androidu, ale Meizu si přidalo vlastní nadstavbu Meizu Mobile. Když poté telefon poprvé spustíte, chvíli vůbec nevíte, co se to na displeji vlastně děje. Hlavní nabídka totiž není klasicky skrytá pod jedním tlačítkem, jak jsme u Androidu zvyklí, ale seznam všech aplikací je společně se všemi widgety na hlavní obrazovce. Meizu se tímto pravděpodobně chce znovu přiblížit iOS. Ze začátku to sice chvíli trvá, protože stále hledáte menu, ale postupně si na to zvyknete. Aplikace si navíc můžete ukládat do složek, a tak si vlastně můžete tvořit provizorní nabídku aplikací takto.
Zamykací plocha ukazuje několik praktických údajů
Zobrazit je možno až 10 stránek s widgety a ikonami aplikací. Přidání stránky provedete pomocí přetáhnutí ikony či widgetu na novou stránku. Hlavní obrazovka, na kterou se vracíte pomocí středového tlačítka, však stále zůstává ta druhá anebo se mi nepodařilo najít funkci, která by to dokázala změnit. Co mi přišlo na jednu stranu jako zajímavá a na druhou stranu jako zbytečná funkce, je možnost zvětšovat text pomocí pinch to zoom přímo na hlavní ploše. Příjemným zpestřením je pak možnost zvolit si jinou tapetu hlavní obrazovky a jinou tapetu pro uzamknutou obrazovku.
Naspodu dipleje se nachází tři stavové ikony. Vlevo je umístěn přehled hovorů, které jste v poslední době absolvovali, a přes stejnou ikonu se také dostanete ke svým kontaktům a k vytvořeným skupinám kontaktů. Středová softwarová klávesa slouží k otevření webového prohlížeče. Na pravé straně spodního řádku je ikona pro otevření SMS zpráv. Příjemně mě překvapila možnost skrze tuto základní SMS bránu odesílat i zprávy pomocí internetu.
Pohotovostní plocha u Meizu funguje zároveň jako hlavní nabídka
Musím se ale také přiznat, že tohle je po dost dlouhé době telefon, kde jsem chtěl vidět přiložené brožurky a návody z balení, protože mi ze začátku vše přišlo trochu skryté. S tím jsem však příliš nepochodil, protože v balení byly návody psané pouze čínskými znaky, čeština i všechny ostatní světové jazyky chyběly. Po chvilce bádání ale vše nakonec objevíte. Do nastavení se dostanete klasickou „androidí“ cestou, tedy přes stisk pravého senzorového tlačítka. Jeho nabídka je ale také trochu upravená.
Telefon funguje ve třech GSM pásmech (900, 1800, 2100 MHz), podporuje také GPRS/EDGE i 3G včetně HSDPA a HSUPA. Jak ale fungují datové přenosy, jsem sám nemohl vyzkoušet, protože se mi je nepodařilo vůbec zprovoznit, a to ani po manuálním zadání parametrů. Je však možné, že je to chyba pouze testovaného kusu. Přenosy přes připojení Wi-Fi (standard 802.11 b/g/n) ale fungují bez problémů. Přeposílání souborů mezi různými zařízeními je možné také pomocí Bluetooth (v 2.1 včetně EDR).
Widgety a ikony najdete na jedné hromadě
S telefonování s Meizu M9 není žádný problém, zvuk je poměrně čistý a hlasitost hovoru může být poměrně vysoká. Pokud to nedoslýchavým uživatelům nebude stačit, lze hovor také přepnout i na hlasitý odposlech. Seznam kontaktů ale příliš propracovaný není, přestože ho lze spojit například s vaším seznamem přátel z Facebooku nebo utvořit skupinu, nenabízí úprava kontaktů tolik možností, kolik bychom u dnešním smartphonů očekávali. Co konkrétně mi chybělo, byla možnost přiřadit si různé vyzváněcí tóny k jednotlivým kontaktům. Defaultní vlastní vyzvánění ale nastavit lze.
Psaní bez diakritiky
Lidé s většími prsty možná budou mít trochu problém na tomto telefonu psát, protože displej měří zmiňovaných 3,5 palců. Jinak je však softwarová klávesnice zvládnuta dobře. Několik připomínek bych ale přeci jen měl. První věci, které si hned všimnete, je, že grafické zpracování klávesnice nerozlišuje velká a malá písmena, proto jsou stále zobrazeny jen kapitálky. V textu již vše funguje správně, ale zda píšete velké písmeno, zjistíte pouze tím, jak je zbarvený „shift“. Nemůžete také psát s diakritikou, protože k dispozici je pouze anglická klávesnice.
Klávesnici pro psaní zpráv a e-mailů bohužel schází česká diakritická znaménka
SMS zprávy se zobrazují klasicky jako v každém Androidu. Zobrazení konverzace je poté odlišeno podle odesílatele pomocí barevných proužků na pravé straně. V telefonu je dále samozřejmě možno spravovat vaše e-mailové schránky. Gmail má svou nativní aplikaci, ostatní e-mailové servery lze spravovat v jiné aplikaci. Pro schránku na Seznamu ale budete muset znovu zadávat adresy a porty manuálně. Samotný e-mailový klient je podle mého zpracován lépe, než ten klasický. Synchronizace funguje také v pořádku.
K dalším funkcím, o kterých stojí za to se zmínit, je předinstalovaný záznamník zvuku, budík nebo poznámky. Ty mají také svůj vlastní widget, který však příliš povedený není, a to z toho důvodu, že pokud se slovo nevejde do vymezeného prostoru, tak se poměrně nešetrně rozdělí. Předinstalován je i jakýsi primitivní správce souborů, který se ukrývá pod jménem Dokumenty. Rozhodně však nenabízí tolik možností, jako jiní správci souborů v Marketu, a tak se doinstalování jednoho z nich pravděpodobně nevyhnete.
Grafický styl některých aplikací silně připomíná iPhone. Jaktože se Apple s Meizu ještě nesoudí?
Telefon však nerozlišuje, jestli instalovaná aplikace pochází z oficiálního Marketu, nebo od nějaké ze třetích stran, a tak není problém nějaké takové doinstalovat. Jak jsem již zmínil výše, problém s velikostí paměti pro aplikace by být neměl, a pokud přeci byste byli až takový nadšenci, že by vám paměť telefonu nestačila, máte stále možnost aplikace přesunout z vnitřní paměti na paměťovou kartu.
