Evropská Centrální Banka (ECB) má se smartphony velké plány. Rok od zahájení přípravné fáze dotahuje specifikace a funkce tzv. digitálního eura, které umožní online i offline platby s bezpečností srovnatelnou s placením fyzickými penězi. Česko je však z tohoto systému vyloučeno proto, že bude fungovat jen v zemích, v nichž se platí eurem. Ovšem ani tyto státy nemají vyhráno, protože se digitální euro spoléhá hlavně na smartphony, u nichž ECB potřebuje přístup k zabezpečenému čipu Secure Element.
Placení digitálním eurem by se nijak nelišilo od současného bezkontaktního placení. Navíc byste mohli platit i offline a to bez jakýchkoliv poplatků ze strany bank nebo vydavatelů karet. A na tom by vydělali třeba kamenné prodejny i e-shopy
K začátku prosince je jasno v tom, že první jednání s mobilními výrobci proběhlo v říjnu, a k dohodě ještě není nijak blízko. Přístup k tzv. Secure Elementu je přitom pro digitální euro klíčový, jinak totiž tato zdigitalizovaná měna, která 1:1 odpovídá fyzickému euru, prakticky ztratí smysl. Právě tento hardwarový prvek totiž zajistí, že budou offline transakce uskutečněny spolehlivě a bezpečně. V eurozóně mají tyto platby fungovat úplně kdekoliv (obchody, online i mezi jednotlivci), a bez poplatků. V případě, že k dohodě s výrobci nedojde, může to celý projekt opozdit nebo díky tomu myšlenka digitálního eura dokonce kompletně zanikne.
Digitální měna a možné problémy
Problém není jen o přístupu třetí strany k zabezpečené komponentě v telefonu, ale také v tom, že ne každý telefon má tzv. Secure Element, a jeho povinná integrace do levnějších telefonů by ECB určitě „něco stála“. V opačném případě by bylo digitální euro určeno jen pro omezenou sadu zařízení, a to by byla velká bariéra pro to, aby se mohla digitální europeněženka více prosadit. V krajním případě by digitální euro mohlo fungovat jen v online světě, a offline využití by zůstalo jen jako zajímavý koncept, který by se mohl, ale také nemusel do budoucna dále rozvíjet.
Jak daleko je k digitální koruně?
Česká národní banka sleduje problematiku digitálních peněz centrálních bank od roku 2016. V únoru 2021 byla zřízena pracovní skupina k problematice CBDC, v níž jsou zastoupeny všechny relevantní útvary ČNB. Jejím hlavním úkolem je sledovat a analyzovat probíhající vývoj v oblasti CBDC se zaměřením na možné dopady na ČNB a Českou republiku, včetně analýz, zda vůbec a za jakých podmínek by bylo důvodné reálně uvažovat o případné emisi CBDC Českou národní bankou.
Bankovní rada ČNB dosud nepřijala žádné rozhodnutí ve věci případné emise českých CBDC. Případnému zavedení digitálních peněz centrální banky v České republice by podle zástupců pracovní skupiny mělo předcházet důkladné vyhodnocení jejich potřebnosti a přidané hodnoty ve specifických tuzemských podmínkách, ale i veřejná debata o takovém kroku. Nezbytným předpokladem pro možnost vydání CBDC ze strany ČNB by byla odpovídající změna legislativy, neboť stávající právní úprava emisi CBDC v ČR neumožňuje.
Zdroj: ČNB
Zprávy ze Švédska navíc ukazují, že pro digitální měnu jsou nutná striktní technická a regulační pravidla. Právě tato severská země chystá vlastní podobu měny e–krona, a v rámci pilotního projektu se zjistilo, že je nutné do detailů vyřešit synchronizaci offline peněženek s online účty.
Problém u synchronizace měny mezi online a offline peněženkou v mobilu podle švédské Riksbank
Rizikem je situace, kdy více uživatelů provádí více offline transakcí po sobě bez řádné synchronizace. Pokud uživatelé měnu utrácí offline a bez synchronizace, velmi brzy se objeví problematické nesrovnalosti mezi offline a online zůstatky, které znamenají, že osoby na konci řetězce nemají finanční prostředky, které by ve skutečnosti měli mít ve svém držení, propsané do online peněženky.
Využití digitálního eura ve smartphonech:
Uvítali byste v Česku placení digitálními korunami nebo v tom až tak velký přínos oproti současným bezkontaktním platbám?
Zdroj: ecb [1], ecb [2], crypto, Riksbank
